Osobnost bezpečnostního technika

Velmi dobrý článek, avšak má jednu zásadní chybu - je zde směšován pojem bezpečnostní technik a osoba odborně způsobilá k prevenci rizik. Bezpečnostní technik je oficiální označení pro odborníka BOZP působícího při provozování hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem (viz § 2 vyhlášky č. 298/2005 Sb.). Z tohoto důvodu je zásadní chybou odborně způsobilou osobu k prevenci rizik označovat pojmem bezpečnsotní technik, jak je tomu v článku, neboť tato osoba v drtivém počtu případů tuto kvalifikaci nemá.

xxx

Článek je velmi zajímavý. Ale mám jednu malou připomínku. Po jeho přečtení se lze domnívat, že vysokou úroveň BOZP lze zajistit pouze ve společnostech ze zahraničním vlastníkem. S tím rozhodně nesouhlasím. Například požadavky nadnárodních společností sice často převyšují požadavky naší legislativy, ale pracoval jsem ve významné nadnárodní společnosti, kde tyto požadavky byly v příkrém rozporu s naší legislativou a byly velmi striktně prosazovány. Ta společnost měla také týmy expertů, ale myslím, že odborníků mezi nimi moc nebylo. Také si nemyslím, že sloučení oblastí BOZP a PO do jedné pracovní pozice, snižuje kvalitu zajištění BOZP. Tyto oblasti se prolínají tolik, že úzký pohled třeba jen z hlediska BOZP, spíše škodí. Ona ochrany životního prostředí souvisí s oběma oblastmi také. Například nebezpečné chemické látky a přípravky zajímají všechny 3 obory. A co by nemělo chybět v rysech povahy bezpečáka? (p. kolega Neugebauer promine, oni lidé stejně naší profesi jinak říkat nebudou) Myslím, že zdravá dávka selského rozumu, umění vyjít se zaměstnanci na všech úrovních ve společnosti. A co by mu chybět nemělo rozhodně, je zkušenost s manuální prací, i s prací THP. Ta je, dle mého názoru, mnohem cenější, než vysokoškolské vzdělání v oboru BOZP.

Diskuze na podobné téma probíhala na těchto stránkách již v roce 2005. Poslal jsem tam tehdy také svůj příspěvek na který jsem dostal několik dopisů, a protože si nyslím, že ten příspěvek může i dnes některým kolegům něco říci, posílám jej znova beze změny. "Bezpečnostní technik 2005 ??? Sleduji se zájmem diskusi na téma bezpečnostní technik 2005? Co článek to názor. Každý čtenář, nebo přispěvatel vidí celou situaci ze svého pohledu ze svých poznatků a zkušeností, ne jenom ve funkci bezpečnostního technika ( nebo osoby způsobilé k vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik), ale všech zkušeností). Ono nezáleží na názvu, ale na způsobu provádění té práce a na výsledcích. Dělám tuto práci od roku 1970. Také jsem uvažoval v prvních několika letech na téma bezpečnostní technik 1970 atd. A pokusím se v závěru na tuto otázku ( spíše otázky) odpovědět. Absolvoval jsem spoustu různých školení, aktivů seminářů, sympozií, ze začátku jako posluchač, později i jako přispěvatel. A mám i z několika sympozií několik medailí za příspěvky. Ale největší radost mám z toho co jsem zažil tento týden v pondělí. Prováděl jsem školení v obci Vír pro obecní úřad pro nezaměstnané, kteří budou provádět veřejně prospěšné práce(VPP) pro obec. Probrali jsem předpisy pro práce, které budou tito lidé provádět. Od 7 do 10 hodin. Na závěr napsali testy, ještě je nemám vyhodnocené. Bylo tam celkem 7 lidí, od 20 do 60 roků. Ti starší prošli několika zaměstnáními, a po skončení školení za mnou přišli, a říkali mě, že ještě za celá léta jim nikdo nevysvětlil jak mají kterou práci dělat a proč, aby se jim nic nestalo. Také mě na adresu některých mých kolegů řekli, že když dělali ve družstvu (JZD) tak jim bezpečák donesl papír a nechal jim jej podepsat že měli provedené školení a řekl jim, hlavně aby dávali pozor aby někam nestrčili prsty nebo ruku a aby se jim něco nestalo. Ale že jim ještě nikdy nikdo neřekl, co by se jim mohlo stát, kdyby ženy zvedaly břemena těžší než 15 ( 20) kg, nebo je nosily dále než mají, že by jim mohla vyjet (vyhřeznout) meziobratlová ploténka a jakým mechanizmem, ohýbáním pro břemeno při zvedání ( nedodržováním zásady svislé roviny), nebo pootáčením v trupu s břemenem, zakopnutím na nerovném místě manipulace a podobně, jaké další poškození šlach, cév, svalů, kloubů, vnitřních orgánů a dalších by se mohlo stát. Požíváním alkoholu v práci ( zúžením zorného úhlu, zpomalením vnímání, reakcí a reflexů), působením ( vázáním) oxidu uhelnatého (CO) na červené krvinky ( mnohonásobně rychleji než kyslík /O2/), a to oxidu uhelnatého ať již z cigaret, z výfuku motoru křovinořezu, nebo z kotle ústředního topení nebo z jiného zdroje. A když jim potom řeknu, že nesmí kouřit na pracovištích, kde pracují také nekuřáci, tak je jim úplně jasné proč a když jim ještě řeknu že to je projev neúcty k těm dalším lidem a k jejich zdraví až hulvátství tak vím, že to dělat nebudou. Nebo jim vysvětlím případ jednoho úrazu, kdy dva automechanici opravovali motor u Tatry, jeden potřeboval kladivo ( 5 kg) které měl u sebe spolupracovník a požádal jej aby mu kladivo "hodil" . Ten mu jej skutečně hodil. Kladivo mu vyklouzlo z ruky a spadlo mu na nárt nohy, a měl zlomených několik záprstních kůstek. A když jsem úraz přišel šetřit, tak mě přesvědčovali svorně oba, že házení kladiva není žádným předpisem zakázáno. To jsem jim potvrdil, že mají pravdu. Ale zároveň jsem jim řekl, že při školení jsem jim říkal, že musí na pracovišti dodržovat "zásady bezpečného chování na pracovišti ( § 135 ZP)" a zeptal jsem se jich jak ty zásady bezpečného chování na pracovišti tedy dodržovali, když má jeden z nich polámané záprstní kůstky na noze. A bylo po diskusi. Nebo ochrana zdraví při práci. Když kdokoliv z lidí jde k lékaři na injekci, tak mu lékař dezinfikuje místo kam bude jehlu vpichovat, po vpíchnutí jehly mu místo opět přetře a zalepí! Aby do organizmu nevnikla tímto vpichem infekce. A na pracovišti, kde dělají s vidlemi nebo hráběmi nebo jakýmkoliv jiným nářadím, strojem či přístrojem, vidle se různě povalují v blízkosti hnoje, nebo na trávníku, kde hnije listí, tráva, zvířecí výkaly (psi, kočky) a lidé když jim praskne na ruce puchýř, tak se otevře cesta pro infekci o velikosti několika cm2, a nikdo se tím nezabývá. A takových příkladů jsem na školení uvedl mnoho. A tak bych mohl pokračovat a rozebírat celé tři nebo čtyři hodiny co jsme všechno probírali a probrali. Takže ti lidé to pochopili a jak reagovali jsem uvedl výše. Nebo jsem dělal prověrku BOZP v mateřské školce, přišla maminka s chlapečkem poprvé do školky. Paní ředitelka chlapečkovi vysvětlila co má dělat, s čím si může hrát, s čím ne, kde je záchod, že si má umýt ruce po použití záchodu, když jsou do zahrady, jak se mají houpat, jak mají chodit na procházku po chodníku a podobně. Úvodní a vstupní školení pro nového zaměstnance jako podle partesu (sice bez osnovy, bez papíru podepsaného tím chlapečkem, ale poctivě provedené). A tady jsme u podstaty celé věci, tak jak jsem ji pochopil já. Možná, že někomu se to bude zdát třeba překonané, ale podle mne je v tom ta podstata celého problému. Takže za: 1. bezpečnostní technik musí být odborník na práci, pracoviště, činnosti a zařízení, která se vyskytují a používají tam kde bude svoji funkci vykonávat, 2. bezpečnostní technik musí být poloviční právník, aby byl schopen číst právní normy, aby pochopil jejich text (literu) a smysl (ducha) studované právní normy ( zákona, NV atd.), a aby byl potom schopen posluchačům, tuto normu předat (podat) a vysvětlit, to znamená, že 3. bezpečnostní technik musí být poloviční pedagog (učitel), aby byl schopen posluchače potřebné právní normy naučit a ověřit si jejich znalosti, zda tomu co je naučil rozumějí, 4. bezpečnostní technik musí být poloviční lékař, aby byl schopen, pochopit jak jednotlivé činnosti, práce, stroje, zařízení, fyzikální vlivy, mechanické vlivy, chemické vlivy a další noxy budou působit na organizmus a jaké mohou být nepříznivé následky tohoto působení, na organizmus, který je těmito vlivy exponován, 5. bezpečnostní technik musí být poloviční psycholog a filozof, aby dokázal pochopit jak jej posluchači vnímají a sledují a to hned na začátku školení, aby mohl svůj výklad korigovat podle toho, jak posluchači reagují, ale ne až po něm nebo dokonce za několik dnů, 6. bezpečnostní technik musí být dobrý a pohotový řečník, aby svoje posluchače zaujal a přitáhl a ne aby je uspal v první půlhodině, ale nesmí být žvanil, a musí vědět o čem mluví (viz vpředu), a na závěr ještě 7. bezpečnostní technik musí být ale v první řadě "člověk" s velkým "Č", který musí mít rád lidi, protože to všechno co dělá, dělá pro ně, ne pro sebe a někdy to dělá, i když ta práce není třeba ohodnocená nebo zaplacená, bezpečnostní technik musí mít rád lidi obojího pohlaví (nejenom ženy). Takže pokud toto všechno budete dělat a k tomu budete splňovat požadavky, které uvedl ve svém příspěvku pan Tomáš Neugebauer, tak máte předpoklady být bezpečnostním technikem. Ale to netvrdím, že dobrým, pouze bezpečnostním technikem ( nebo osobou odborně způsobilou). A když to budete dobře dělat 10, 20, 30 nebo 40 let tak máte předpoklad, že se můžete stát i dobrým bezpečnostním technikem. Je to obdobné, jako s anglickým trávníkem, ale tam je to v některých bodech jednodušší ( pokud správně připravíte půdu, dobře zasejete trávu bude pravidelně, zalévat a mlžit, pravidelně stříhat, hrabat a přihnojovat a budete to dělat 400 nebo 500 let, tak možná vypěstujete dobrý anglický trávník). Takže to jsou podle mého názoru (neověřeného a žádnou oficiální institucí nepotvrzeného názoru), podmínky a požadavky na bezpečnostního technika. Pokud jste to dočetli až sem tak Vám děkuji za Váš čas. Pokud mě někdo chce vynadat telefonicky, nebo písemně uvádím na závěr svoje telefonní čísla i adresu a klidně se do mně můžete pustit, dostal jsem za svůj život tolik kopanců a ran, že ještě nějakou tu ránu vydržím. S pozdravem a přáním hodně osobních i pracovních úspěchů přeje čtenářům Václav Syrový, poradce BOZP a soudní znalec v oboru bezpečnost práce, Stříbrná 775, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem. Tel,fax, zázn: 566 55 28 98, 723 170 164, e- mail:syrovy.bozp@tiscali.cz.

Vážení přátelé, osobnost technika BP, či jinak nazývaná tato profese, byla a je v hierarchii uznávaných pracovních pozic někde na konci řetězce popularity a bude oblastí marginální pro většinu zaměstnavatelů, nebo minimálně, jak je v některém článku napsáno , nutné zlo. I společensky tato oblast není nikterak vnímána jako prestižní. Ono kdyby tomu tak bylo, pak by ,,bezpečáci" měli pravděpodobně jiné příjmy a nemuseli by v mnohých případech ,,bojovat" o udržení své pozice, nebo se vnucovat se svými znalostmi a zkušenostmi. Konec konců, kdyby tato profese byla tak lukrativní, pak bychom měli jistě nové zástupce mladé generace pro oblast BOZP, tedy nových ,,bezpečáků". Nějaký dramatický nárůst jsem však ve svém okolí (měřeno okresním měřítkem) nezaznamenal. Respektive jsem nezaznamenal žádný. Nebudu rozebírat, zda se jedná zrovna o nějakou hospodářskou krizi, nebo ne. Někteří zaměstnavatelé pod vlajkou této celospolečenské situace ukončují, nebo omezují činnost techniků ať již oprávněně, nebo jim tato situace pomáhá k vytvoření zástupného důvodu. Technici bezpečnosti práce (dále jen BT) v sobě subsumují skutečně několik profesí, pro zvládnutí úkolů na úseku BOZP. Jak je v článku napsáno pak musí být poloviční lékař, poloviční psycholog, poloviční právník, filosof apod. S tím polovičním poměrem jednotlivých profesí nemohu souhlasit, protože by pak, orientačně vyjádřeno, musel absolvovat cca 3 roky studium práv, 3 roky studium psychologie, 3 roky studium medicíny apod. Není vhodné zaměňovat letité zkušenosti v jednotlivých oblastech se skutečným vzděláním, (byť i nedokončeným) tedy míněno v tomto případě vysokoškolským. Souhlasím však s tím, že musí, nebo by měl mít alespoň okrajové znalosti z těchto oborů. Praxe je jistě nenahraditelná a v mnohých případech pro praktickou aplikaci BOZP pak je nezastupitelná. Ovšem rozhodně není schopna nikdy nahradit vzdělání vysokoškolské, v tomto případě v oboru BOZP. Nejideálnější bude zřejmě kumulace praxe se vzděláním. Není to však oblast vzdělání o které jsem měl v úmyslu napsat. Ale je to ona osobnost BT. Nemohu zde vyjadřovat svůj názor jako závěr doktrinální a rozhodně tento článek neaspiruje na vědecké ocenění, ale je to vlastní kompendium v dané oblasti. Jak jsem výše nastínil, pak ve většině případů funkce BT vykonávají lidé středního a vyššího věku. S tím je spojena také kvalita práce, kdy je jaksi dán předpoklad, že bude práce na vysoké, nebo přiměřené úrovni. A to zejména právě na základě letité praxe v oboru. Co je však ke škodě některých BT, ale i samotné profese, že sami o sobě přijali ono okrajové postavení pozice oblasti BOZP a snaží se vehementně je podpořit, namísto toho, aby se snažili svým přičiněním tuto pozici pozvednout na vyšší celospolečenskou úroveň. Pominu-li potřebné penzum znalostí, pak je to ve stylizaci své sebeprezentace. Měl jsem některé kolegy možnost sledovat při jednání se zástupci firmy i zaměstnanci. Absence kvalitní mluvy, která je podpořena potřebnou dávkou přesvědčování, argumentace a někdy i oponence byla až zarážející. Nad to vše, takový člověk, který přijde na jednání s jednatelem společnosti v ustřižených kalhotách , ze kterých mu trčí chlupatá lýtka, páchne potem, zašmátrá v ošoupané tašce, naduté normami a vyhláškami, nemůže očekávat vřelé přijetí a zejména nadšení, ani kdyby měl znalosti nad všechny BT. Ne nejsem zastánce toho, aby k jednání chodil BT v černém obleku, jak tomu činí např. mnozí podomní prodejci, kteří pak vypadají jako zástupci pohřebního ústavu. Ale je potřeba se úměrně presentovat. A tím presentovat celou oblast BOZP. Oblast BOZP si zaslouží uznání. Tak jako si zaslouží uznání i ti, kteří jí vykonávají. Je však nutné, aby se sami BT přičinili o to, aby se někdy v budoucnu tato oblast těšila vážnosti, důstojnosti a uznání. O to více, že je to oblast, která především chrání zdraví a lidské životy. Exponencionálně tedy vyjádřeno : znalosti + vhodná prezentace oboru BOZP+ vhodná sebeprezentace + láska k oboru, a opravdová chuť pracovat v tomto oboru mohou v budoucnu vytvořit nezastupitelnou a zaměstnavateli pozitivně přijímanou složku každodenních povinností, vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Prozatím tomu tak často není, ale kdo jiný nastaví onu laťku výše než samotní BT? Je možné také argumentovat tím, že v zahraničních firmách na území ČR je situace jiná a že zde již oblast BOZP je na dobré úrovni a i relativně dobře ohodnocena, kdy se řadí ve většině případů do kategorie středního managementu. Někdy i do vyššího managementu. Otázka pak je, pro koho jsou tyto pozice určeny. Nepřekonatelnou bariérou totiž je ona neznalost všudypřítomného požadavku AJ. Mnozí z BT jistě znají situaci, kdy znají a umí snad vše, ale neumí AJ, nejlépe slovem a písmem. Pak je po nadějích pracovat pro takovouto společnost. Popravdě řečeno, po nadějích je i v případě, kdy uchazeč přesáhne věkovou hranici cca 35 let. Dle mého je to zneužití dominance na trhu práce a snad i jednání diskriminační. Uchazeč o pozici BT přeci pracuje na území ČR, jedná s úřady v jazyce českém. Pak-li že se někdo rozhodne podnikat na území ČR, nechť si je vědom toho, že se zde hovoří (alespoň prozatím) česky. A jestli potřebuje denní reportingy v AJ nechť si najme překladatele. Už vidím situaci, kdy Čech podnikající např. v Anglii si zadá inzerát ,,hledám BT se znalostí ČJ". Jak by asi skončil? Zřejmě tak, jako i často oni v ČR. Kolik je totiž BT se znalostí AJ v písemné i slovní podobě? Ono totiž praxe je taková, že vedení takovéto společnosti obsadí na pozici mladého, dynamického kolegu s perfektní znalostí AJ, ale bez znalostí BOZP. Toho pak vyšle na jakýsi kurz, nebo kurzy a je to vyřešené. Nastává otázka, co de facto řeší jako prioritu. Oblast BOZP, nebo referenta se znalostí AJ? Sumárně řečeno. Mým záměrem bylo stručně doplnit problematiku osobnosti BT o další oblast, oblasti, které v příspěvcích nezazněly. Přeji všem BT mnoho zdaru a trpělivosti při prosazování a presentaci svých znalostí a dovedností pro zaměstnavatele, které by jistě měli v primární intenci sloužit všem pracujícím na ochranu jejich zdraví a životů, což je jistě jedno z nejušlechtilejších povolání. In corpore, iusto tempore, bonum comude (společně ve správný čas, ku prospěchu všech) Dr. Gabriel Zmátlo, DiS.

V oblasti požární ochrany, která v mnohém může být BOZP příkladem, jsou různé kvalifikační stupně pro osobu zajišťující požární prevenci - preventista PO, technik PO, odborně způsobilá osoba. Nejen z této diskuse vyplývají dosti rozdílné požadavky na osobu zajišťující prevenci rizik. Jednou by měl mít mnohaletou praxi při výkonu manuelní práce, jež nelze vysokoškolským vzděláním nahradit, jindy je doporučováno, aby se jednalo o vysokoškoláka. Z toho, jakož i z problémů z praxe jasně vyplývá, že i v BOZP by bylo vhodné vytvořit hiearchii kvalifikace osob zajišťujících prevenci rizik. Pokus o to byl již učiněn. Vznikl návrh Komory BOZP a PO České republiky na vytvoření pozic: technik BOZP (v návrhu je mimo jiné doporučeno absolvování středního vzdělání s maturitou), specialista BOZP (doporučeno absolvování bakalářského studijního programu) a manažer BOZP (doporučeno absolvování magisterského studijního programu). Lze předpokládat, že vytvoření větší škály kvalifikace odborníků na BOZP by umožnilo, že zajištění BOZP u OSVČ a plnění povinností vedoucích zaměstnanců v mikrofirmách a malých firmách (do 49 zaměstnanců) by mohl provádět technik BOZP, neboť využití možnosti, že zaměstnavatel zaměstnávající maximálně 25 zaměstnanců a mající potřebné znalosti si může BOZP zajišťovat sám, je, až na výjimky potvrzující pravidlo (firma poskytující služby v oblasti BOZP), možností víceméně teoretickou. Vedoucí zaměstnanec by se sice tím nezbavil své odpovědnosti za zajištění BOZP, ale umožnilo by mu to plně se věnovat své hlavní činnosti. Vzhledem k jednodušší formě řízení BOZP u OSVČ a v mikrofirmách, která je nutná pro řádné zajištění BOZP, by kvalifikace technika BOZP byla dostatečná i pro vytvoření systému řízení BOZP u těchto subjektů, včetně managementu rizik. V malých firmách (od 10 do 49 zaměstnanců) by si firma prostřednictvím specialisty BOZP nebo manažera BOZP nechala vytvořit systém řízení BOZP na konkrétní podmínky firmy, a to na základě provedení jednotlivých činností managementu rizik. Pro vlastní plnění povinností v oblasti BOZP, které by ze systému vyplynuly vedoucím zaměstnancům (například školení zaměstnanců, kontrola zaměstnanců, zda dodržují požadavky BOZP, sepsání záznamu o úrazu), by si firma mohla zajistit technika BOZP. Tedy obdoba systému, který funguje v požární ochraně.

