Normy a bezpečnost práce při zaměstnání v oblasti služeb

Mezinárodní a evropská tendence k liberalizaci poskytování služeb představuje závažný úkol pro orgány zabývající se normováním. Na význam norem pro poskytování služeb se upozorňuje v Mezinárodní úmluvě o obchodě a službách Světové obchodní organizace (WTO-GATS, IMC-AGCS – General Agreement on Trade and Services, Accoird général sur le commerce des services, World Trade Organisation, Organisation mondiale du commerce). Konkrétní podporu získala tato snaha k vypracování norem od Evropské komise (dekrety M 340 a 371) pro CEN a CENELEC (European commitee for standardization, European committee for electrotechnical standardization).

CEN vyvíjí speciální normy např. pro dopravu, úklid budov, turismus, poštovní služby, management budov, překladatelskou službu, pohřebnictví, zdravotnictví, bezpečnost apod. Rovněž ISO (International Standardization Organisation) a národní normativní ústavy se zabývají normami pro služby. Tyto normy podporují i mezinárodní organizaci služeb, nesmí však kolidovat s národními předpisy týkajícími se bezpečnosti práce.

Pro služby je charakteristické, že jejich kvalita závisí do značné míry na osobách, které je provádějí. Proto je užitečné k zajištění kvality využívat i normy pro služby týkající se např. oblečení a výstroje, požadavků na kvalifikaci, předpisů pro výkon služby apod. Soudí se, že otázky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při výkonu služeb by měly být navíc řešeny i národními předpisy, např. pracovnělékařské prohlídky, školení v otázkách bezpečnosti práce, používání osobních ochranných prostředků, zabezpečení pracovišť z hlediska bezpečnosti práce, stanovení hraničních hodnot týkajících se konkrétních pracovišť, zabezpečování otázek ochrany zdraví ze strany managementu podniku atd.

Literatura:

Janowitz, A. Dienstleistungen - Normung und Arbeitchutz, KANBrief, 2006, 13, č. 3, s. 18-20

Zdroj:

Nauš, A.: Normy a bezpečnost práce při zaměstnání v oblasti služeb, Pracovní lékařství, 2007, č. 4, s. 166