Nesrovnalosti v poskytování ochranných nápojů

Prosím o informaci, z čeho, podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., vyplývá, že ochranné nápoje se poskytují až při „překročení“ hranice t_a max 26 °C např. u třídy práce IIb a vyšší? V tabulce č. 1 se píše, že ztráta tekutin u IIb je 1,4 l. Z toho mně tedy jasně vyplývá, že jakmile zařadím zaměstnance do třídy IIb, tak má nárok na ochranný nápoj, i když bude třeba 20 °C (dle § 8 je splněna podmínka, došlo k překročení 1,25 a jiné omezení se zde neuvádí). Dále z § 4a se dovídám, že ztráta tekutin je stanovená podle třídy práce a platí pro teplotu dle tabulky č. 2, tj. např. max 26 °C u IIb. Je to tedy možné vnímat tak, že od 4 °C do max. 26°C se poskytuje 70 % z 1,4 litru? Nebo je to možné vnímat dle tabulky č. 2 tak, že pokud nedosáhne teplota vyšší hodnoty než např. 26 °C, tak ve třídě IIb nedochází ke ztrátě 1,4 litrů a je tedy ztráta tekutin menší a není tedy nutné poskytovat ochranné nápoje? 

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. váže nárok na poskytování ochranného nápoje podle § 8 na podmínku překročení hygienického limitu ztráty tekutin, který činí 1,25 litrů za osmihodinovou směnu. K překročení tohoto limitu dochází prakticky vždy od třídy IIb podle tabulky č. 1 části A přílohy č. 1 citovaného nařízení vlády, nicméně pro tuto třídu práce je již ztráta vyšší, a to 1,4 litru. 

K tomu, aby k takové ztrátě tekutin vůbec došlo, je pochopitelně zapotřebí splnění kritérií, na něž výslovně odkazuje § 4a, a to, že „ztráta tekutin při zátěži teplem upravená v příloze č. 1 k citovanému nařízení, části A, tabulce č. 1 je stanovená podle třídy práce určené příslušným energetickým výdejem a platí pro teplotu upravenou v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 nepřekračující však její navýšení o více než 4 °C, nestanoví-li se dále jinak“. 

Z toho plyne, že definovaná ztráta tekutin podle tabulky č. 1 je vázána na teploty uvedené v tabulce č. 2 a platí i pro jejich navýšení o 4 °C. Navýšení teploty o 4 °C je pak určujícím kritériem pouze pro změnu množství náhrady ztráty tekutin prostřednictvím ochranného nápoje. Pokud tedy půjde o práci zařazenou pro účely posouzení vzniku nároku na ochranný nápoj, pak například pro třídu IIb při rozpětí od 26 °C + 4 °C = 30 °C, tedy do 30 °C se nahrazuje 70 % ze ztráty 1,4 litru, při překročení tohoto maxima, tedy 31 °C, pak 80 %. V případě, že se měřením neprokáže dosažení teploty 26 °C, není splněno kritérium tepelně vlhkostních podmínek, pro něž by přicházela do úvahy ztráta 1,4 litru za osmihodinovou směnu, ani ztráta rovná hygienickému limitu 1,25 litru za osmihodinovou směnu, neboť i u něj platí stejný teplotní limit.

Z výše uvedeného tedy plyne, že pro účely posouzení, zda jsou či nejsou splněny podmínky pro vznik nároku na ochranný nápoj, nestačí pouze práci zařadit do třídy práce podle energetického výdeje a nezohlednit přitom úroveň tepelně vlhkostních podmínek na pracovišti, neboť obě veličiny jsou navzájem provázány a nelze je posuzovat samostatně.