Nebezpečí v domácnosti - plynové spotřebiče

Rizika při provozu spotřebičů typu B

Rizika při provozu spotřebičů typu B

Rizika při provozu těchto spotřebičů spočívají zejména v chybném odvodu spalin do venkovního prostoru a tím jejich pronikání do prostorů, kde jsou spotřebiče instalovány, příp. do prostorů navazujících. Hlavními příčinami, které mají vliv na nesprávnou funkci odvodu spalin, jsou zejména:

1. instalace spotřebičů v prostoru s nedostatečnou kubaturou nebo s nedostatečně velkými propojovacími otvory
2. nedostatečný přívod vzduchu pro spalování
    
   

   Obrázek 4 – Polodetail spodní části dveří koupelny s plynovým průtokovým ohřívačem – chybějící odvětrávací průduchy (ve dveřích nebo ve stěně)

   

   Obrázek 5 – Polodetail koupelnových dveří, přiléhajích těsně k podlaze
   (pohled z druhé strany dveří do koupelny)

3. vytváření podtlaku v prostoru se spotřebičem, který způsobuje tzv. přetahování spalin z odvodu spalin, zejména z usměrňovače tahu, kterým jsou vybaveny spotřebiče s atmosférickými hořáky, tj. většina spotřebičů typu B používaných v domácnostech. Vytváření podtlaku je nejčastěji způsobeno různými sacími ventilátory, digestořemi v kuchyních, ale i propojeními s různými systémy vytvářejícími sací účinek, jako jsou větrací šachty, chodby apod., kde může docházet k tzv. komínovému efektu.
   

   Obrázek 6 – Příklad sacího účinku schodiště v objektu

4. provedení stavebních úprav, které mají za následek porušení funkce přívodu vzduchu nebo vytváření podmínek pro porušení tahové funkce komínů

   Obrázek 7 – Pohled na karmu s kouřovodem – saze na plášti karmy nad mřížkami a stropu svědčí o špatném odvodu spalin nebo nedostatku spalovacího vzduchu

5. provedení zásahů do odvodu spalin, které způsobí porušení funkce odvodu spalin (např. chybné provedení vložkování komínu apod.)  
    

   Obrázek 8 – Pohled do sopouchu. Průchodem komína prochází kovová komínová vložka, bez připojovací tvarovky, bez kondenzátní jímky a kontrolního otvoru.

6. Zanesení výměníku kotle, v jehož důsledku dochází k omezenému průtoku zplo¬din hoření výměníkem do odvodu spalin. Hromadění zplodin hoření pod výměníkem nad hořákovou sestavou (v části spalování sekundárního vzduchu) vede k nedokonalému spalování s vysokým obsahem oxidu uhelnatého ve spalinách. Vlivem špatné průchodnosti spalin výměníkem dochází při plném výkonu kotle k částečnému obtékání spalin vnější částí výměníku a jejich pronikání podél krytu kotle do prostoru koupelny. O zanesení výměníku svědčí i působení plamenů na vnější dolní části výměníku (známky po plamenech na trubkách v pravé části výměníku). Nedokonalé spalování se projevilo i žlutými konci plamenů.

V této souvislosti je třeba zajistit důsledné čištění výměníků v souladu s pod¬mínkami výrobce. Provádí se PROUDEM VODY; u silně znečištěných a zane¬sených výměníků je nezbytné před proplachem ponořit výměník na dobu alespoň 5 minut do teplé saponátové lázně.

Při provozu takto zaneseného výměníku dochází rovněž k jiným poměrům v prou¬dění spalin, které ovlivňuje funkci pojistky proti zpětnému toku spalin. Ta zareagovala v předepsané době vypnutím kotle z provozu až po vyčištění výměníku. Stav znečištění výměníku dokumentuje obrázek 9.

Dalším nedostatkem bylo špatné seřízení kotle (zřejmě již při jeho uvádění do provozu), v jehož důsledku docházelo k přehřívání kotle, o čmž svědčí vyžíhaní části výměníku – obrázek 10.

Obrázek 9 – Pohled na znečištěný výměník kotle

Obrázek 10 – Pohled na těleso výměníku, kde jsou patrné stopy vyžíhání

Obrázek 11 – Pohled na těleso výměníku řádně seřízeného kotle, kde nedochází k vyžíhání výměníku vlivem vysokých teplot; šipka označuje pojistku proti zpětnému toku spalin

Tab. 3 – Závislost koncentrace karbonylhemoglobinu v krvi na koncentraci CO v ovzduší a době expozice

Tab. 4 – Příznaky otravy oxidem uhelnatým

Akutní otrava při náhlém a velkém zvýšení koncentrace CO ve vdechovaném vzduchu, kdy hladina COHb překročí 70 %, může probíhat bleskově a může způsobit smrt v několika vteřinách. Při menší expozici (do 30 % COHb) se otrava projevuje nejčastěji bolestmi hlavy, pocitem tlaku ve spáncích, bušením krve v hlavě a tlakem na prsou. Takřka pravidlem je při těžší otravě žaludeční nevolnost a zvracení, akční neschopnost (nechuť k útěku ze zamořeného prostředí). Při těžké otravě se prohlubuje bezvědomí, v němž se mohou projevit křeče, později je bezvědomí hluboké a bez pohybu. Dech je nepravidelný a povrchní, tep rychlý, nitkovitý.

Obrázek 13 – Mechanismus vzniku oxidu uhelnatého

V tomto stavu může nastat smrt. Nedojde-li ke smrti, prognóza může a nemusí být dobrá (mohou přetrvávat neurologické příznaky). Větší naději na uzdravení bez následků mají ti, kteří byli krátký čas v prostředí s vyšší koncentrací CO, než ti, kteří byli dlouhodobě v prostředí s nižší koncentrací.