Další díl cyklu věnovaného problematice nízkých teplot na pracovišti, který navazuje na Téma minulého týdne nazvané "Je mi v práci zima, co mám dělat?"
V minulém článku "Je mi v práci zima" jsme se seznámili se základními zásadami právní úpravy mikroklimatických podmínek zaměstnanců vykonávajících práce zařazené podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci do třídy I. až třídy IIIa. Vzhledem k tomu, že se však v redakci množí dotazy ohledně pracovních podmínek zaměstnanců pracujích v zimě na venkovních pracovištích, podívejme se společně i na tento problém.
Zátěž chladem je z pohledu rizik jmenovaných v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. vyjmenována hned na druhém místě, za rizikem způsobeným zátěží teplem, konkrétně v ustanoveních § 6 a § 7 citovaného nařízení vlády. V § 6 se předně vymezuje, co se rozumí chladovou zátěží, jaký druh práce při chladové zátěži lze vykonávat v budovách, a jaký na polovenkovních a venkovních pracovištích. S přihlédnutím k možnosti kontaktu kůže s technickými kapalinami se pak upřesňuje, jaká teplota těchto kapalin je pro tento účel přípustná. Únosné hodnoty zátěže chladem jsou stanoveny s ohledem na energetický výdej zaměstnance při dané práci a teplotu vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudění. Při práci vykonávané na pracovišti v budově se chladová zátěž vyjadřuje operativní teplotou; na venkovním pracovišti teplotou vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudění.
Platí zásada, že zaměstnanec je vystaven zátěži chladem pouze v případě, že vykonává práci po dobu delší než 4 hodiny za směnu (tzv. „trvalá práce") na pracovišti, na němž musí být z technologických důvodů udržována teplota nižší, než je minimální teplota (t omin) upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, nebo vykonává práci na venkovním pracovišti, odpovídající energetickému výdeji vyššímu než 106 W . m -2. K tomu je třeba vyjasnit, že v příloze č. 1 jsoiu uvedeny teploty pro třídy práce I, IIa, IIb, IIIa a IIIb. Pro třídy IIIa a IIIb je stanovena minimální operativní tepltoa t omin 10o C a optimální teplota 12o +/- 2o C. Pro třídy IVa , IVb a V – tj. práce v lesnictví, ve stavenictví apod. se operativní teplota minimální, optimální a maximální nestanoví, protože ty jsou vykonávány na venkovních pracoviších a tam je třeba v praxi rozlišovat v letě zátěž teplem a v zimě zátěž chladem.
Proto jsou v § 8 nařízení vlády obsažena minimální opatření k ochraně zdraví při práci v riziku chladu. Předně to je v případě, kdy operativní teplota nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 4o C poskytování pracovních oděvů včetně rukavic a obuvi chránící před chladem. Pro práci v zátěži chladem se poskytuje pracovní oděv, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou tělesného jádra (36o až 37o C), a pracovní obuv chránící před chladem. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí. Jestliže tepelně izolační vlastnosti pracovního oděvu nepostačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek organizmu při trvalé práci vykonávané při operativních teplotách od 10o C do 4o C nebo na pracovišti, na němž je operativní teplota 4o C a nižší, má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně.
Dále platí, že při trvalé práci, vykonávané při operativní teplotě 4o C a nižší, musí být v ohřívárně zajištěno vybavení pro prohřívání rukou. Ohřívárna se nezřizuje pro trvalou práci při operativní teplotě vyšší než 10o C, spojenou s manipulací s materiálem vyžadujícím přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, jehož teplota je 10o C a nižší; zaměstnanci však musí být umožněno v průběhu směny prohřívání rukou. Tím se rozumí práce, které sice nejsou vykonávány v chladové zátěži, ale jsou spojeny s manipulací s materiálem o teplotě 10º C a nižší, například při vyskladňování mraženého zboží, musí být zaměstnancům umožněno během směny prohřívání rukou. Systém prohřívání rukou není vymezen a ponechává se na zaměstnavateli, aby jej zvolil sám.
Při teplotě vzduchu od 10o C do 4o C musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání nepřesáhla 3 hodiny, při teplotě vzduchu od 4o C do -10o C 2 hodiny a při teplotě vzduchu od -10o C 75 minut. Bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými úseky nepřetržité práce v chladové zátěži musí trvat nejméně 10 minut.
Práce musí být upravena tak, aby zaměstnanec nekonal práci na pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30o C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. K ochraně zdraví zaměstnance před zátěží chladem se rovněž požaduje, aby vstupy do hal, na nichž se vykonává práce, byly zabezpečeny před vnikáním studeného vzduchu. Jde zejména o ochranu zdraví při pracích spojených s navážením a vyvážením produktů z výrobních hal do venkovních prostor.
Závěrem nelze opomenout, že podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. se ochranný nápoj chránící před zátěží chladem poskytuje při trvalé práci na:
Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem může obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.
Komentáře
361/2007 ???
Re: 361/2007 ???
Re: 361/2007 ???