Pandemie chřipky a její vliv na fungování složek záchranného systému

Část I. - Výsledky zahraniční studie

Část I. - Výsledky zahraniční studie

Pro případ vzniku pandemie chřipky existuje i v rámci České republiky Pandemický plán, který byl schválen Usnesením vlády České republiky č. 1271 ze dne 8. listopadu 2006.

V loňském roce byla v časopise Journal of Occupational and Environmental Medicine (Vol. 52, No. 10) publikována zajímavá studie, která se zabývala tím, jaký dopad může mít vlna pandemie chřipky na funkčnost složek jako je policie, hasičské sbory a zdravotnický personál. Závěry ze studie pak ve svém článku zpracovala Lauretta Claussen, redaktorka časopisu Safety + Health, jehož upravenou verzi vám přinášíme.

Chránit a pomáhat: připraven, ochoten a schopen: studie, která poukazuje na možnou vysokou míru absence mezi zaměstnanci policie, hasičských sborů a nemocnic během pandemie. Studie, kterou zpracovala Škola veřejného zdraví při Kolumbijské univerzitě v New Yorku, ukázala, že závažná vlna pandemie může způsobit, že až polovina zaměstnanců složek jako je policie, hasiči, lékaři a ostatní zdravotnický personál nebude schopna nebo ochotna v tomto období pracovat.

Ve studii, která byla zveřejněna v Journal of Occupational and Environmental Medicine (Vol. 52, No. 10), se zpracovatelé dotazovali 1 100 policistů, hasičů a zdravotnického personálu pracujících na území New Yorku. V období mezi listopadem 2008 a červnem 2009 – časový rámec, který zahrnoval několik prvních měsíců pandemie chřipkového viru H1N1 – byli účastníci anonymně dotazováni, zda by byli ochotni pracovat v průběhu závažné pandemie. Ačkoliv 80 % respondentů uvedlo, že by byli schopni do práce v průběhu pandemie jít, jen 65 % by projevilo ochotu opravdu do práce přijít. Celkově lze říci, že méně než polovina dotázaných je ochotna i schopna během pandemie pracovat. Ještě více překvapující je fakt, že 12 % respondentů uvedlo, že by zvažovali odejít do důchodu nebo dát výpověď, než aby během pandemie pracovali. „Tato data ukazují, že absence pracovníků základních složek ochrany obyvatelstva v průběhu pandemie může být opravdu značná,“ říká autorka studie Robyn Gershon, profesorka klinických sociálních a lékařských věd na Kolumbijské univerzitě.

Když vědci zkoumali, jaké faktory mají vliv na to, zda budou zaměstnanci během pandemie ochotni pracovat, zjistili, že na motivaci k práci má značný vliv důvěra zaměstnanců v bezpečnostní opatření v práci a zda jsou zaměstnavatelé schopni tato opatření zajistit a udržet.

Vytvoření pohotovostního plánu

Jistý materiál Ministerstva pro vnitřní bezpečnost z roku 2006 říká, že ačkoliv většina velkých podniků má zpracován pohotovostní plán pro případ živelní katastrofy či teroristického útoku, jen několik z nich má plán pro případ pandemie. Situace se do jisté míry změnila v důsledku pandemie viru H1N1, kdy se zaměstnavatelé museli potýkat s vyhlídkou dlouhodobě mimořádné situace a tudíž dlouhodobou absencí zaměstnanců.

V roce 2008 hlavní inženýr pro řešení závažných situací záchranné zdravotní služby v Los Angeles Steve Dargan vytvořil pohotovostní plán pro zajištění plynulosti provozu. Podobný dokument pro případ sezónní chřipky byl zaveden v roce 2009. Plány tohoto druhu definují pravidla provozu pro případ tak vysoké míry absence zaměstnanců, jak je odhaduje studie. „Každý obvod na území města musí mít zpracován nouzový plán, který je v souladu s podmínkami oddělení krizového řízení města,“ říká Dargan. „Plán definuje podmínky k zajištění klíčových činností při míře absence 20, 35 a 50%.“

