Ochrana před šířením prasečí chřipky vzdušnou cestou

Z řady obrazových zpravodajství vyplývá, že častým způsobem ochrany je lékařská rouška. Toto řešení je však z hlediska ochrany dýchacích orgánů nevhodné.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. působí jako autorizovaná a notifikovaná osoba pro osobní ochranné prostředky a vydává certifikáty platné v celé Evropské unii. Chemická laboratoř VÚBP, v.v.i. zkouší mimo jiné i filtrační polomasky (respirátory) a má s ověřováním ochranných účinků těchto prostředků dlouholeté zkušenosti.

Je třeba vědět, že mezi lékařskou rouškou a filtrační polomaskou je podstatný rozdíl. Lékařská rouška není určena k ochraně uživatele, ale jeho okolí. Z těchto důvodů není rouška zařazena mezi osobní ochranné prostředky. Měl by ji tedy používat člověk, který je šiřitelem infekce, nikoliv ten, kdo se infekci brání. Tomu odpovídá i způsob zkoušení lékařských roušek, kdy se zjišťuje bakteriální filtrační účinnost a ověřuje se přenos mikroorganizmů vydechnutým vzduchem.

Pro ochranu uživatele je určena filtrační polomaska, která je schopna zachytit (podle svého určení), tuhé i kapalné aerosoly, mikroorganismy i viry. Při zkoušce se ověřuje, zda respirátorem proniknou škodlivé látky do dýchacího ústrojí uživatele.  Filtrační polomasky se vyrábějí ve třech třídách ochrany, kdy třída ochrany FFP1 musí zajistit celkovou účinnost  78 %, u třídy FFP 2 je účinnost  92 % a třída FFP 3 dosahuje účinnosti 98 %.

U lékařských roušek se ochrana uživatele standardně nezkouší. Chemická laboratoř VÚBP, v.v.i. provedla několik kontrolních zkoušek vybraných lékařských roušek. Byly použity postupy, které se jinak používají u filtračních polomasek. Celková účinnost se u roušek různých výrobců značně lišila. Bylo zjištěno, že některé výrobky poskytovaly pouze desetinovou ochranu ve srovnání s filtračními polomaskami, a že nejlepší ze zkoušených roušek byla na úrovni nejnižší třídy FFP1. Lékařské roušky selhávají zejména při zachycování nejmenších částic o velikosti 0,3 – 0,5 μm.  

Účinnost filtračních polomasek závisí mimo jiné i na správném nasazení, kdy je potřeba minimalizovat  podsávání kolem těsnící linie na obličeji. Zde hraje svou roli i uživatel, u něhož se předpokládá, že nasazení věnuje patřičnou pozornost. Nesprávné nasazení může deklarované ochranné vlastnosti silně ovlivnit, až zcela znehodnotit. Většina respirátorů má v horní části, zabudován měkký kovový plíšek, který je potřeba vytvarovat tak, aby respirátor kopíroval tvar nosu. Spodní upínací pásek má být umístěn pod ušima, horní pásek na temeni hlavy. V této souvislosti je potřeba také upozornit na to, že například u mužů několik dní neholená tvář může podstatně ovlivnit správnou funkci respirátoru, neboť v takovém případě nelze podsávání účinně zabránit.

Všechny tyto skutečnosti je potřebné brát v úvahu při volbě ochrany proti nákaze různými formami chřipky a zohlednit je při výběru ochranných prostředků, které budou používat pracovníci působící v přímém kontaktu s potenciálně infekčními osobami.