Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Jednotlivé paragrafy – Část II.

Nařízení vlády č. 201/2010 - paragrafy - část 2.2

Nařízení vlády č. 201/2010 - paragrafy - část 2.2

Proč se v § 8 nařízení vlády zavádí nový záznam o úrazu – hlášení změn?

Nové nařízení vlády – jak jsme uváděli dříve – muselo transponovat mimo jiné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a BOZP a na to navazující Evropskou statistiku pracovních úrazů (ESAW), obsahující soubor ukazatelů, každoročně v členských zemích zjišťovaných. Tato statistika byla upravena až v roce 2008.
 
To způsobilo problém s aplikací nařízení vlády č. 494/2001 Sb., protože toto nařízení vlády zachycuje pouze skutečnosti, které nastaly v době do pátého dne následujícího měsíce poté, co k úrazu došlo, neboť v té lhůtě se musí záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím zaslat. V důsledku toho však v něm nelze podchytit skutečnosti, které nastanou později. Vedle délky hospitalizace, zjištění jejich příčin či zdrojů úrazu či úmrtí úrazem postiženého zaměstnance v průběhu jednoho roku po úrazovém ději (nařízení vlády si definuje pro své účely smrtelný pracovní úraz jako úraz, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku po úrazu zemřel), jde zejména o zachycení délky pracovní neschopnosti. Protože tento údaj v záznamu o úrazu vůbec nefiguruje, je nutno délku odhadovat, což zkresluje statistické vykazování. Eurostat v Evropské statistice pracovních úrazů (ESAW) však tento údaj požaduje a data poskytovaná z České republiky postrádají přesnost.

Proto se zavádí nový formulář o úrazu – hlášení změn, který má podchytit nové skutečnosti, ke kterým po odeslání záznamu o úrazu došlo.

Podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu – hlášení změn ve všech případech, kdy se po odeslání záznamu o úrazu následně dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů. Účelem je zejména zpřesnit statistická sledování údaji, které nastaly poté, co byl záznam o úrazu odeslán, a pro posouzení události jsou významné. Nejdůležitější v tomto směru je poskytování dat ohledně délky pracovní neschopnosti, jak to požaduje Evropská statistika pracovních úrazů (ESAW). Pokud délka pracovní neschopnosti překročila dobu, kdy byl zaslán záznam o úrazu, není možné ji přesně určit. Dosud jsou údaje získávány cestou odhadů za pomoci výsledků statistického výkazu Nem Úr 1-02.  Tento zdroj je však orientační, protože nabízí údaje za celý podnik a nikoli podle jednotlivých případů, jak to požaduje Eurostat.

Z toho důvodu se v odstavci 2 výslovně stanoví, že záznam o úrazu – hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že

• hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů,
• dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
• zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo
• došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn.

Toto ustanovení je kogentní, je tedy zřejmé, že oblastní inspektoráty práce budou kontrolovat jeho dodržování a v případě, kdy by zjistily jeho nedodržování, budou ukládat pokuty podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

V odstavci 3 se stanoví okruh orgánů a institucí shodně s ustanovením § 6 nařízení vlády. Toto ustanovení je však třeba vykládat spolu s odstavcem 4, kde se ukládá zaměstnavateli povinnost zaslat záznam o úraze – hlášení změn odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP.  Rozdíl mezi odstavcem 3 a odstavcem 4 je pouze v tom, že v odstavci 3 se záznam o úrazu – hlášení změn zasílá nejpozději do pátého dne následujícího měsíce a v odstavci 4 se nestanoví přesná lhůta, v praxi by však měl zaměstnavatel zaslat záznam o úrazu – hlášení změn ve stejnou dobu, tedy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Věcně je naprosto správné, že záznam o úrazu – hlášení změn se zasílá odborové organizaci a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, protože když se tito zástupci zaměstnanců účastní vyšetřování příčin úrazů a podepisují záznam o úrazu, je třeba, aby měli přehled i tom jaké změny nastaly ve vývoji pracovní neschopnosti úrazem postiženého zaměstnance.

Vysvětlete, prosím, § 10 nařízení vlády.

