Pracoviště, smrtící zóna

Vloni došlo v Česku k více než 82 tisícům pracovních úrazů. Za některé mohou pracovníci vlastní nedbalostí, za část ale i laxnost firem při dodržování bezpečnostních předpisů. Svůj díl viny mají i zákonodárci - předpisů je příliš mnoho a zvláště menší firmy se v nich nedokáží orientovat. Další změny, byť ne zásadní, se chystají.

Není lehké odpovídat za zdraví a dokonce za život lidí. Vysvětlit, že tento měsíc přijde výplata se zpožděním, to ještě jde. Jak ale říct ženě s dvěma malými dětmi, že jejich otec se už neukáže, protože neměl na hlavě ochrannou přilbu? Zabilo ho hloupě upuštěné kladívko z lešení o třicet metrů výš. To se vysvětluje těžko.

A není možné říct, že se to nestává moc často. Jen vloni došlo v Česku k více než 82 tisícům pracovních úrazů. Dvě stovky byly smrtelné nebo vedly k těžké trvalé invaliditě. Za některé mohou pracovníci svou vlastní nedbalostí, za část ale i laxnost firem při tlaku na dodržování bezpečnostních předpisů.

Hazard s životem a zdravím nic neomluví. Házet vinu pouze na nezodpovědné podnikatele a laxní pracovníky je ale lehké. Svůj díl viny mají i zákonodárci. „Prostudovat všechny paragrafy nového zákoníku práce a dalších předpisů a novel je nadlidské úsilí,“ říká k tomu Lidmila Kleinová z Komory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Podle ní podnikatel prakticky nemá šanci zorientovat se. „Bez právníka nebo odborníka na danou oblast to zkrátka nejde,“ říká jiný renomovaný soudní znalec na bezpečnost práce. Protože nové předpisy ve Sbírce zákonů vyšly v posledních dnech, ani on se teď neodvažuje radit podnikatelům, jak postupovat.

ZÁKONÍK PRÁCE: NEČEKANĚ MÁLO ZMĚN

Od ledna 2007 má v praxi platit nově schválený zákoník práce, takže podnikatelé mají relativně dost času, aby si změny nastudovali. Problém je ovšem politická situace - řada podnikatelů doufá, že pravice pod vedením ODS prosadí svou a zákoník prakticky vůbec nezačne fungovat. Pokud ovšem ano, co se změní?

Je to skoro k nevíře, ale je toho málo. Čtyřicetiletý legislativní stařeček pracovního zákonodárství zůstane z 54 procent beze změn. Formální změny (například vypuštění slov „socialistický“) uberou 13,5 procenta. Dalších 17 procent paragrafů se tváří nově, ale jen opakují zažitý stav bývalého režimu. Ubohý zbytek jsou novinky, ale nejde o žádné zázraky. Spíše naopak.

PODNIKATELÉ SE BOJÍ ODBORŮ

Odbory dostávají možnost zastavit provoz továren, když se jim nebude líbit bezpečnost provozu. A také jim podnikatelé musí říct své plány do budoucna. „To nám připadá nepřijatelné, může to ohrozit konkurenční schopnost firem,“ řekl nedávno Profitu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. S takovým postojem ale naprosto nesouhlasí ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Cílem je jen zabezpečit ochranu a bezpečnost na pracovištích,“ říká mluvčí rezortu Kateřina Beránková. Uvádí i příklady jak toho dosáhnout. Jednou z cest, jak minimalizovat počet pracovních úrazů, je zavedení institutu koordinátora na staveništích. Praxe v zahraničí jednoznačně dokazuje, že existence koordinátora vede ke snižování úrazovosti v oblasti stavebnictví a záchraně ohrožených lidských životů. V těch zemích Evropské unie, kde funkce koordinátora existuje, se počet smrtelných pracovních úrazů snížil o více než čtvrtinu.

SPADLÉ LEŠENÍ I NEBEZPEČNÉ CHEMIKÁLIE

Nedodržování pracovních předpisů a postupů vede často k úrazům, někdy dokonce smrtelným. Z hlediska statistiky jsou nejčastějším „zabijákem“ na pracovišti automobily. Čtyři z deseti smrtelných pracovních úrazů jsou spojeny s provozem dopravních prostředků. Následují úrazy na pracovištích - především pády z výšky, zřícení břemen nebo konstrukcí a podobně.