Pro získání profesionální úrovně osoby odborně způsobilé k prevenci rizik je jiště důležitá doba praxe. Nelze paušálně stanovit po jak dlouhé době praxe je možné tuto osobu považovat za opravdového odborníka. Existuje na to řada rozdílných názorů. Lze snad uvést, že po úspěšném složení první zkoušky, tedy od zahájení své profesní kariéry odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, je potřeba alespoň tří, nejlépe pěti let, praxe, optimálně po boku zkušeného kolegy, aby dotyčná osoba se stala opravdu odborníkem. Přitom je nutné mít na zřeteli, že v BOZP platí potřeba celoživotního vzdělávání, neboť neplatí přímá úměra mezi délkou praxe a úrovní kvalifikace (obecně se pro kvalifikaci uvádí, že získané informace v současné době ztrácejí svou hodnotu přibližně po sedmi letech). Někdy délka praxe může být naopak kontraproduktivní (získané návyky a znalosti osobu brzdí v postupu podle současných pravidel). Proto je zcela nezbytnou součástí výkonu činnosti odborně způsobilé osoby k prevenci rizik průběžné sebevzdělávání (autoedukace) na různých seminářích, kurzech, prostřednictvím odborné literatury, včetně periodik, z internetu, sledováním Sbírky zákonů a věstníku ÚNMZ atd.

Znalosti a dovednosti odborně způsobilé osoby k prevenci rizik mají odpovídat tomu, že těžištěm výkonu její činnosti je tvůrčí práce v kanceláři, která mimo jiné vyžaduje dostatečnou představivost z hlediska komplexnosti a vývoje, kombinační schopnosti, tvůrčí myšlení, znalost chodu firmy a schopnost transformovat obecná pravidla na konkrétní podmínky ve firmě. Též je důležitá znalost firmy "z terénu". Musí být vysoce kvalifikovaným odborníkem na analyzování rizik, včetně návrhů opatření, nikoliv na výkon jednotlivých pracovních činností prováděných ve firmě (tím má být vedoucí zaměstnanec). K nejpodstatnějším dovednostem patří dovednosti manažerské, neboť musí vytvářet návrhy systémů řízení BOZP a po zavedení zaměstnavatelem je vhodnými návrhy udržovat minimálně na úrovni při jejich zavedení, což v praxi neznamená setrvávat u zavedeného, ale minimálně neustále držet krok s vývojem. Musí být schopna vytvářet vize vývoje zajištění BOZP ve firmě a k jejich dosažení navrhovat postupné termínované cíle. Též musí být schopna řídit nesourodé malé pracovní týmy (například při vyhledávání a vyhodnocení rizik, při kategorizaci prací, při provádění prověrek BOZP). Zcela zřejmé jsou požadavky na dovednost provádět analýzy úrovně zajištění BOZP a hodnotit rizika (měla by ovládat alespoň dvě metody hodnocení). Také je důležitá nejen znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, ale i schopnost správně je uplatňovat v praxi, především umět jejich požadavky transformovat do podmínek firmy.

V současné době je vypsán výzkumný úkol na systém dalšího vzdělávání odborníků v oblasti BOZP. Blíže se s ním můžete seznámit na adrese: http://www.rovs.cz/o_uvod.php případně můžete vyjádřit svůj názor, zda preferujete systém celoživotního vzdělávání nebo systém opakované zkoušky na adrese: http://www.rovs.cz/forum/viewtopic.php?f=2&t=2