Otázky a odpovědi z oblasti pracovnělékařských služeb - část I.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb A, se kterým má zaměstnavatel uzavřen smluvní vztah, vydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci s podmíněným posudkovým závěrem. Zaměstnavatel podá návrh na přezkoumání lékařského posudku tomuto poskytovateli A, neboť podmínka práce je pro něj nerealizovatelná. Poskytovatel pracovnělékařských služeb A na základě tohoto podaného návrhu svůj původní lékařský posudek zruší a vydá lékařský posudek nový se závěrem „pozbyl dlouhodobé způsobilosti k práci“. Návrh na přezkoumání tentokrát podává posuzovaná osoba, ovšem jinému poskytovateli pracovnělékařských služeb B, a návrh je postoupen správnímu orgánu tímto poskytovatelem B. Jde pravděpodobně o dalšího smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb (PLS) nebo tzv. pověřeného poskytovatele. Je tento postup v souladu se zákonem?

Uvedený postup je v rozporu se zákonem, protože poskytovatel PLS není oprávněn posuzovat lékařské posudky jiného poskytovatele PLS. Toto jasně plyne ze zákona. Poskytovatel pracovnělékařských služeb B, i když jde o pověřeného poskytovatele, nemůže dirigovat poskytovatele pracovnělékařských služeb A a na svá bedra přenést další posudkovou rozvahu. Je to celkově špatně pojato. 

Stačí zaměstnavateli doložit (pro případnou kontrolu) k výstupní lékařské prohlídce pouze tiskopis podepsaný zaměstnancem s termínem výstupní prohlídky, vč. jeho jména a příjmení, když odcházející zaměstnanec nakonec na výstupní prohlídku nedorazí?

Zaměstnavatel prokazatelně vyšle zaměstnance na výstupní prohlídku a vybaví ho písemnou žádostí. Toto prokazatelné vyslání si uloží a dotyčný buď dojde, nebo nedojde na prohlídku. Pokud ano, tak si k tomu zaměstnavatel přiřadí informaci z výstupní prohlídky – potvrzení o provedení výstupní prohlídky.

Je zaměstnanec povinen přijít na pracovnělékařskou prohlídku, pokud je na home office?

Home office je jedna z forem jiného místa výkonu práce a zaměstnavatel je ten, kdo určuje, kdy zaměstnanec půjde na prohlídku. Nezáleží, jestli je zaměstnanec v práci nebo na home office. Je to pouze případ jiného místa výkonu práce, není to dočasná pracovní neschopnost.

Můžeme provádět odborné vyšetření EMG u periodických prohlídek v případě lokální svalové zátěže zařazené do kategorie třetí, i když to vyhláška č. 79/2013 Sb. nenařizuje? Je to v rámci prevence vzniku nemocí z povolání. Plynou z toho pro nás rizika?

Rizika neplynou. Pokud se provádí odborné vyšetření nad rámec stanovený právním předpisem, je to možné chápat jako postup zaměstnavatele k podpoře zdraví. Musíme ale zaměstnance přesvědčit, že je to pro něj smysluplné. Pokud na to nepřistoupí, není opora v právním předpisu, jak ho k tomuto odbornému vyšetření donutit. Jinou věcí je, kdy rozhodne o dalším odborném vyšetření poskytovatel pracovnělékařských služeb, se kterým má zaměstnavatel uzavřen smluvní vztah. Tento poskytovatel má právo vyslat zaměstnance na další odborné vyšetření, a to až po provedení základního vyšetření. A pokud se mu zaměstnanec nepodrobí, pak zaměstnavateli oznámí, že lékařský posudek nebude vydán.

Jaká je periodicita lékařských prohlídek u zaměstnanců, kteří školí osoby na vyhlášku č. 50/1978 Sb.?

Pokud není podle kategorizace prací stanovena lhůta kratší, platí lhůta této periodické prohlídky podle ustanovení § 11 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jednou za 4 roky, a po dovršení 50 let věku jednou za 2 roky. Jde o riziko ohrožení zdraví.