Nové vládní nařízení č. 361/2007 Sb. o ochraně zdraví při práci

Zájemce je najde je ve Sbírce zákonů, v částce 111 z 28.12.2007. Ve smyslu evropských předpisů je uspořádán novým způsobem  pohled na celou oblast ochrany zdraví při práci.  Dále uvádíme s drobnými poznámkami obsah vládního nařízení, které je dostupné ke stažení na stránkách www.mzcr.cz - §  Sbírka zákonů.

ČÁST PRVNÍ je tvořena  základním ustanovením, vymezením předmětu právní úpravy a výkladem použitých pojmů.

ČÁST DRUHÁ uvádí přehled rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich členění, zjišťování, hodnocení zdravotního rizika a další podmínky ochrany zdraví. Je tématicky rozdělena do celků, nazvaných „Hlava I – VIII“ takto:

Hlava I: Členění rizikových faktorů pracovních podmínek, jejich zjišťování a hodnocení
Hlava II: Podmínky ochrany zdraví při práci s rizikovými faktory vznikajícími v důsledku nepříznivých mikroklimatických podmínek. Díl 1 řeší zátěž teplem (podle operativní teploty nebo teploty kulového teploměru), uvádí dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce. Díl 2 řeší zátěž chladem včetně organizačních opatření (délka pracovní doby, systém přestávek).
Díl 3 řeší problematiku ochranných nápojů. Zde dochází k zásadní změně, o které informujeme samostatným článkem na jiném místě. Liší se totiž kvalita poskytované vody v závislosti na množství potem a dýcháním ztracené vody:

Náhrada minerálních látek prostřednictvím ochranného nápoje se uplatňuje v případě, že výsledky měření ztráty tekutin překračují trojnásobek hygienického limitu podle odstavce 1.  (V odst. 1 je uveden hygienický limit ztráty tekutin 1,25 l/ 8h směnu). V takovém  případě se jako ochranný nápoj podává voda se střední mineralizací 500 až 1500 mg rozpuštěných pevných látek na 1 litr vody.
Při ztrátě tekutin do trojnásobku hygienického limitu podle odstavce 1, se náhrada tekutin zajišťuje podáváním vody s nízkou mineralizací 50 až 500 mg rozpuštěných pevných látek na 1 litr vody.“

V dalším textu je pak uvedeno, kdy se ochranné nápoje chránící před zátěží teplem či chladem  poskytují. Tyto podmínky se zásadně nemění od dosavadní praxe.

Nová je informace, že ochranný nápoj může obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu.

Hlava III: Podmínky ochrany zdraví při práci s chemickými faktory a prachem. Tato kapitola obsahuje Díl 1 – Obecné postupy a ochrana před nadměrnou expozicí. M.j. trvá požadavek, aby koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nepřesáhla 1/3 jejich přípustných expozičních limitů.
Díl 2 je věnován problematice olova a jako ostatní kapitoly obsahuje systematicky hodnocení zdravotního rizika, informace k ochraně zdraví, zjišťování a hodnocení expozice, minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a bližší požadavky na pracovní postupy. Díl 3 pak stejným způsobem řeší problematiku práce s karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci a chemické procesy s rizikem karcinogenity. Díl 4 je věnován problematice práce s azbestem.
Hlava IV: Podmínky ochrany zdraví při práci s fyzickou zátěží. Díl 1 řeší problematiku celkové fyzické zátěže, stanoví hygienické limity (minutová hodnota srdeční frekvence 150 tepů za minutu). Díl 2  řeší lokální svalovou zátěž, přičemž stanoví kromě limitů a jejich zjišťování i bližší požadavky na pracovní postupy. Díl 3 je věnován pracovním polohám.  Pracovní polohy jsou přijatelné, podmíněně přijatelné a nepřijatelné, upřesněné v příloze č. 5.
Díl 4 řeší problematiku ruční manipulace s břemenem (i živý organismus – člověk či zvíře – je břemenem!). Hygienické limity zůstaly nezměněny: ručně manipulované břemeno mužem občas smí mít 50 kg, často 30 kg, pro ženy platí limity 20, resp. 15 kg. Občasným zvedáním se rozumí manipulace nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Pokud je manipulace s břemeny delší, považuje se za častou.
Hlava V: Podmínky ochrany zdraví při práci s psychickou zátěží
Hlava VI: Podmínky ochrany zdraví se zrakovou zátěží
Hlava VII: Podmínky ochrany zdraví při práci s biologickými činiteli
Hlava VIII: Bezpečnostní přestávky při práci s rizikovými faktory.

