Navrhování střech a jeho problematika z pohledu BOZP

Životní cyklus stavby pak lze z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rozdělit na tři fáze.

První fáze – projektová příprava. Již ve fázi přípravy stavby stanovuje zákonodárce stavebníkovi povinnosti ve vztahu k bezpečnému provádění a následnému užívání stavby. Ve vztahu k bezpečnému užívání stavby se jedná především o naplnění požadavků vycházejících z § 111 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, a dotčených ustanovení jeho prováděcích vyhlášek, především § 8 odst. 1 písm. e) a § 25 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, a přílohy č. 5, části B.2.5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Výše uvedené požadavky ve vztahu ke střechám přesněji specifikuje především čl. 5.6 a 6 ČSN 73 1901: 2011 Navrhování střech, popř. ČSN 74 3282:2013 Ocelové žebříky. V praxi jsou těmito požadavky myšlena opatření směřující k bezpečnému přístupu na střechy, bezpečnému provádění prací na střešních rovinách včetně údržby střešního a obvodového pláště a prosklených ploch nepřístupných z podlah a k bezpečnému provádění oprav, kontrol, revizí a údržby zařízení na střeše umístěných (např. vzduchotechnika, požárně bezpečnostní zařízení pro odvod tepla a kouře, světlíky, jímací a svodové soustavy ochrany proti blesku a odvodňovací soustavy střechy). Je žádoucí posilovat v tomto ohledu úlohu koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi určeného pro fázi přípravy stavby podle ustanovení § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jednou z jeho dalších činností stanovených v § 7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, je zajistit zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích.

Fáze druhá – realizace stavby. Bezpečné provádění prací ve výškách při realizaci stavby je do značné míry ovlivněno předcházející fází přípravy. Pokud byla navržena opatření směřující k bezpečnému provádění prací na střechách v rámci užívání, jejich aplikace při realizaci stavby v mnohém usnadní práci osob na střešní konstrukci samotné. Ať už byla navržena technická konstrukce proti pádu na volných hranách střešních rovin nebo systém ochrany proti pádu v podobě kotvících zařízení, redukují tato opatření stavebníka ve velké míře riziko chybně stanoveného nebo nerealizovaného opatření samotného zhotovitele (např. z pohledu ustanovení § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., a části II. bodu 5 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky).

Fáze třetí – užívání objektu. Pokud byla vhodně navržena opatření z fáze první a následně byla tato opatření správně realizovaná ve fázi druhé, je užívání objektu jeho uživatelem a naplnění povinnosti zaměstnavatele § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v mnohém usnadněno.

Kontrolu předmětných opatření přijatých k naplnění povinností stavebníka pak vykonává příslušný stavební úřad ve spolupráci s oblastními inspektoráty práce prostřednictvím vyjadřování se k projektovým dokumentacím a prostřednictvím stavebního řízení ke kolaudačnímu souhlasu nebo k povolení zkušebního provozu.

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě provedl v roce 2014 ve smyslu kontroly výše popsaných povinností celkem 155 posouzení projektových dokumentací a uplatnil své požadavky k povolení užívání staveb při účasti na 59 řízeních k vydání kolaudačního souhlasu nebo povolení zkušebního provozu.