Odborné shromáždění ke Světovému dni bezpečnosti práce - bezpečně na nebezpečné látky

Antonín Rada, náměstek pro řízení Sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, začal toto setkání vzpomínkou na oběti smrtelných pracovních úrazů, kterých bylo v loňském roce 95. V rezortu Ministerstva obrany došlo k 1 smrtelnému služebnímu úrazu příslušníka vojenské policie, který si způsobil neodbornou manipulací s výbušninami. V rezortu došlo k mírnému navýšení pracovních úrazů, zvláště úrazů při střelbách, které tvoří téměř 50 % úrazů s hospitalizací nad 3 kalendářní dny.

Daniela Kubíčková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., zastupovala český Focal Point – kontaktní místo pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Představila novou kampaň Evropské agentury pro BOZP, jejímž hlavním cílem je zvýšit povědomí o nebezpečných látkách a podpořit kulturu prevence. Speciálním tématem jsou například karcinogeny a mutageny nebo citlivé rizikové skupiny zaměstnanců. Nejvíce se chemické látky vyskytují v zemědělství (62 %), dále ve zpracovatelském průmyslu (52 %) a ve stavebnictví (51 %). Důležitá je průběžná informovanost o rizicích a zapojení všech zaměstnanců. A jak dostat nebezpečné látky pod kontrolu? Identifikovat rizika; posoudit expozici; stanovit opatření a kontrolovat jejich plnění.

S poznatky o služební úrazovosti a kontrolní činnosti v rezortu Ministerstva obrany seznámil Radek Tolar, ředitel odboru státního dozoru. Jak už bylo uvedeno výše, stal se jeden smrtelný služební úraz při manipulaci s municí, který se stále šetří. Dále došlo ke 963 úrazům s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Z tohoto počtu 912 úrazů utrpěli vojáci, což je cca o 125 úrazů více, než v loňském roce, a jak uvedl Radek Tolar, přičítají to nárůstu počtu vojáků a vyšší intenzitě výcviku. 51 pracovních úrazů utrpěli občanští zaměstnanci. Úrazů bez pracovní neschopnosti bylo 1037–968 u vojáků, 69 u občanských zaměstnanců. Nejvíce ohroženi úrazy byli vojáci ve věku 24 – 29 let, naopak u občanských zaměstnanců dominovala kategorie 54–59 let. Nejčastější příčinou úrazů byl jiný blíže nespecifikovaný důvod, následovalo nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a špatně vyhodnocené riziko. V roce 2017 se při kontrolách zaměřili na rizikové oblasti – činnosti spojené s výcvikem vojsk, od střelnice až po opravy techniky, a vojenské objekty přístupné veřejnosti. Provádějí i následné kontroly, jestli byly nedostatky odstraněny.

Pavel Aganov, vedoucí skupiny hygieny práce a pracovního lékařství odboru hygieny a laboratorní diagnostiky, hovořil o nakládání s nebezpečnými látkami a směsmi. Uvedl právní předpisy, které se této problematiky týkají - přímo použitelné předpisy EU - nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (CLP), z. č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. K souvisejícím předpisům patří zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí; zákoník práce.

Mezi opatření k ochraně zdraví patří dostatečné, účinné větrání a místní odsávání od zdroje chemické látky, zkrácení důvodu expozice, vymezení kontrolovaného pásma, zajištění potřebných měření, snížení počtu exponovaných zaměstnanců, nutnost zajistit sanitární a pomocná zařízení, pitná voda přímo na pracovišti a samozřejmě použití vhodných OOPP. Zaměstnavatel by měl vycházet z údajů od výrobce OOPP a podle toho, jaká je odolnost pro chemické látky, zvolit vhodný materiál. 

Tématem přednášky Tomáše Neugebauera, interního auditora systému managementu BOZP, byla ochrana osobních údajů při zajišťování BOZP a PO podle obecného nařízení o ochraně obecných údajů (GDPR), jehož účinnost - 25. května - se blíží.

Každý subjekt si podobně jako systém bezpečnosti práce musí vytvoří systém zpracování osobních údajů. Předpis se vztahuje na údaje o živých fyzických osobách a platí pro všechny subjekty - malého živnostníka i velkou firmu.

Zásady zpracování osobních údajů:

• zákonnost (musí být dodrženy požadavky i jiných předpisů upravujících ochranu os. údajů);
• korektnost a transparentnost (nezastírat účel zpracování, zajištovat co největší míru informovanosti subjektů údajů);
• účelové omezení (nesmí být zpracovávány k jinému účelu, než k jakému byly shromážděny);
• minimalizace údajů (zpracovávat v nutném rozsahu pouze nezbytné údaje);
• přesnost (aktualizovat informace, opravovat nepřesné údaje);
• omezení uložení (uchovávat údaje ne delší dobu, než je nezbytné pro daný účel, nelze uchovávat nad rámec skartačních lhůt);
• integrita a důvěrnost (přijmout vhodná technická a organizační opatření před neoprávněným nebo protiprávním zpracováním, jakož i před náhodnou ztrátou, zničením, poškozením);
• odpovědnost (vždy odpovídá správce).

Některé údaje, které uvádí GDPR (například údaje nezbytné pro plnění smlouvy), mohou být zpracovávány pro plnění právní povinnosti i bez souhlasu subjektu, některé pouze se souhlasem. Zpracovávány bez souhlasu mohou být i dokumenty týkající se bezpečnosti práce, ale i zde existuje výjimka. Pokud jsou například na školení bezpečnosti práce prezentována videa, fotografie, kde je možné identifikovat konkrétní fyzické osoby, je nutný jejich souhlas. Zvláštní kategorie osobních údajů, tzv. citlivé údaje – rasový původ, politické názory, členství v odborech, sexuální orientace, náboženské vyznání, zdravotní stav apod. je zakázáno zpracovávat. Výjimka může nastat v případě udělení výslovného souhlasu dotyčné osoby. Za zpracování údajů je odpovědný správce, který může využít zpracovatele – jinou firmu nebo OSVČ , která údaje zpracovává. Je povinen s ní uzavřít písemnou smlouvu za účelem zajištění zpracování osobních údajů určitým způsobem a kontrolovat, jestli to firma dodržuje.

Rozlišujeme ustálený, proměnný, impulsní, vysokofrekvenční, nízkofrekvenční hluk. Jan Šíma z Vojenského zdravotního ústavu se věnoval ve své přednášce ochranou před působením impulsního hluku. Přednáška cílila zejména na vojáky, kteří jsou ohroženi hlukem hlavně při střelbách, kdy je důležité nepřetržitě používat ochranu sluchu, neboť, jak uvedl Jan Šíma, "již jeden výstřel s vysokou intenzitou špičkové hladiny hluku v blízkosti nechráněného sluchového orgánu může způsobit trvalé a nevratné poškození sluchu."

Problematiku hluku upravuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v § 10 stanoví, že pokud A LAeq,8h (hluk přepočtený na celodenní směnu) překračuje 80 dB musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnancům OOPP k ochraně sluchu. Pokud A LAeq,8h překračuje 85 dB musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci OOPP používali.

Pro výběr OOPP lze vycházet z norem ČSN EN 458 Chrániče sluchu - Doporučení pro výběr, používání, ošetřování a údržbu - Návod; ČSN EN 352-1, 2, 5, 6, 7 (požadavky na chrániče sluchu). Pro ochranu před impulsním hlukem ze střeleb z ručních zbraní se doporučuje používání sluchátkových chráničů sluchu s útlumem min SNR = 30 dB, v případě nemožnosti využít sluchátkové chrániče z důvodu používání přilby se doporučuje používání zátkových chráničů sluchu s útlumem min SNR = 35 dB.

Jiří Vala z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Fakulty bezpečnostního inženýrství, hovořil o často podceňovaném nebezpečí v souvislosti s nebezpečnými chemickými látkami. Mohou z nich vzniknout nádorová onemocnění, která se na jejich celkovém počtu podílejí 53 % a jsou nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací v Evropské unii.

Expozice respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého je hlavní příčinou onemocnění plic, a to konkrétně silikózy a rakoviny plic spojené s prací. Respirabilní částice jsou velmi malé částice, které vnikají hluboko do plic (alveol) při běžné činnosti, jako je například řezání, vrtání a broušení. U pracovníků na rizikových pracovištích, kde je riziko prachu, je nutné dle předpisů upravujících pracovnělékařskou péči provádět vyšetření spirometrie. Riziko lze snížit technickými opatřeními - změnou technologie, uzavřením zdrojů prašnosti, místním odsáváním (viz obr. 1), srážením prachu zkrápěním vodou, ředěním prašnosti, izolací pracovníka od prostředí (velíny, řídící centra, kabiny) nebo vhodnými OOPP. Pracovník na obr. 2 má svářečskou kuklu napojenou na čerpadlo na opasku, kde jsou protiprašné filtry a hadicí na zádech mu přichází vyčištěný vzduch. Kromě čerpadla mán ještě jeden přístroj, který provádí měření.

Obr. 1                                                                  Obr. 2

Roman Blanař z odboru zdravotních služeb informoval o změnách v právních předpisech upravujících pracovnělékařskou péči - v zákoně č. 373/2011 Sb. a ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. K některým změnám se staví negativně, v rezortu Ministerstva obrany však v této oblasti zaznamenali zlepšení.

Přesto k některým pochybením dochází. Nejsou respektovány posudkové závěry; zapomíná se na mimořádné prohlídky po dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo změně zdravotního stavu; neprovádějí se vstupní prohlídky při změně služebního zařazení; často je zjišťován rozpor mezi žádostí o pracovnělékařskou prohlídku a lékařským posudkem; nevhodné zařazení do kategorie; chybí zápisy o školení 1. pomoci; nekoná se dohled na pracovištích nebo lékařské posudky nemají správné náležitosti.

Akci pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) 3. května 2018 v hotelu DAP v Praze ve spolupráci s Ministerstvem obrany, Ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími partnery.

Motto „Bezpečně na nebezpečné látky“ bylo naplněno a tímto jsme se aktivně zapojili do kampaně,“ zhodnotil odborné shromáždění Radek Tolar. Poděkoval všem přednášejícím, účastníkům i pořadatelům, mezi které již tradičně patří i Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.