Opatřování strojů kryty : proces určování přijatelného rizika

Neodpovídající opatřování strojů kryty může velmi často vést k vážným zraněním či dokonce úmrtí. Úrazové statistiky NSC (National Safety Council) ukazují za posledních  10 let průměrně 8% ze všech umrtí v pracovním procesu, jejichž příčinou byly vážné úrazy způsobené rozdrcením nebo jiným rizikovým kontaktem s průmyslovými stroji. Tyto vážné úrazy mohou odstraněny důkladným zhodnocením předpokladu vzniku rizika, určením stupně přijatelného rizika a aplikováním vhodných ochranných krytů.

Poskytnutí vhodných ochranných krytů určených k ochraně pracovníků však není tak jednoduché, jak bývalo. Před čtvrt stoletím to vypadalo následovně :  koncový uživatel  si objednal nový obráběcí stroj od výrobce, ten mu přišel se všemi nezbytnými kryty. Obsluze byl přidělen úkol naložení, řízení a vyložení obráběcího stroje.

Za několik desetiletí se situace rapidně změnila, jelikož došlo k rozmachu automatizace a robotiky. Množství a provedení různých ochranných krytů závisí na úrovni interakce člověka.  Obráběcí stroje, které vyžadují omezenou interakci člověka, redukují množství ochranných krytů, současně ovšem roste i důvěra v parametry ochranných krytů takových strojů (které se paradoxně snižují kvalitativně). Normy pro ochranné kryty výrazně přenesly zodpovědnost za určení rizika a uplatnění omezení rizika ochrannými kryty z výrobce obráběcích strojů na koncového uživatelele. V důsledku toho nastává situace, kdy uživatel dostane strojní zařízení zcela bez ochranných krytů.

Směrnice pro stanovení rizika

Detailní směrnicí pro vypracování stanovení rizika obráběcích strojů v USA je směrnice ANSI B11.TR3 (Stanovení rizika a redukce rizika : směrnice k odhadnutí, zhodnocení a snížení rizik spojeného se strojními zařízeními.) Technická zpráva je součástí řady norem B11, která obsahuje 21 norem, jež poskytují pokyny pro návrh, konstrukci, údržbu a použití specifických typů strojních zařízení ve Spojených státech. B11. TR3 je upravená dle koncepčních aspektů Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) 14121, Bezpečnost strojů : principy stanovení rizika.

Stanovení rizika je nástrojem projektování

Z historického hlediska je tradičně stanovení rizika podmíněno třemi základními kroky

•  identifikace
•  zhodnocení
•  řízení

Nicméně vývoj směrnice B11.TR3 stvořil více specializovanou, hloubkovou, návrhovou metodologii pro určení a zhodnocení nebezpečí.

Přijatelné riziko

Přijatelné riziko je v směrnici ANSI  B11.TR3 definováno jako riziko, které je přípustné pro zadané úkoly a nebezpečné kombinace. Základní cíl stanovení přijatelného rizika zahrnuje analýzu úkolů zařízení a včlenění bezpečnostních návrhů a změn, které umožňují jak zlepšenou produktivitu, tak i schopnost údržby.

Proces stanovení rizika

Nejlépe pochopíme proces stanovení rizika, když si ho rozdělíme na 5 následujících kroků

1. Shromáždit specifikace zařízení
2. Určit omezení obráběcích strojů
3. Určit nebezpečnost zařízení a úkolů
4. Odhadnout riziko
5. Určit, zda je riziko přijatelné

ad 1) Specifikace zařízení a historická data musí být shromážděny na počátku procesu stanovení rizika. Typická data specifikace zařízení musí zahrnovat: a) systémová označení, b) technické výkresy, c) systémy rozvržení diagramů, d) informace o zdroji energie, e) historická data úrazů, f) expanzi integrace v budoucnosti

ad2) oblasti omezení zařízení musí být zhodnoceny před zavedením procesu stanovení rizika - existuje pět základních oblastí:

1. Použití omezení je určeno zhodnocením určeného použití každého stroje včetně rychlosti produktivity, doby cyklu, provozní rychlosti, síly, použitých materiálů a počtu zahrnutých osob.
2. Prostorová omezení jsou určena analýzou rozpětí pohybu stroje, požadavků na postačující prostor, nutného prostoru pro rutinní údržbu a prostorové požadavky pro řídící pracovníky.
3. Časová omezení jsou určena analýzou intervalů údržby pro mechanické, elektrické a pneumatické části, očekávané životnosti nástroje, intervalů mazání, plnění kapalin a pravděpodobné životnosti.
4. Environmentální omezení  jsou určeny analýzou teploty a vlhkosti a  stupněm hladiny vytvořeného hluku.
5. Omezení vzájemného vztahu  jsou určena analýzou vzájemného vztahu obráběcího stroje  s jiným strojem či pomocnými zařízeními a zdroji energie.

Určení nebezpečnosti zařízení a úloh

Všechny obráběcí stroje by měly být prozkoušeny k určení, zda nejsou zdrojem nebezpečných situací nebo nebezpečí díky pracovním úkolům. Během tohoto procesu hodnocení musí být zváženy všechny cykly obráběcího stroje – instalace, uvedení do provozu, správný provoz a nefunkčnost, údržba a vyřazení z provozu.

