Nebezpečí v domácnosti - plynové spotřebiče

Zdroj: 

V průběhu zimy používáme plynové spotřebiče více, než v ostatních ročních obdobích. S tím přibývá i nehod způsobených nesprávných užíváním těchto spotřebičů. Často se neřídíme návodem k použití, neprovádíme pravidelné kontroly a údržbu - zkrátka šetříme práci a čas na nepravém místě.

Rizika při provozu spotřebičů typu B

Rizika při provozu spotřebičů typu B

Rizika při provozu těchto spotřebičů spočívají zejména v chybném odvodu spalin do venkovního prostoru a tím jejich pronikání do prostorů, kde jsou spotřebiče instalovány, příp. do prostorů navazujících. Hlavními příčinami, které mají vliv na nesprávnou funkci odvodu spalin, jsou zejména:

  1. instalace spotřebičů v prostoru s nedostatečnou kubaturou nebo s nedostatečně velkými propojovacími otvory
  2. nedostatečný přívod vzduchu pro spalování
     

    Ilustrační obrázek

    Obrázek 4 – Polodetail spodní části dveří koupelny s plynovým průtokovým ohřívačem – chybějící odvětrávací průduchy (ve dveřích nebo ve stěně)

    Ilustrační obrázek

    Obrázek 5 – Polodetail koupelnových dveří, přiléhajích těsně k podlaze
    (pohled z druhé strany dveří do koupelny)

  3. vytváření podtlaku v prostoru se spotřebičem, který způsobuje tzv. přetahování spalin z odvodu spalin, zejména z usměrňovače tahu, kterým jsou vybaveny spotřebiče s atmosférickými hořáky, tj. většina spotřebičů typu B používaných v domácnostech. Vytváření podtlaku je nejčastěji způsobeno různými sacími ventilátory, digestořemi v kuchyních, ale i propojeními s různými systémy vytvářejícími sací účinek, jako jsou větrací šachty, chodby apod., kde může docházet k tzv. komínovému efektu.

    Ilustrační obrázek

    Obrázek 6 – Příklad sacího účinku schodiště v objektu

  4. provedení stavebních úprav, které mají za následek porušení funkce přívodu vzduchu nebo vytváření podmínek pro porušení tahové funkce komínů

    Ilustrační obrázek Obrázek 7 – Pohled na karmu s kouřovodem

    – saze na plášti karmy nad mřížkami a stropu svědčí o špatném odvodu spalin nebo nedostatku spalovacího vzduchu

  5. provedení zásahů do odvodu spalin, které způsobí porušení funkce odvodu spalin (např. chybné provedení vložkování komínu apod.)  
     

    Ilustrační obrázek Obrázek 8 – Pohled do sopouchu.

    Průchodem komína prochází kovová komínová vložka, bez připojovací tvarovky, bez kondenzátní jímky a kontrolního otvoru.

  6. Zanesení výměníku kotle, v jehož důsledku dochází k omezenému průtoku zplo¬din hoření výměníkem do odvodu spalin. Hromadění zplodin hoření pod výměníkem nad hořákovou sestavou (v části spalování sekundárního vzduchu) vede k nedokonalému spalování s vysokým obsahem oxidu uhelnatého ve spalinách. Vlivem špatné průchodnosti spalin výměníkem dochází při plném výkonu kotle k částečnému obtékání spalin vnější částí výměníku a jejich pronikání podél krytu kotle do prostoru koupelny. O zanesení výměníku svědčí i působení plamenů na vnější dolní části výměníku (známky po plamenech na trubkách v pravé části výměníku). Nedokonalé spalování se projevilo i žlutými konci plamenů.

V této souvislosti je třeba zajistit důsledné čištění výměníků v souladu s pod¬mínkami výrobce. Provádí se PROUDEM VODY; u silně znečištěných a zane¬sených výměníků je nezbytné před proplachem ponořit výměník na dobu alespoň 5 minut do teplé saponátové lázně.

Při provozu takto zaneseného výměníku dochází rovněž k jiným poměrům v prou¬dění spalin, které ovlivňuje funkci pojistky proti zpětnému toku spalin. Ta zareagovala v předepsané době vypnutím kotle z provozu až po vyčištění výměníku. Stav znečištění výměníku dokumentuje obrázek 9.

Dalším nedostatkem bylo špatné seřízení kotle (zřejmě již při jeho uvádění do provozu), v jehož důsledku docházelo k přehřívání kotle, o čmž svědčí vyžíhaní části výměníku – obrázek 10.

