Navrhované změny na pracovním trhu

II. Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi

II. Změny zákona o pomoci v hmotné nouzi

Motto platí i pro změny v systému pomoci v hmotné nouzi:

Zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje poskytování pomoci prostřednictvím dávek osobám, které nemají dostatečné prostředky k získání obživy a tyto prostředky si nemohou z objektivních důvodů zvýšit.

Navrhované změny se týkají především dvou oblastí, a to výše příspěvku na živobytí a způsobů výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi. Návrh stanovuje odlišná pravidla pro stanovení částky živobytí u osob, které pobírají příspěvek na živobytí méně než 6 měsíců a více než 6 měsíců. Společně s novelizací zákona o dobrovolnické službě rozšiřuje možnosti příjemců dávek, resp. osob v hmotné nouzi, vymanit se z nepříznivé situace, popř. obdržet dávku pomoci v hmotné nouzi ve vyšší částce než člověk, který je méně aktivní.

Zároveň se stanovují jednoznačnější pravidla pro stanovení formy, v jaké bude dávka pomoci v hmotné nouzi poskytována. Účelem je zabránit užití dávky k jinému účelu, než ke kterému má sloužit. Současně se posiluje ochrana bydlení osob, a to výslovnou povinností ustanovit zvláštního příjemce v případech, kdy by hrozila ztráta bydlení v důsledku nedodržování platební disciplíny.

Výše příspěvku na živobytí

Smyslem úprav je bonifikovat (zvýhodnit) osoby,

• které se skutečně snaží zvýšit si příjem vlastní prací, tedy pracují na „běžném trhu práce“ či v rámci institutů aktivní politiky zaměstnanosti – vykonávají veřejně prospěšné práce či krátkodobé zaměstnání
• nebo které se snaží uchovat si, popř. rozvinout své pracovní návyky a pracovní potenciál a vykonávají určité činnosti v rámci dobrovolnické služby.

Navrhujeme stanovit částky živobytí a v návaznosti na to i výši příspěvku na živobytí podle toho, zda osoba pobírá tuto dávku krátkodobě (tj. do 6 měsíců) nebo dlouhodobě (déle než 6 měsíců). Změny se týkají převážně osob, které si musejí zvyšovat příjem vlastní prací a vztahují se k době, kdy takový člověk pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců.

Navrhujeme, aby částka živobytí osob, které budou pobírat příspěvek na živobytí déle než 6 měsíců a musejí si zvyšovat příjem vlastní prací, přitom nejsou účastny „běžného trhu práce“ či programů aktivní politiky zaměstnanosti, a které:

• vykonávají dobrovolnickou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, odpovídala částce životního minima zvýšené o polovinu rozdílu mezi životním minimem osoby a existenčním minimem,
• vykonávají dobrovolnickou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,odpovídala částce životního minima,
• nevykonávají dobrovolnickou službu alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně, odpovídala výši existenčního minima.

Pro tyto účely se rozšiřují možnosti, za kterých osoby mohou vykonávat dobrovolnickou službu (změna zákona o dobrovolnické službě). Dobrovolnickou službu za výrazně zjednodušených podmínek budou moci organizovat i obce. Tato služba bude spočívat v pomoci obci v záležitostech, které jsou v jejím zájmu, jako je např. zlepšování životního prostředí, udržování čistoty a pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče.

Způsob výplaty dávky

Způsob výplaty dávky pomoci v hmotné nouzi určuje plátce dávky. Návrh stanoví pravidla pro plátce dávky, která musí brát v úvahu při zvažování, zda bude dávka pomoci v hmotné nouzi vyplacena v hotovosti, na účet, ve formě poukázky apod. Plátce dávky bude muset zvažovat schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou hospodařit a využít ji k účelu, ke kterému byla poskytnuta.

Kromě pravidel pro řešení běžných případů navrhujeme zpřesnění situací, v nichž je plátce dávky povinen ustanovit zvláštního příjemce (z ochranných či sankčních důvodů). Pokud by hrozila ztráta bydlení, musí plátce dávky stanovit vždy zvláštního příjemce. Aby se cíl podařilo naplnit prohlubuje se spolupráce mezi orgány poskytujícími dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory.