Posuzování nemoci z povolání z důvodu nadměrné fyzické zátěže

U nás ve firmě se pracuje 12-14 hodin denně. Součástí naší pracovní náplně je manipulace s těžkými břemeny. Zvedá se, nosí a tahá zboží těžší než 50 kg 2x až 3x týdně 2 hodiny denně. Jaký vliv to má při posuzování nemoci z povolání - poškození horních končetin z nadměrné jednostranné a dlouhodobé fyzické zátěže?

Máte pravdu, že lokální svalová zátěž dominuje v posledních letech jako jedna z nejvíce zastoupených nemoci z povolání. Nicméně postup při uznávání nemocí z povolání je stanoven vyhláškou č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění pozdějších předpisů. Pro zajištění jednotného postupu při zjišťování nemocí z povolání vydal hlavní hygienik ČR Metodický pokyn HEM-340-17.2.04/4463 Zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění  pro účely posuzování nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání a tím se musí všechny ordinariáty řídit. Z něj vyplývá, že krajská hygienická stanice ověřuje podmínky vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání na základě ustanovení § 82 odst. 2 písm g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají. Šetření k ověření podmínek vzniku nemoci z povolání provádí pracovník se specializací v oboru pracovní lékařství nebo pracovník se specializací v oboru hygiena práce, provádí-li šetření asistent ochrany veřejného zdraví nebo odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví. Krajská hygienická stanice vypracuje na základě písemného vyžádání pracovně lékařského pracoviště a na základě provedených šetření stanovisko, v němž uvede, zda jsou při vykonávání posuzované práce splněny podmínky pro vznik nemoci z povolání, definované v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. V příloze tohoto metodického návodu jsou i vzory jednotlivých žádostí a stanovisek. Jinak není vyloučeno, aby se zaměstnanec obrátil na kliniku chorob z povolání sám, podle mých zkušeností zaměstnancům vyhoví a provedou posouzení nemoci z povolání.

Před přijetím nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, které předcházelo dnes platné právní úpravě, se posuzovaly ergonomické požadavky včetně požadavků na fyzickou zátěž podle metodik vydávaných hlavním hygienikem. Pro muže byly limity přenášení břemen stanoveny pouze směrnicí č. 40/1976 hygienické předpisy o hygienických požadavcích na stacionární stroje a ještě v poznámce pod čarou. To se však přijetím citovaného nařízení vlády změnilo. Dnes je platná právní úprava podmínek ochrany zdraví při práci s fyzickou zátěží upravena v ustanoveních § 22 až § 30 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V ustanoveních § 22 a § 23 se mimo vymezení, co se rozumí celkovou fyzickou zátěží a jaké ukazatele se při jejím hodnocení používají, stanoví minutový hygienický limit hodnoty srdeční frekvence, který je ukazatelem zátěže, která není akceptovatelná dlouhodobě. Hygienické limity energetického výdeje jsou stanoveny odděleně pro muže, ženy, chlapce a dívky a jsou upraveny v tabulkách 1 až 3 části A přílohy č. 5.

V ustanoveních § 24 a § 25 nařízení vlády jsou upraveny hygienické limity lokální svalové zátěže. Ty se oproti celkové fyzické zátěži stanovují v závislosti na charakteristické směně, kterou se rozumí ve smyslu vyhlášky č. 432/2003 Sb. směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmito faktory. Hygienické limity jsou upraveny pro svalovou zátěž vynakládanou při práci, u níž je dalším kritériem složka statická nebo dynamická. Mimoto jsou při lokální svalové zátěži posuzovány počty pohybů a průměrné minutové počty  drobných svalů prstů a ruky, které jsou únosné pro daný druh práce. Počty pohybů i průměrné minutové počty pohybů v tabulce č. 6 části A přílohy č. 5 jsou upraveny již pro efektivní dobu práce, tedy práce bez přestávky na oddech, tj. na 450 minut.

Pro Vás jsou důležitá ustanovení § 28 až § 30. Zde se definuje, co se rozumí ruční manipulací s břemenem a stanoví se, že tato manipulace představuje zásadní riziko poškození zejména bederní páteře. Právní úprava ruční manipulace s břemenem je transposicí evropské směrnice. Novinkou dnešní právní úpravy je, že se břemenem rozumí i živé břemeno (zejména pacienti v nemocnicích). Váhové limity břemen jsou odděleně upraveny pro muže a ženy, a to jak při občasném zvedání a přenášení, tak pro pravidelné včetně kumulativních hmotností, které jsou upraveny pro osmihodinovou směnu. Tam, kde se manipulace s břemenem provádí jako pravidelná práce ve směně, je důležité, aby nebyla časově soustředěna do jednoho úseku, ale aby byla naplánovaná tak,  že bude rozložena po celou dobu trvání směny. Tento požadavek je vázán na skutečnost, že při ruční manipulaci s břemenem je vydáván určitý energetický výdej, který musí být dodržován, pokud nemá dojít k přetěžování sil zaměstnance. Novinkou právní úpravy je, že vymezuje, co se rozumí občasným zvedáním a přenášením a častým přenášením. Protože přeprava břemene je možná nejen zvedáním a přenášením, ale rovněž pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, stanovují se limity pro tažné a tlačné svalové síly odděleně pro může a ženy.