Ochrana zdraví při práci na zařízení se zobrazovací jednotkou

Práce s počítači se stala samozřejmostí nejen v kancelářích (v konstrukci a ve výrobě), ale také i v domácnosti. Nesprávné uspořádání těchto pracovišť však vede ke zdravotním problémům. Hlavním faktorem při vzniku tělesných potíží je trvání práce u obrazovek. Alarmující je podle lékařů zejména zjištění, že 90 % osob trpí bolestmi krční páteře a pletence ramenního, dalších 74 % bolestmi hlavy, 66 % bolestmi horní části zad v bederní krajině. Příčinou toho bývá nevhodná a strnulá poloha hlavy, trupu, ramen a paží v důsledku ergonomicky špatného postavení monitoru, klávesnice a myší.

Prací na zařízeních se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce na soustavě zařízení obsahující zobrazovací jednotku, klávesnici či jiné vstupní zařízení, software a další volitelné příslušenství včetně pracovního stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního pracovního okolí.
Hodnocení rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledného působení.

Opatření k omezení rizika při práci u zobrazovacích jednotek:

Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí být přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou.
Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce.
Požadavky na pracovní místo (pracoviště) se zobrazovací jednotkou:

• Na obrazovce se nesmí vyskytovat závady jako je kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí natáčení a naklánění podle potřeby uživatele. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či z jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek apod. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2.
• Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby uživateli umožnila zvolit nejvhodnější pracovní pohyby a polohu.
• Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou (zápěstí).
• Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné, kontrastní proti pozadí. (klávesnici umístit na podložce, která je pod rovinou stolu asi o 3 až 5 cm; při častém používání klávesnice zvolit tzv.ergonomickou, lomenou klávesnici; vzdálenost mezi předním okrajem klávesnice a hranou stolu asi 10 cm).
• Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalších zařízení.
• Deska pracovního stolu a dalších zařízení musí být matné, aby na nich nevznikaly reflexy. Držák na písemnosti musí být umístěn co nejblíže obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum.(výška desky nad podlahou stabilní – muži 70 cm, ženy 65 cm; proměnlivá 62 – 82 cm).
• Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní,s výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. ( proměnlivá výška sedáku v rozmezí 38-50 cm, pětiramenná podnož; sedák porézní, neklouzavý).
• Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje.
• Pracovní místo (pracoviště) musí být plošně i prostorově řešeno tak, aby uživateli umožňovalo snadný přístup, změnu pracovní polohy a střídání pohybů a volný pohyb po pracovišti.
• Parametry celkového a místního osvětlení musí odpovídat normovým hodnotám. Svítidla musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách. (osvětlenost 500 – 2000 lx, typ denní nebo teplé zářivky o teplotě 3000 až 33000 K; rozptylové kryty pod zářivkami; odrazivost stropu 70 až 90%; odrazivost stěn 40 – 60%; odrazivost nábytku 25 – 45%; odrazivost podlahy 15 – 35%).
• Pracovní místo (pracoviště) musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a jiné otvory, průhledné či světlo propouštějící stěny a barevně světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a odrazy na obrazovkách. Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla. (při orientaci oken na jih volit „studené „barvy v interiéru; při orientaci na sever“teplé“ barvy; barevně sladit interiér s typem svítidel-teplotou světla).
• Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, nesmí však překračovat hodnoty stanovené pro daný typ práce. (max.65 dB(A) při rutinních činnostech; max.55 dB(A) při činnostech psychicky náročných; tiskárnu či jiné zdroje hluku se doporučuje umístit mimo pracovní místo (pracoviště).
• Na pracovišti musí být zajištěny mikroklimatické podmínky, které jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organizmu, která je dána charakterem a intenzitou vykonávané práce. Činnosti se zařazují do tříd práce podle průměrného energetického výdeje vynakládaného na efektivní dobu práce. Po tuto dobu práce se energetický výdej vypočítá jako časově vážený průměr z hodnot energetického výdeje vynakládaného na pracovní činnost hlavní a vedlejší. V případě, e doba trvání vedlejší činnosti přesáhne 30 % efektivní doby práce, hodnotí se obě činnosti samostatně. Práce s PC se zařazuje do třídy I, kde M (W.m-2) =< 80.

Při navrhování, výběru a úpravě softwaru a při tvorbě úkolů s použitím zařízení s obrazovkou musí zaměstnavatel (uživatel) vzít v úvahu tyto zásady :

1. software musí být vhodný pro daný úkol,
2. software musí být snadno použivatelný a v případě potřeby přizpůsobitelný úrovni pracovníkových znalostí nebo zkušeností; bez vědomí zaměstnanců se nemá používat žádné kontrolní zařízení ke kvantitativní nebo kvalitativní kontrole zaměstnanců,
3. systémy musí poskytovat pracovníkům zpětnou vazbu o jejich činnosti,
4. systémy musí zobrazovat informace v podobě a rychlosti jež jsou přizpůsobeny operátorům,
5. musí být uplatňovány zásady ergonomie softwaru, zvláště při zpracování dat.

ZDROJ:
Mráz, V.: Ochrana zdraví při práci na zařízení se zobrazovací jednotkou. Dashöfer e-mail noviny pro bezpečnost práce a požární ochranu. 21.11.2003.