Nemoci z povolání a home office a jeho legislativní aspekty v souvislosti s covid-19

Problematiku nemocí z povolání upravuje zejména zákoník práce, zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů - § 61 a následující, dále vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). Nemoci z povolání jsou uvedené v seznamu, který je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Po úvodním slově JUDr. Evy Martinicové, ředitelky sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR, a představení kampaně Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž Ing. Jaroslavem Hlavínem z Ministerstva práce a sociálních věcí, který zde zastupoval Český Focal Point (podrobněji o kampani včetně prezentace v tomto článku), se ujal slova Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř CSc., MBA, přednosta Kliniky pracovního a cestovního lékařství FN Královské Vinohrady a soudní znalec v oboru zdravotnictví, který objasnil problematiku nemocí z povolání.

Nemoci z povolání

Nemoci z povolání (NzP) jsou takové patologické stavy, které se určitá společnost v jisté době rozhodla takto nazývat, hlásit, evidovat a hlavně odškodňovat. U nás je NzP patologický stav zařaditelný do platného seznamu nemocí z povolání, pakliže v době rozhodné pro jeho vznik vykonával postižený zaměstnanec práci, která je uvedena u příslušné položky seznamu NzP. Pokud touto odchylkou od normálního zdravotního stavu netrpěl již předtím, než začal tuto práci vykonávat.

Uvažovalo se také o zařazení bolestivých páteřních syndromů do seznamu NzP, na to jsou ale u odborné veřejnosti rozporuplné názory. Bolestivými páteřními syndromy trpí v určitém věku každý, lékař stanovuje diagnózu na základě subjektivního tvrzení pacienta, vztah mezi zatěžováním páteře a rozvojem potíží je složitý a nejasný. Podobně je to i s duševními nemocemi, přestože by také s prací mohly souviset.

Někdy pochybujeme, zda některá nemoc, která by mohla být uznána jako nemoc z povolání, vůbec vznikla v práci. Například syndrom karpálního tunelu, který je spojen s přetěžováním horních končetin nebo s přenosem nadlimitních vibrací na ruce. Tendenci onemocnět touto nemocí mají lidé obézní, s cukrovkou, ženy v těhotenství nebo okolo 50. roku věku. S tím, zda uznat nemoc z povolání, může pomoci Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2003, spis. značka 21 Cdo 2308/2002, který hovoří o tom, že pro uznání NzP není podstatné, zda posuzovaná nemoc prokazatelně vznikla při určité práci, nýbrž jen to, zda posuzovaný vykonával práci, která svým charakterem odpovídala podmínkám vzniku nemoci z povolání uvedené v platném seznamu nemocí z povolání.

Další podmínkou k tomu, aby nemoc byla uznána jako NzP, je, že musí dosahovat určitého stupně závažnosti (u většiny nemocí je stanoveno legislativou, přímo v seznamu NzP nebo všeobecně přijatelnou posudkovou dohodou, jak pokročilý stav to musí být).

Doba rozhodná pro vznik onemocnění je u většiny nemocí časový interval 6 měsíců před zjištěním nemoci (ve výjimečných případech časový interval 12 měsíců před zjištěním nemoci). To, co bylo předtím, nás tedy už pro uznání NzP nezajímá. U infekčních nemocí (např. u covidu-19) je to jejich inkubační doba.

Postup uznávání nemocí z povolání

Pacient je doporučen lékařem nebo přijde z vlastní iniciativy na příslušné klinické pracovnělékařské pracoviště uznávající nemoci z povolání. Pracoviště ověří, že charakter a stupeň nemoci umožňuje uznat NzP a že ve zdravotnické dokumentaci pacienta nejsou údaje vylučující její uznání. Klinické pracovnělékařské pracoviště požádá místně příslušnou krajskou hygienickou stanici (KHS) o ověření, zda pacient vykonával v rozhodné době práci, z níž posuzovaná nemoc vzniká. KHS zpravidla provede šetření na pracovišti pacienta (za jeho přítomnosti) a sepíše o tom protokol, který podepíšou všichni účastníci šetření. Případně také iniciuje měření na pracovišti, které provádějí akreditované laboratoře. KHS vydá závazné vyjádření o splnění či nesplnění hygienické podmínky pro uznání nemoci z povolání. Klinické pracovnělékařské pracoviště vydá lékařský posudek o uznání či neuznání nemoci z povolání. Zaměstnanec nebo zaměstnavatel může požádat o přezkoumání posudku. Není-li posudek změněn, zabývá se jím jakožto odvoláním zřizovatel zdravotnického zařízení (krajský úřad), zpravidla na základě znaleckého posudku.

Covid-19 zařazujeme mezi infekční a parazitární nemoci z povolání, těch je ročně uznáváno asi 150 – 200. Rozhodné pro uznání NzP jsou písemné záznamy ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Aby byla splněna hygienická podmínka, musí být prokázáno, že zaměstnanec, u kterého byla tato nemoc zjištěna, vykonával v inkubační době této nemoci práci, při níž je významné riziko touto nemocí onemocnět.