Posledním významným případem je pád mohutného lešení v centru Brna, při němž byli koncem června zraněni dva chodci a poškozeno na dvacet aut. K většímu neštěstí nedošlo jen proto, že se nehoda stala v sobotu a na lešení se nepracovalo.
Relativně vysoký podíl na úrazech mají také úniky škodlivých látek a špatná manipulace s elektrickým proudem. I zde je případ z poslední doby - armáda stále zkoumá, jaké látky jsou uloženy ve skladu nebezpečných chemikálií ve Chvaleticích na Pardubicku. Policie zase hledá firmu, která bezpečnostní předpisy porušila. Z praxe i z průzkumu pojišťoven je přitom zřejmé, že podniky do 25 zaměstnanců nejsou příliš ochotny evidovat pracovní úrazy a pokud jsou lehčí, pravděpodobně samy firmy platí pracovníkům odškodné, aby se vyhnuly kontrolám Inspekce práce. Úrazovost v malých firmách je 1,22 úrazu na 100 zaměstnanců, zatímco ve velkých firmách 2,08. Nejhůře jsou na tom střední firmy do 250 zaměstnancům. Ty hlásí 2,37 úrazu na sto pracovníků.

Panuje zažitá představa, že nejvíc pracovních úrazů se stane na stavbách. Statistiky ale hovoří jinak. Téměř k polovině úrazů (45,7 procenta) dojde v průmyslových provozech. Další desetinu tvoří úrazy v obchodě a opravnách motorových vozidel a teprve jen o něco málo méně hlásí stavebníci. Ti mají přitom úrazovost podobnou jako zemědělci. Na druhou stranu si ale úrazy na stavbách nebo v dolech vyžadují mnohem delší pracovní neschopnost a jsou také častěji smrtelné.

ODBORY VARUJÍ

Na druhou stranu kontroly ze stran odborů nepřinášejí dobré zprávy. „Bohužel právě kvůli podceňování bezpečnosti práce pracovních úrazů přibývá,“ potvrdil nedávno předseda Asociace samostatných odborů v Liberci Milan Šubrt. Jak připomíná, mezi nejčastější případy patří například zvedání břemen o větší hmotnosti, než povoluje zákoník práce. „Chodí za mnou zaměstnanci některých firem a stěžují si, že v souvislosti s neustálým zvyšováním produktivity práce musejí zvedat stále více břemen. Kvůli tomu trpí například bolestmi zad či rukou,“ řekl Milan Šubrt a současně upozornil, že břemeno, které může žena zvednout, nesmí přesáhnout 15 kilogramů. Dohromady za směnu pak nejvýše 4500 kilogramů. Muž smí zvednout jedno břemeno o maximální hmotnosti 50 kilogramů a celkem za směnu až 10 tisíc kilogramů.
„Nedávno jsme řešili pracovní úraz u jednoho zaměstnance, který za směnu zvedal přes 22 tun, což je více než dvojnásobné překročení. Lékař potvrdil zánět šlach v rukou, právě z nadměrného zvedání těžkých předmětů,“ sdělil Milan Šubrt.

KONTROLOŘI POSÍLILI

Už rok by se měly firmy připravit na fakt, že inspektoři práce mají daleko víc pravomocí. Nekontrolují totiž jen bezpečnost provozu, ale pracovní podmínky. Pokud například rodič „umístí“ své dítě do reklamy či filmu a nevyžádá si předem souhlas Úřadu práce, hrozí mu ze zákona stotisícová pokuta. Ještě větší pokuta hrozí zaměstnavateli, který nechá vykonávat nebezpečnou práci těhotnou ženu. Tam jdou sankce do výše jednoho milionu korun. Stejná pokuta hrozí v případě, že neumožní matkám s kojenci přestávky na kojení.

A to není vše. Jsou i dvoumilionové pokuty. Například za nátlak na porušování pracovní doby nebo používání nebezpečných technických zařízení.

Významná je pravomoc inspektorů i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Mohou například vydat rozhodnutí o zákazu práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zákoníkem práce, případně dalšími právními předpisy. Zákaz platí až do doby odstranění závady. Inspektor je oprávněn vstupovat na pracoviště a do objektů, požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých informací o zjišťovaných skutečnostech. Může požadovat předložení potřebných dokladů, informací a vysvětlení

ZDROJ:
NĚMEČEK, Jiří. Pracoviště, smrtící zóna. In Profit [online]. Praha : Stanford, 2006 [cit. 21-07-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.profit.cz/clanek.php?iArt=18645&iSearch=>.