Odborná příprava pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou

Část 2. Frekvence školení

Část 2. Frekvence školení

Předchozí část nenechá nikoho na pochybách o potřebě školení pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou. Není z toho však zcela patrná potřeba opakovacího školení a tím méně frekvence takového školení. Je tedy nutné opět nahlédnout do příslušných předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 103 odst. 3: "Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu."

Nesmí chybět ani nařízení vlády č. 362/2005 Sb., Příloha, VII. Dočasné stavební konstrukce: "Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel."

Tady dává zákonodárce najevo, že u rizikových činností, mezi které práce ve výškách a nad volnou hloubkou rozhodně patří, musí být školení prováděna opakovaně a bez zbytného odkladu. Poněkud zavádějící je i ono, že "četnost školení stanovuje zaměstnavatel", což velice často bývá mylně interpretováno (patrně z důvodu snahy o úsporu nákladů) tak, že si zaměstnavatel může posouvat termíny školení tak, jak se mu to líbí, například jedenkrát za několik let.

V tomto směru doporučuji, řídit se ustanovením již neplatné vyhlášky č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích, která v minulosti řešila práce ve výškách a nad volnou hloubkou v § 9 odst. 2: "Dodavatelé stavebních prací jsou povinni zajišťovat školení, popřípadě zaučení pracovníků a ověřování jejich znalostí z předpisů uvedených v odstavci 1 nejméně jedenkrát za 12 měsíců, pokud provádějí nebo řídí stavební práce

a) ve výškách nad 1,5 m, kdy pracovníci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah,

b) na pohyblivých pracovních plošinách,

c) na žebřících ve výšce větší než 5 m,

d) pomocí horolezecké (speleologické) techniky,

e) ve výškách při montáži a demontáži pomocných konstrukcí."

Nyní asi mnozí správně namítnou, že tato vyhláška je již zrušena (zrušila ji vyhláška č. 601/2006 Sb.). Jenomže pro účely BOZP lze považovat za závazné i zrušené předpisy, které nejsou v rozporu s právními a ostatními předpisy a jsou brány jako "společensky či oborově obvyklé technicko-organizační zvyklosti". A právě zvyklosti vyžadují opakovací školení pro práce ve výškách provádět před uplynutím dvanácti měsíců. Nejinak to vyžadují směrnice profesních asociací, a to jak českých, tak zahraničních. V neposlední řadě návody použití některých OOP proti pádu vyjadřují požadavek či důrazné doporučení, aby kromě provádění revizí jedenkrát za dvanáct měsíců, byl uživatel OOP v jeho použití řádně proškolen a jedenkrát za dvanáct měsíců absolvoval školení pod vedením instruktora prací ve výškách.

Z uvedených informací vyplývá, že pokud by předchozí legislativa (vyhláška ČBÚ a ČÚBP č. 324/1990 Sb.), zvyklosti, směrnice a standardy profesních organizací či asociací a návody výrobců byly benevolentnější a opakovací školení by vyžadovaly v intervalech větších, než dvanáct měsíců, mohl by si zaměstnavatel stanovit četnost školení rovněž v intervalech větších. Avšak s ohledem na výše uvedené je nezbytné provádět opakovací školení pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou při užití OOP proti pádu jedenkrát za dvanáct měsíců. A v případech, že zaměstnavatel vyhodnotí rizika pracoviště jako obzvláště závažná, může si stanovit četnost školení častější, tedy například každé tři měsíce.