Ochranné oděvy ve zdravotnictví

V příloze č. 3 nového nařízení vlády č. 390/2021 Sb. se hovoří o ochranných oblecích proti biologickým činitelům ve zdravotnictví. Jaký další předpis, norma tyto ochranné obleky upravuje? Jde mi o to, aby byly poskytnuty správně v souladu s předpisy. Při ochraně zaměstnanců ošetřujících pacienty s potvrzeným onemocněním covid-19 používáme například ochranný overal Tyvec a ostatní příslušná OOPP. U zaměstnanců operačních sálů zejména operační haleny a kalhoty, pláště a jednorázové operační prádlo. U běžných zdravotnických zaměstnanců přidělujeme tzv. profesní oblečení: šaty, haleny, kalhoty, pláště atd. s certifikátem.

K Vašemu dotazu bych uvedl několik postřehů:

• Oblečení pracovníků ve zdravotnictví je naplněním požadavku zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům oděv a obuv z důvodu nadměrného opotřebení či znečištění – zde jednoznačně znečištění tělními tekutinami pacientů, používanými prostředky apod., a pochopitelně i s uvážením mikrobiální zátěže. A právě z tohoto důvodu zaměstnavatel nepřenáší péči o čistotu tohoto oděvu na zaměstnance, ale organizuje čištění oděvu ve vlastní prádelně.
• Má-li oblečení zaměstnanců plnit i ochrannou funkci, tj. vytvořit účinnou bariéru mezi zaměstnancem a okolím, musí pak oděv či jiný prostředek splňovat příslušné požadavky podle Nařízení (EP) 2016/425 o osobních ochranných prostředcích (OOP). Pro takový prostředek a jeho užití lze poté návodně použít nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
• Používání OOPP na pracovištích se systémově řídí zákoníkem práce, kdy zaměstnavatel vyhodnocuje rizika, přijímá opatření a nedochází-li k účinnému snížení těchto rizik, stanovuje prostředky kolektivní ochrany a posléze i individuální ochrany - OOPP. Používání toho kterého oděvu či jiného ochranného prostředku tak odpovídá konkrétním charakteristikám práce a prostředí. Nelze je stanovovat obecně a nelze je definovat bez znalosti konkrétní situace daného pracoviště.
• Výběr pro použití konkrétního OOP se po provedení analýzy a hodnocení rizik provádí s ohledem na konkrétní ochranné vlastnosti výrobku. Požadované (na základě analýzy) a nabízené (na základě výroby výrobcem). Tyto charakteristiky lze najít v návodu výrobce, popř. je lze dovodit z certifikátu výrobku anebo z EU prohlášení shody. Návod výrobce je tak jediným dokumentem, podle kterého lze s jistotou tvrdit, že daný výrobek naplňuje požadavky na ochranu zaměstnance před konkrétními odhalenými riziky práce či pracoviště nebo naměřenými hodnotami rizikových faktorů (vůči právním předpisem stanovenému hygienickému limitu). Výrobce je jediný subjekt, který je odpovědný za ochranné vlastnosti výrobku!
• Vámi zaslaný certifikát se týká výrobku tkaniny, ze které je vyhotoven konkrétní výrobek pro použití zaměstnancem. Z pohledu OOP takovýto certifikát nelze uznat, neboť se nejedná o certifikát výrobku, který bude poskytovat technickými normami požadované ochranné vlastnosti (charakteristické vlastnosti kůže nelze zaměnit za ochranné vlastnosti boty z té kůže vyrobené).
• Kategorie OOP není totožná s kategorií zdravotnických prostředků. Ty se posuzují podle Nařízení (EU) 2017/745 a příslušných norem, které jsou odlišné od norem pro zkoušení OOP. Převoditelnost zkoušek mezi těmito kategoriemi není možná.
• Stěžejní normou, která se vztahuje ke zdravotnickému textilu a oděvům či textilním výrobkům do čistých prostor, je ČSN EN 13795. Není mi známo, že by existovala norma, která by řešila vysloveně covid-19. To snad nelze ani rozumně předpokládat.