Odhadnutí rizika

Tento krok zahrnuje vývoj modelu stanovení rizika. Existuje mnoho možností a specializovaných modelů, které jsou vyvíjeny pro určité situace. Např. modely, které zahrnují jen dvě kategorie kvůli komplexnosti rozvoje a použití 3-D modelů. Tyto dvě základní kategorie modelů stanovení rizika  zahrnují závažnost poškození a pravděpodobnost  vzniku.

Obvyklé vzory úrovní závažnosti a jsou definovány jako :

a) katastrofické : s trvalými, nemoci či smrti
b) vážné : se závažnými následky, schopnost návratu k pracovní činnosti.
c) mírné : závažné úrazy či nemoci vyžadující významnější ošetření  než první pomoc
d) méně důležité : zranění vyžadující pouze první pomoc

Příklady úrovní pravděpodobnosti vzniku :

a) nejspíš
b) pravděpodobně
c) nepravděpodobně
d) náhodně

Další kategorií je délka expozice nebezpečí, což zahrnuje body jako četnost a trvání nebezpečných expozic, rozsah expozice a počet vystavených osob.

Uvažování během odhadování rizika

Proces odhadnutí rizika by měl vzít v úvahu všechny pracovní metodologie a režimy řízení, kde je nutné pozměnit nebo přerušit ochranná opatření. Odhad rizika by se měl opírat o expertízu a zdůvodněný odhad jednotlivců z různých disciplín.

Nicméně, zmínění jednotlivci mohou být při odhadování rizika zaujati. K minimalizaci tohoto faktoru je nutné, aby osoba zvolená ke koordinaci projektu odhadnutí rizika vykazovala na jedné straně vůdčí schopnosti a na druhé straně výbornou orientaci v lidských vztazích, aby bylo docíleno skupinové shody (konsensu).

Určení opatření ke snižování rizika (viz. schéma 1)

Úroveň rizika je odvozena z procesu odhadnutí rizika. Opatření pro omezení rizika by mělo být aplikované v hierarchickém pořadí. Prvním krokem by mělo být odstranění nebo omezení všech rizik, další opatření pro omezení rizika zahrnuje včleněné technologie ochranných krytů k řízení kontroly. Podpůrné aktivity k redukci nebezpečí jako administrativní řízení a používání  osobních ochranných prostředků by měly být využity pro rozšíření nižší úrovně primárních aktivit.

Odstranění a omezení nebezpečí při konstrukci

Odstranění nebezpečí při konstrukci a technologie ochranných krytů mají největší dopad na závažnost poškození a malý, nebo žádný vliv na expozici. Příklady:

a) substituce  méně toxických/nebezpečných látek

b) modifikace rysů obráběcích strojů

c) omezení energetických strojů

d) omezení výskytu nebezpečí

Včlenění technologií ochranných krytů

Dodavatelé a uživatelé strojních zařízení spolu musí zodpovědně spolupracovat při stanovení a omezení rizika. Problematika je prezentována ve čtyřech úrovních.

1. úroveň
nejúčinnější omezení rizika

•  Upevněné ochranné kryty strojů se speciální sponou
•  Uzamčené ochranné kryty strojů
•  Ochranné kryty samočinně kontrolované ochrannými řídícími obvody

2. úroveň

•  Nastavitelné ochranné kryty stroje
•  Samonastavitelné ochranné kryty strojů, které nevyžadují zásah obsluhujícího pracovníka.

3. úroveň

•  Upevněný a nastavitelný kryt stroje bez elektronického ovládání obvodů.
•  Ovládací jednotky stroje a rozhraní s manuální kontrolou obvodů řízení stroje

4. úroveň
nejméně účinná

•  Uvědomění si zábran – dotekové či visuální uvědomění si nebezpečí možného rizika

Hierarchické pořadí opatřeních pro redukci rizika (schéma 1)

Řaženo sestupně od podpůrných aktivit k redukci nebezpečí k primárním aktivitám k redukci nebezpečí

• Použití osobních ochranných prostředků
• Včleněná administrativní opatření
• Včleněné technologie ochranných krytů
• Odstranění a redukce rizika při projektování

                                                                                                           
Implementace administrativních opatření

Tato opatření by měla sloužit pouze po omezení nebezpečí při konstrukci nebo implementaci technologií ochranných krytů a opírají se o schopnost jedince reagovat, zahrnují :

a) varovné signály před nebezpečím
b) bezpečné pracovní postupy
c) školení zaměstnanců

Závěr

Určení přijatelného rizika v průmyslovém a výrobním prostředí je složitý proces, který zahrnuje velký počet možných, nebezpečných a ovlivňujících se činitelů. Směrnice B11.TR3 a EN 1050 mohou být zaváděny jako logický proces stanovení rizika pro určení nebezpečnosti, odhadnutí úrovně rizika a implementaci opatření pro snižování rizika.

ZDROJ:
Roudebush, Clair. Machine safeguarding : a process for determining tolerable risk / Opatřování strojů kryty : proces určování přijatelného rizika. Professional Safety, vol. 50, no. 10, s. 20-24.