Péče o komíny je v současné době věda

Dnešní kominíci jsou právem hrdí na svoji profesi, která se nezaměřuje pouze na vymetání komínů, ale obsahuje spoustu dalších, vysoce kvalifikovaných činností.

Na internetu jsem zjišťovala nabídky různých kominictví. Mezi poskytované služby patřily zejména tyto činnosti:

• čištění komínů,
• revize komínů,  
• měření tahu komínů,
• stavby a opravy komínů,
• vložkování komínů,
• autorizované měření emisí malých zdrojů dle zákona č. 86/2002 Sb.,
• prohlídky komínů komínovou kamerou,
• frézování komínů, atd.

Některá kominictví nabízela i servis spojený s výtahy.

Zeptala jsem se Michala Pechláta z Kominictví Pechlát v Říčanech u Prahy, jak vlastně dnes kominíci pracují, jaké používají nástroje, jak často by mělo docházet k čištění komínů, revizím, měření emisí, a jaké předpisy se k jejich práci vztahují.

Četnost čištění a kontrol komínů určuje § 6 vyhl. č. 111/1981 Sb., o čištění komínů, a rozlišuje se podle výkonu připojeného spotřebiče paliv, podle jednotlivých typů paliv a také podle to, jestli se jedná o domy s celoročním provozem nebo rekreační objekty.

§ 6 Lhůty pro čistění komínů

(1) Čistění komínů, popřípadě kontrola jejich stavu (§ 4 odst. 1) se provádí za rok nejméně:

1. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva tuhá a kapalná
   1. do výkonu 50 kW šestkrát,
   2. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát;
2. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva plynná
   1. do výkonu 50 kW, pokud jsou opatřeny komínovou vložkou, dvakrát,
   2. do výkonu 50 kW, pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou, šestkrát,
   3. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát;
3. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 kW v rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou užívány celoročně, nejméně jednou.

Dalším důležitým předpisem pro kominíky je také ČSN 73 4201:2008. Tato norma ve své revizi z ledna 2008 stanovuje nově četnost kontrol, revizí a čištění komínů. „Normy sice všeobecně závazné nejsou, ale objednatel a zhotovitel se mohou domluvit, že při provádění určitého díla se pro ně stanou závaznými. Tam je to dáno smluvně. Také pokud dojde k nějaké nehodě, např. úrazu, úmrtí, soudní znalec bude zkoumat, jestli všechno bylo provedeno v souladu s normou. Norma bude v té chvíli měřítkem,“ vysvětluje M. Pechlát. Avšak co se závaznosti týče, vzhledem k faktu, že stále platí nadřazený předpis, tj. vyhl. 111/1981 Sb., veškeré čištění, kontroly a provozní revize se musí provádět ve lhůtách stanovených touto vyhláškou.

Vyhláška č. 111/81 Sb. stanoví kontroly a čištění pouze komínů, zatímco norma stanovuje provozní kontroly a čištění spalinových cest (komínů a kouřovodů).
Revize komínů obnáší posouzení spalinové cesty, při které se posuzuje stavební část, funkčnost, bezpečný provoz a odvod spalin do volného ovzduší. Revize (výchozí nebo provozní) provádí revizní technik komínů, který získal osvědčení pro tuto činnost od Institutu výchovy bezpečnosti práce v Brně.

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, ukládá každému podnikajícímu subjektu v pravidelných intervalech jednou za 2 roky měření emisí. Pro domácnosti, kde je podle M. Pechláta nejhorší situace, to bohužel zákon nestanovuje. Sledují se koncentrace emisí spalin, hlídá se jejich složení u zdrojů znečištění (spotřebič paliv), hlídají se obsahy CO, CO2. Některé hodnoty se přímo měří, některé se z koncentrací v emisích pomocí senzorů dopočítávají. Na základě těchto výpočtů vznikne analýza, která zhodnotí, zda zdroj znečištění vyhovuje, nebo je nutné spotřebič servisovat nebo dokonce vyměnit. Součástí měření emisí je i kontrola stavu spalinových cest, při které se přijde na různé závady na komínech, i tam, kde nedochází k pravidelným kontrolám. Právo provádět tato měření mají osoby, které byly k tomuto úkonu autorizovány u Ministerstva životního prostředí ČR.

Kromě klasických nástrojů, jako jsou štětka, koule, kartáče (ty jsou nejen ocelové, ale podle typu materiálu, který se čistí, například čistí-li se nerezový komín, používají se nářadí z nerezu nebo plastové, aby nedošlo k poškození spalinové cesty), kominíci dnes používají komínovou kameru, měřící přístroj na emise, počítač.

Komínová kamera patří mezi vyspělou inspekční techniku a je neuvěřitelným pomocníkem každého kominíka.  Ne každý komín je rovný, ne každý úsek komína je dobře vidět, a s kamerou, která má natáčecí hlavu, je vidět do všech stran. Problém, kterým mohou být například nějaké trhliny, praskliny, se nahraje a poté analyzuje v počítači. Mikroskopické trhliny, které neodhalí komínová kamera, odhalí tlaková zkouška, kterou si zákazník může vyžádat, má-li pochyby o těsnosti komína. Jestli například komín po požáru stále těsní a je schopen odvádět spaliny, nebo ne. Komín se speciálním způsobem uzavře a speciálním kompresorem natlakuje na předem stanovenou hodnotu tlaku. Za určitý čas se sleduje úbytek tlaku (pokud tlak neubývá, je to ideální stav). Tím se zjistí, jestli jsou nějaké netěsnosti ve spalinové cestě a zda může docházet k úniku spalin. Podrobně je tento proces popsán ve výše uvedené normě. Jedná se o nadstandardní službu.

Kominík musí při své práci každoročně projít různými školeními. Protože se jedná o práci nebezpečnou, absolvuje samozřejmě školení BOZP a PO, školení 1. pomoci, evakuační školení, dále školení práce ve výškách, aby ovládal lezení a uměl zacházet s úvazovými prostředky.

Se špatným stavem komína může souviset řada nechtěných situací. „Špatný technický stav komína může způsobit při tlakové vlně (např. výbuchem ve spotřebiči) zhroucení komína. Nedodržením předepsaných vzdáleností od spalných konstrukcí komína, může dojít k požáru. Pokud komín nemá určité parametry, které stanovují normy, je špatně navrhnut nebo proveden, může dojít k otravám osob anebo požárům. Když komíny nejsou správně provedeny anebo vyvedeny do předepsané výšky nad střešní rovinu objektu dochází často k poruše odvodu spalin a jejich hromadění v místě umístění spotřebiče paliv, např. koupelně, a následné otravě,“ říká M. Pechlát.

Lidé by se péči o komín měli věnovat celoročně, ne vše nechávat na podzimní a zimní měsíce, kdy mají kominíci nejvíce práce!