Toto ustanovení bylo do nařízení vlády doplněno až na základě požadavku praxe v průběhu připomínkového řízení; návrh předkládaný do připomínkového řízení s ním nepočítal. Z věcného hlediska je však pro praxi nezbytně důležitý.

Ustanovení jednoznačně stanoví, že příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů vyjmenovaných v ustanovení § 4, § 6, § 7 a § 8 se řídí místem, kde k úrazu došlo. V praxi se jedná o útvar Policie České republiky, oblastní inspektorát práce a obvodní báňský úřad, ve výjimečných případech i o odborovou organizaci a zástupce pro oblast BOZP.

Zdravotní pojišťovna, které se pracovní úraz a smrtelný pracovní úraz hlásí a které se zasílají záznamy o úrazu, včetně změn záznamu o úrazu, je jedna, protože se jedná o pojišťovnu, u které byl úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Organizační jednotka příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je též jedna, je to ta, které zaměstnavatel platí pojistné a která likviduje jeho škody z titulu odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Toto ustanovení však dopadá na útvar Policie České republiky, oblastní inspektorát práce a obvodní báňský úřad, ve výjimečných případech i o odborovou organizaci a zástupce pro oblast BOZP. O místně příslušný útvar Policie se však bude jednat zejména v případech, kdy dojde k úrazu např. na pracovní cestě, při vyslání zaměstnance či v případě dočasného přidělení. Tam se nebude úraz hlásit a záznam zasílat Policii České republiky podle sídla zaměstnavatele, ale podle místa, kde skutečně k úrazu došlo. Stejně tak tomu bude i v případě, kdy zaměstnavatel má několik dislokovaných pracovišť, i v tom případě se budou úrazy hlásit vždy podle místa, kde k nim došlo. Stejně tak se bude postupovat i v případě oblastního inspektorátu práce a obvodního báňského úřadu. Tyto orgány provádějí kontrolu a zejména v případech smrtelných úrazů ji provádějí pravidelně, takže ji musí provádět orgán úrazovému ději místně nejbližší.

Pokud se týká odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak tam jsem uvedla výše, že se bude jednat o výjimečné situace. Půjde o případy, kdy u jednoho zaměstnavatele působí více odborových organizací. Tak tam se bude úraz hlásit a zasílat záznam o změnách odborové organizaci nebo zástupci pro oblast BOZP nejbližší místu pracovního úrazu. Pokud ale zaměstnavatel má pouze jednu odborovou organizaci tak jí musí úraz ohlásit a jí musí zaslat záznam o změnách, stejně tak v případě zástupce pro oblast BOZP.

Vysvětlete, prosím, § 11 nařízení vlády.

Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. nelze novelizovat, neboť bylo vydáno podle zmocnění ve starém zákoníku práce a starý zákoník práce je, jak známo, zrušen. Druhý zákoník práce, když rušil starý zákoník práce, ponechal prováděcí předpisy z oblasti BOZP, které byly vydány na základě harmonizace s předpisy EU, v účinnosti do doby vydání nových nařízení vlády podle nových zmocnění. Z těch všech důvodů se musí nařízení vlády č. 494/2001 Sb. zrušit.

Ke zrušení dojde dnem 31. prosince 2010. Evidence pracovních úrazů se bude až do 31. prosince 2010 řídit nařízením vlády č. 494/2001 Sb. To znamená, že ještě evidence úrazů za prosinec 2010 se bude hlásit a zasílat podle starého nařízení vlády.

Vysvětlete, prosím, § 12 nařízení vlády.

Toto nařízení vlády nabývá účinnosti 1. ledna 2011, protože je žádoucí, aby se nový způsob evidence pracovních úrazů začal aplikovat až od začátku kalendářního roku. Druhým důvodem delší legislavakance (nařízení vlády bylo publikováno v částce 67 Sbírky zákonů 31. května 2010) bylo dát zaměstnavatelům časový prostor k seznámení se s novou právní úpravou.

Nová právní úprava nařízení vlády č. 201/2010 Sb., včetně hlášení změn, se vztahuje až na úrazy vzniklé 1. ledna 2010 a po 1. lednu 2010.