Ilustrační obrázek 

Obrázek 9 – Pohled na znečištěný výměník kotle

Ilustrační obrázek 

Obrázek 10 – Pohled na těleso výměníku, kde jsou patrné stopy vyžíhání

Ilustrační obrázek

Obrázek 11 – Pohled na těleso výměníku řádně seřízeného kotle, kde nedochází k vyžíhání výměníku vlivem vysokých teplot; šipka označuje pojistku proti zpětnému toku spalin

Ilustrační obrázek

  1. Plynový kotel s průchodným výměníkem a plně funkčním odvodem spalin.
  2. Plynový kotel se znečištěným výměníkem, špatně průchodným pro spaliny; spaliny obtékají výměník ze spodní části, hromadění spalin u ústí hořáku způsobuje nedokonalé spalování s tvorbou velkého množství CO ve spalinách. Spaliny odcházejí prostorem mezi výměníkem a krytem kotle do okolí a tím dochází k selhání pojistky proti zpětnému toku spalin.
  3. Plynový kotel s průchodným výměníkem, ale poruchou v odvodu spalin (neprůchodný kouřovod, komín apod.). Dochází k vracení spalin do prostoru se spotřebičemokolo čidla pojistky proti zpětnému toku spalin, která zabezpečí odstavení kotle z provozu do 120 sekund (požadavek podle ČSN EN 297 čl. 3.5.8.3).
Legenda:

1 – Pojistka proti zpětnému toku spalin
2 – Kouřové hrdlo spotřebiče
3 – Výměník kotle
4 – Plynový hořák kotle

Tab. 3 – Závislost koncentrace karbonylhemoglobinu v krvi na koncentraci CO v ovzduší a době expozice

Koncentrace CO v ovzduší (%) Doba expozice (min.) Koncentrace karbonylhemoglobinu v krvi (%)
0,02 – 0,03 300 – 600 23 – 30
0,04 – 0,06 240 – 300 36 – 44
0,06 – 0,09 180 – 240 47 – 53
0,10 – 0,14 90 – 180 55 – 60
0,15 – 0,18 60 – 90 61 – 64
0,18 – 0,27 30 – 45 64 – 68
0,27 – 0,46 20 – 30 68 – 73
0,46 – 0,92 2 – 5 73 – 76

Tab. 4 – Příznaky otravy oxidem uhelnatým

CO
(ppm)
CO
(obj %)
Příznaky
100 0,01 Žádné příznaky – bez nebezpečí
200 0,02 Mírné bolesti hlavy
400 0,04 Silné bolesti hlavy po 1 až 2 hodinách
800 0,08 Silné bolesti hlavy po 45 minutách; nevolnost, mdloby až bezvědomí po 2 hodinách
1 000 0,10 Nebezpečná koncentrace – bezvědomí po 1 hodině
1 600 0,16 Nevolnost, silné bolesti hlavy a závratě po 20 minutách
3 200 0,32 Nevolnost, silné bolesti hlavy a závratě po 5 až 10 minutách; bezvědomí po 30 minutách
6 400 0,64 Silné bolesti hlavy a závratě po 1 až 2 minutách; bezvědomí po 10 až 15 minutách
12 800 1,28 Okamžité bezvědomí, nebezpečí smrti po 1 až 3 minutách

Akutní otrava při náhlém a velkém zvýšení koncentrace CO ve vdechovaném vzduchu, kdy hladina COHb překročí 70 %, může probíhat bleskově a může způsobit smrt v několika vteřinách. Při menší expozici (do 30 % COHb) se otrava projevuje nejčastěji bolestmi hlavy, pocitem tlaku ve spáncích, bušením krve v hlavě a tlakem na prsou. Takřka pravidlem je při těžší otravě žaludeční nevolnost a zvracení, akční neschopnost (nechuť k útěku ze zamořeného prostředí). Při těžké otravě se prohlubuje bezvědomí, v němž se mohou projevit křeče, později je bezvědomí hluboké a bez pohybu. Dech je nepravidelný a povrchní, tep rychlý, nitkovitý.

Ilustrační obrázek

Obrázek 13 – Mechanismus vzniku oxidu uhelnatého

V tomto stavu může nastat smrt. Nedojde-li ke smrti, prognóza může a nemusí být dobrá (mohou přetrvávat neurologické příznaky). Větší naději na uzdravení bez následků mají ti, kteří byli krátký čas v prostředí s vyšší koncentrací CO, než ti, kteří byli dlouhodobě v prostředí s nižší koncentrací.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail