Ohrožení zdraví mladých pracovníků

Mladí lidé, kteří pracují v hotelech a restauracích nebo ve stavebnictví jsou vystaveni zátěži hlukem. Mladí pracovníci jsou zvláště zranitelní v důsledku akustického traumatu, protože tvoří velkou část pracovních sil v call centrech. Vystavení horku je běžné v povolání, vykonávaných ve venkovním prostředí (zemědělství, stavebnictví), v průmyslu i v hotelech a restauracích. Nebezpečné látky jsou přítomny v nejrůznějších pracovních prostředích, v nichž jsou mladí lidé zaměstnáváni: patří mezi ně například chemické látky používané v zemědělství a stavebnictví, čistící prostředky, benzin, rozpouštědla či kadeřnické přípravky.

Podle výsledků průzkumu prováděného v EU i podle pramenů z jednotlivých členských států jsou faktory fyzicky náročné práce (jako je práce v nepřirozených polohách, zvedání břemen a opakující se pracovní činnost) u mladých pracovníků běžnější, než je průměr. V důsledku toho jsou mladí pracovníci vystaveni značnému riziku vzniku onemocnění pohybového aparátu (včetně bolestí bederní páteře): Průzkumy také ukazují, že mladí pracovníci bývají o pracovních rizicích méně informováni.

V důsledku stále se zrychlujícího životního i pracovního tempa jsou pracovníci nuceni provádět práci v krátkých lhůtách a velice rychle. Přestože průzkumy ukazují, že mladí lidé tráví v práci méně hodin než průměrná pracující populace, pracují více na směny a častěji mají nepravidelnou pracovní dobu.

Úrazy bez smrtelných následků

Národní i evropské údaje ukazují, že u mladých pracovníků existuje vyšší riziko pracovních úrazů, Míra i příčiny pracovních úrazů se však mezi jednotlivými odvětvími a profesemi výrazně liší. Podle nejnovějších evropských údajů je míra výskytu pracovních úrazů bez smrtelných následků mezi pracovníky ve věku 18 až 24 let o 40% vyšší. Rizikovou skupinou z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou zjevně především mladí muži.

Úrazy se smrtelnými následky

Podle číselných údajů z EU je u mladých pracovníků celkový výskyt úrazů se smrtelnými následky nižší. Tyto výsledky jsou srovnatelné s celosvětovými údaji. I přesto může být výskyt smrtelných úrazů u mladých pracovníků v některých odvětvích značný. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán v zemědělství, na druhém místě je stavebnictví, doprava a spoje, pak výroba. Ve stavebnictví je počet smrtelných úrazů u mladých pracovníků nejvyšší ze všech odvětví. Znepokojivá je rovněž skutečnost, že se v některých zemích zvyšuje v odvětví maloobchodu počet úmrtí v důsledku násilného ublížení na zdraví. To je příčinou vysokého podílu úmrtí žen v tomto odvětví.

Nemoci z povolání a zdravotní potíže

V případě mladých pracovníků je riziko vzniku nemoci z povolání oproti těm starším v průměru nižší. Tyto nemoci se často projevují až po dlouhodobé expozici a nebo po určité době latence. U pracovníků s krátkodobými pracovními smlouvami tedy nemusejí být vždy rozpoznány. Podle evropské statistiky nemocí z povolání (European Occupational Diseases Statistics, EODS) patří u pracovníků ve věku 15-35 let mezi nejběžnější nemoci z povolání alergická onemocnění, podráždění kůže, onemocnění plic, infekční nemoci a onemocnění pohybového aparátu. V roce 1999 připadalo 86,5 % všech zdravotních problémů (ohlášených samotnými postiženými) souvisejících s onemocněním plic, které si vyžádaly více než dvoutýdenní pracovní neschopnost., na pracovníky do 25 let. Na mladé pracovníky rovněž připadla téměř polovina (48,9 %) všech takto ohlášených zdravotních problémů v souvislosti se stresem, depresemi a pocity úzkosti, které si vyžádaly více než dvoutýdenní pracovní neschopnost.