„Pokud se NzP teprve šetří a zaměstnavatel nemá pro zaměstnance jinou práci, na kterou by ho převedl, mohou se dohodnout na rozvázání pracovního poměru s tím, že pokud bude uznána za nemoc z povolání, budou všechny nároky posuzovány tak, jako kdyby došlo k rozvázání pracovního poměru pro nemoc z povolání,“ doplnil Doc. Hrnčíře JUDr. Martin Mikyska, advokát a soudní znalec, který se v 2. části semináře věnoval převážně home office.

Home office

V případě home office (HO), si musíme promyslet, jaké zaměstnance pověříme touto formou práce a dohodnout, za jakých podmínek. „Dohoda je alfa a omega celého HO,“ zdůraznil JUDr. Mikyska a dodal, že žádný univerzální typ dohody neexistuje. Na HO nelze žádného zaměstnance poslat na základě ustanovení vnitřního předpisu zaměstnavatele, na základě kolektivní smlouvy nebo pracovního řádu.

Problematice HO se věnuje § 317 zákoníku práce (ZP).

Závislá práce je mimo jiné definována v úvodu ZP jako práce, která je vykonávána na náklady a odpovědnost zaměstnavatele. Zaměstnanec doma svítí, topí, používá osobní počítač, komunikuje se zaměstnavatelem přes pevnou nebo mobilní linku, případně něco tiskne. Zaměstnavatel si tedy se zaměstnancem musí v dohodě o HO stanovit, jaké náklady mu bude hradit. O náhradě výdajů hovoří § 346c ZP.

Ustanovení o povinnostech BOZP ve vztahu k HO je nutné chápat přiměřeně! Kontrolovat obydlí zaměstnanců, jestli mají na schodech do sklepa madla apod., není reálné. Jedna z možností, jak řešit záležitosti BOZP, je čestné prohlášení zaměstnance, že místo výkonu práce splňuje základní požadavky BOZP.

Důležité je stanovit si povinnost neprodleného hlášení pracovních úrazů a umožnění prošetření úrazu na místě.

Již v 1. vlně covidu-19 si zaměstnavatelé stěžovali, že zaměstnanci nebyli dosažitelní, proto by v dohodě o HO nemělo chybět ujednání o rozvržení pracovní doby (základní a volitelná pracovní doba, včetně komunikační dostupnosti a zajištění evidence pracovní doby zaměstnancem).

Dotazy účastníků semináře

Během semináře zasílali účastníci své dotazy přes chat, na které se přednášející snažili co nejkonkrétněji odpovědět ke spokojenosti tazatelů. Zde předkládáme některé z nich.

Dotaz: Lze shledat splnění hygienické podmínky pro uznání NzP v případě tropické infekční nemoci, kterou se nakazil voják z povolání, když není jasné, že se nakazil při práci?

E. H.: Ano, připadá to v úvahu uznat. Musela by to být nemoc, kterou se člověk nepochybně nakazil v zahraničí, kde se nemoc vyskytuje. U nemocí vzniklých v zahraničí uznáváme infekční nemoci, i když to není přímo při té práci. Třeba leteckému mechanikovi jsme uznali žloutenku typu A. Zaměstnanec tam nejen pracuje, ale musí se tam i stravovat apod., nedá se oddělit práce od pobytu v zahraničí.

Dotaz: Pokud má být zaměstnanec na HO na telefonu, lze požadovat pracovní telefon?

M. M.: Dostupnost je jednou ze základních podmínek a náležitostí HO. Záleží asi na intenzitě kontaktů. Pokud zaměstnavatel chce, aby byl zaměstnanec dostupný, nezáleží na tom, jestli to zařídí prostřednictvím soukromého telefonu a bude mu přispívat (částečně) na náklady, nebo mu přidělí pracovní telefon, což bude zřejmě jistější a spolehlivější, ale musí být respektována základní a volitelná pracovní doba.

Dotaz: Pokud je u zaměstnance na HO kluzké schodiště v domě, lze navrhnout zaměstnanci polepit schody protiskluznou páskou?

M. M.: Řekl bych, že toto právo zaměstnavatel má, byť to vyznívá absurdně.

Dotaz: Pokud se dobrovolník nakazí covidem-19, bude odškodněn?

M. M.: Dobrovolníci také nemohou pracovat bez dohody, například nemocnice uzavírají s dobrovolníky dohody, jsou tedy v pracovněprávním vztahu, a tím pádem se dostávají pod „ochranný pláštík“ ZP. I kdyby neměli, vztáhl bych na ně faktický pracovněprávní vztah a v rámci něj také náleží odškodnění pracovního úrazu nebo NzP, jako kdyby to byl pracovněprávní vztah. Akorát na něj neplatí zákonné pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Seminář pořádala Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem průmyslu a dopravy ČR v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2020–2022 s názvem Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž. O úspěšnosti semináře svědčily i děkovné zprávy v chatu, kde účastníci vyjadřovali svou spokojenost s celkovým průběhem semináře.