ČÁST TŘETÍ: Další bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Hlava I: Bližší hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovišti. Zde jsou rozvedeny požadavky na  větrání pracovišť - minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být 50 m3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd I nebo IIa, 70  m3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb a 90  m3/h na zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd Iva, IVb nebo V. Předpis již nehovoří – jako dříve – o práci v sedě, ve stoje a těžké fyzické práci. Příkladový seznam činností, který slouží k odhadu třídy práce, byl přepracován. Dále je upřesněno nucené větrání, větrání pracovišť se zvláštními nároky na čistotu ovzduší  a požadavky na ohřívárny.
Hlava II:  Bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště.  Tato část je zařazena nově, jsou uvedeny základní požadavky na osvětlení pracoviště k trvalé práci: denní osvětlení musí splňovat minimální hodnotu činitele denní osvětlenosti 1,5 %, celkové umělé osvětlení  musí dosáhnout 200 lx a při sdruženém osvětlení musí denní složka činitele denní osvětlenosti být 0,5 % a celkové umělé osvětlení musí být 200 lx. Stejně jako v minulosti je uveden odkaz na normové hodnoty, kterými se požadavky řídí. Tam, kde výše uvedené požadavky nemohou být splněny (bezokenní pracoviště), zvyšuje se normová hodnota o jeden stupeň.
Hlava III: Bližší hygienické požadavky na prostory pracoviště.
Hlava IV: Podmínky ochrany zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami
Hlava V:Prostor určený pro práci s biologickými činiteli (zdravotnická a veterinární zařízení, laboratoře a místnosti pro laboratorní zvířata v průmyslových procesech).
Hlava VI: Bližší hygienické požadavky na zásobování vodou
Hlava VII: Rozměry, provedení a vybavení sanitárních a pomocných zařízení

ČÁST ČTVRTÁ: Závěrečná ustanovení

Přílohy:

Příloha 1, část A: Přípustné hodnoty a hodnocení zátěže teplem  (příkladový seznam tříd práce byl zcela přepracován, přípustné hodnoty mikrokliatických podmínek nedoznaly změn)
Příloha 1, část B: Hodnoty dlouhodobě únosné zátěže teplem pro osmihodinovou směnu pro aklimatizovaného a neaklimatizovaného zaměstnance a výpočet režimu práce a odpočinku
Příloha 1, část C: Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a způsob stanovení režimu práce a odpočinku
Příloha 1, část D: Teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti jeho proudění
Příloha 1, část E: Přípustné povrchové teploty pevných materiálů, s nimiž přichází nechráněná kůže zaměstnance do přímého styku
Příloha 2, část A: Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P)
Příloha 2, část B: Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, při vyšší plicní ventilaci a pro delší než osmihodinovou směnu
Příloha 3, část A: Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity
Příloha 3, část B: Metoda odběru vzorků prachu obsahujícího azbest a jejich zpracování
Příloha 3, část C: Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemických látek a prachu
Příloha 3, část D: Měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu
Příloha 4: Příkladový seznam činností, při kterých může docházet k expozici olovu
Příloha 5, část A: Hygienické limity energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží (limitní hodnoty srdeční frekvence a limity pro počty pohybů)
Příloha 5, část B: Měření a hodnocení lokální svalové zátěže
Příloha 5, část C: Hodnocení pracovních poloh (stanovení co je poloha přijatelná, podmíněně přijatelná a nepřijatelná pro trup, horní končetiny, dolní končetiny a ostatní části těla)
Příloha 6: Požadavky na větrání pracovišť se zvláštními nároky na čistotu ovzduší
Příloha 7, část A: Seznam biologických činitelů a jejich zařazení do skupin 2, 3 nebo 4  (vč. informace o dostupném očkování, o tvorbě toxinů či alergických účincích)
Příloha 7, část B: Požadavky na pracoviště zdravotnického a veterinárního zařízení
Příloha 8: Dosahy horních končetin
Příloha 9: Přípustné síly pro ovladače
Příloha 10: Výsledné teploty a výměny vzduchu v sanitárních zařízeních.

Nové vládní nařízení je přehledně zpracováno, zpřesněno, terminologicky  vychází z evropských směrnic. Mnoho požadavků bylo přístupnou a snadno pochopitelnou formou upraveno tak, aby byl tento legislativní dokument použitelný i jako pomůcka zaměstnavatele při tvorbě pracovního prostředí. Vládní nařízení však nezavádí zásadní nové požadavky a nebude tak v našem životě žádnou revoluční změnou.