Gershon tvrdí, že „přípravné kroky (jako je plánování a školení pro případ pandemie) jsou důležité pro získání důvěry zaměstnanců. Zaměstnanci, kteří věří, že je zaměstnavatel dokáže ochránit před důsledky přenosných nemocí, přijdou do zaměstnání a budou vykonávat svou práci, která je životně důležitá pro bezpečnost celé komunity, s mnohem vyšší pravděpodobností.“

I přesto, že Centra pro prevenci a dohled připravila materiály pro plánování a školení, které jsou volně k dispozici, studie zjistila, že pouze 9 % zaměstnanců si uvědomuje, že u zaměstnavatele existují nějaké pandemické plány a pouze 15 % zaměstnanců bylo proškoleno ve věci pandemie chřipky. Informovanost o reálném nebezpečí pandemie, stejně jako plánování připravenosti organizace na tyto situace mohou být významným faktorem při omezování rizika nedostatku zaměstnanců. Dargan doporučuje bojovat proti strachu a špatnému pochopení pandemické situace vzděláváním.

Jak udržet zaměstnance zdravé

Výsledky studie Kolumbijské univerzity ukázaly, že jedním z faktorů, které brání docházet zaměstnanci do práce během pandemie, jsou jeho rodinné závazky jako je potřeba postarat se o nemocného člena rodiny nebo o děti během chřipkových prázdnin. Výzkumní pracovníci zjistili, že nabídnout flexibilní pracovní dobu tak, aby si zaměstnanci mohli vyřídit své soukromé povinnosti, může výkon práce během pandemie usnadnit. "Dokonce i tak prostá věc jako je povolení být ve styku s rodinou během výkonu služby, může pozitivně ovlivnit schopnost a ochotu zaměstnance pracovat během pandemie.“, říká Dargan.

Dalším opatřením může být očkování zaměstnance a jeho rodiny proti chřipce, zajištění ochrany dýchacích cest zaměstnance a tím snížení obavy z přenosu nakažlivé choroby. Někteří lidé věří, že řešením je povinné očkování proti chřipce. V roce 2009 Rada pro plánování při státní nemocnici v New Yorku schválila celostátní opatření, které zavádí povinné očkování pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví, kteří jsou ve styku s pacienty. Toto opatření bylo později zrušeno, kvůli silným protestům Asociace zdravotních sester a dalších sdružení. I přes to bylo Akademií amerických pediatrů vydáno doporučení veškerému zdravotnickému personálu toto očkování podstoupit.

Ve své zahajovací řeči Kongresu Rady národní bezpečnosti v říjnu 2010 v San Diegu prohlásil ředitel Národního institutu pro ochranu a zdraví při práci John Howard, že povinné očkování proti chřipce je nediskutovanějším a nejkontroverznějším tématem dneška. Hlavní problém vidí v tom, že povinné očkování odvede pozornost od jiných způsobů prevence proti chřipce. „Jsem znepokojen, protože v současnosti je stav takový, že „všechno co musíme udělat proti chřipce, je nechat se očkovat a ostatní je v pořádku a to není pravda, povinné očkování není řešením problému jako celku.“

Během pandemie H1N1 mělo Los Angeles zdarma k dispozici 10 000 vakcín pro zaměstnance města, ale očkování bylo dobrovolné. „Jakmile prohlásíte, že je něco povinné, lidé to přestanou chtít jen proto, že jste řekl, že je to povinné,“ tvrdí Dargan. „My prostě dáme něco k dispozici a snažíme se lidi informovat a školit.“ Dargan i Howard se shodují na tom, že základní prevence proti chřipce jako časté mytí rukou, správná technika kašle, desinfekce telefonů, počítačů a dalších zařízení je mnohem důležitější a efektivnější než plošné očkování.

Odeslání pracovníka domů

Dalším ze zásadních opatření proti šíření chřipky, je odeslání pracovníka z pracoviště domů a mít zajištěný plán, který umožňuje složce zajišťovat základní funkce. „Projevují-li se u někoho rané příznaky chřipky, je jistě v zájmu každého z nás, aby se nevyskytoval na pracovišti,“ dodává Dargan.