Nepřijatelná pracovní poloha a ochrana zdraví

Pracuji jako operátorka bodového svařování. Stroj ovládám nožní šlapkou, pouze jednou nohou. Za hodinu šlápnu 900x, za den 6500-6700x. Podobně jako jiné ženy začínám mít problémy s otoky nohy, bolestmi nártu, kotníku nebo kyčle. Něco jsem si nastudovala o tom, jak má vypadat práce s nožní šlapkou. Zajímá mě však, jak vůbec přinutit zaměstnavatele, aby se tím zabýval, případně pořídil nožní šlapky tak široké, aby se nohy daly alespoň střídat.

K takto formulovanému dotazu lze uvést následující:

1) podle přílohy č. 6 k NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, lze konstatovat, že Vámi prováděný úkon dolní končetinou při ovládání nožního pedálu odpovídá charakteristice: „Polohy kloubů v rozsahu, který se blíží maximálním rozpětím s frekvencí pohybů větší nebo rovné 2/min.“, která charakterizuje tzv. „nepřijatelné pracovní polohy" (více jak 2x za minutu odpovídá více jak 120x za hodinu a více jak 960x za pracovní směnu bez odečtu bezpečnostních přestávek);

2) podle přílohy č. 9 k NV č. 361/2007 Sb. je možné ovládat pedál obsluhovaný dolní končetinou ohybem v kotníku, v periodě „často" minimálně silou 20 N a maximálně silou 60 N;

3) pata nohy by měla být v úrovni pedálu, rozhodně ne pod úrovní pedálu, či naopak nad úrovní pedálu;

4) § 49 odst. 9 NV č. 361/2007 Sb. stanovuje, že: „Při používání nožního ovladače při trvalé práci vstoje nesmí docházet k nerovnoměrnému rozložení hmotnosti těla na dolní končetiny.“ Z toho lze vydedukovat, že není možné mít nožní ovladač pouze na jednu nohu, bez možnosti vystřídat nohy, kterými lze nožní ovladač obsluhovat;

5) ve smyslu § 102 odst. 5 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen „vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví“, což je přímý požadavek právního předpisu k zajištění respektování fyziologických a antropometrických charakteristik pracovníka za účelem zajištění ergonomických pracovních podmínek;

6) ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel způsobilý k posouzení ergonomických charakteristik pracovišť, nebo si plnění úkolů v prevenci rizik zajišťuje odborně způsobilou fyzickou osobou;

7) ve smyslu § 2 písm. b) bod 1) vyhl. č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění vyhl. č. 436/2017 Sb., je poradenství v oblasti ergonomie součástí poskytování pracovnělékařských služeb.

Souhrnně lze říci, že Vaše práce podléhá kategorizaci práce, před jejímž předložením mělo proběhnout měření fyzické zátěže akreditovanou laboratoří. Hodnocení podmínek práce přísluší do gesce jak odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (technik BOZP) v zastoupení zaměstnavatele, tak lékaře pracovnělékařských služeb. Ti by o tom měli jednat se zaměstnavatelem.