Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Jednotlivé paragrafy – Část II.

Nařízení vlády č. 201/2010 - paragrafy - část 2.1

Nařízení vlády č. 201/2010 - paragrafy - část 2.1

Vysvětlete, prosím, § 5 nařízení vlády.

Ustanovení § 5 nového nařízení vlády je společným ustanovením k následujícímu ustanovením § 6 a § 7 nařízení vlády. Vzhledem k tomu, že záznam o pracovním úrazu představuje kompletní informaci o úrazu, je třeba dbát na to, aby byl zpracován objektivně, a to bude zajištěno pouze tehdy, bude-li záznam zpracován bez zbytečného odkladu. Z těch všech důvodů se ukládá zaměstnavateli zpracovat záznam o úrazu neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úraze dozvěděl.

Toto ustanovení je třeba vykládat v kontextu s ustanovením § 9 nařízení vlády, které stanoví, že záznam o úrazu zasílá zaměstnavatel elektronicky nebo v listinné podobě.

V praxi bude nezbytné vypracovat záznam o úrazu minimálně v pěti nebo šesti vyhotoveních, podle toho, jestli jedno vyhotovení zasílá nebo nezasílá územně příslušnému útvaru Policie České republiky. Jak již vyplývá z ustanovení § 105 zákoníku práce, jedno vyhotovení musí zaměstnavatel předat úrazem postiženému zaměstnanci nebo v případě smrtelného úrazu pozůstalým. Další vyhotovení bude zasílat příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, další zdravotní pojišťovně, u které je úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, další organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Poslední vyhotovení si musí zaměstnavatel ponechat pro svoji potřebu. U smrtelných pracovních úrazů se musí vždy vyhotovovat šest záznamů o úrazu, protože tam se hlásí úraz vždy povinně Polici České republiky.

Vysvětlete, prosím, § 6 nařízení vlády.

V tomto ustanovení se vymezuje povinnost zaměstnavatele při zasílání záznamů o pracovních úrazech na rozdíl od  následujícího ustanovení § 7, kde se vymezuje povinnost zasílání záznamů o úrazu v případě smrtelného pracovního úrazu.

Záznam o úrazu (jak vyplývá z  § 105 zákoníku práce) se vyhotovuje u pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a u pracovních úrazů, jejichž následkem došlo k úmrtí zaměstnance, to je zásada, kterou toto nařízení vlády již neopakuje.

Je však třeba zdůraznit, že záznamy o pracovních úrazech zasílá zaměstnavatel souhrnně za uplynulý měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Zde se jedná o lhůtu počítanou v kalendářních dnech. Vzhledem k tomu, že jak v ustanovení § 5, tak v tomto ustanovení je použito slůvko „nejpozději“, je nesporné, že zákonodárce vede zaměstnavatele k tomu, aby obě tyto lhůty byly pro něj nejzazším termínem. Tato právní úprava je převzata z nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Jen pro zajímavost lze uvést, že v připomínkovém řízení navrhovalo MPSV zvolit variantu počítání času do 5 pracovních dnů, aby se vyloučily pochybnosti ohledně počítání času v nařízení vlády. Tento námět však neprošel připomínkovým řízením. Platí, tedy, že zaměstnavatel musí zaslat záznam o úrazu za uplynulý měsíc vždy do pátého dne následujícího měsíce bez ohledu na počet svátků a dnů nepřetržitého volna v týdnu v rámci těchto pěti dnů.

V tomto ustanovení se upřesňuje, že zaměstnavatel, který spadá pod působnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce, je povinen zaslat záznam o pracovním úrazu (zde se jedná o pracovní úrazy s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) místně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, příslušné zdravotní pojišťovně postiženého zaměstnance a organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Pokud se týká rozdělení příslušnosti mezi oblastní inspektoráty práce a místně příslušné obvodní báňské úřady, platí i zde, že zaměstnavatelé, pokud vykonávají činnost spojenou s ochranou a využíváním ložisek nerostů, hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při výrobě výbušnin a používání výbušnin a používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojovým pracím spadají ve smyslu 39 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (jinak citovanému  poznámce pod čarou u ustanovení § 4 nařízení) pod vrchní dozor orgánů státní báňské správy. Tito zaměstnavatelé hlásí všechny pracovní úrazy, které vyžadují pracovní neschopnost delší než 3 dny příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

Pokud se týká povinnosti zaslat záznam o úrazu příslušné zdravotní pojišťovně, tak tato povinnost je zaměstnavatelům uložena jednak z důvodu kontroly informačního systému pojišťoven a pak také z toho důvodu, že podle ustanovení  § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění může příslušná zdravotní pojišťovna vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči.

Vysvětlete, prosím, § 7 nařízení vlády.

V tomto ustanovení se jedná o zasílání záznamu o smrtelných pracovních úrazech tak, jak jsou definovány v  ustanovení § 3 tohoto nařízení vlády.

Lhůta k zasílání záznamu o smrtelném pracovním úrazu je odlišná od ustanovení § 6. Tyto záznamy se zasílají ihned, nejpozději do pěti dnů od jeho ohlášení.

Okruh orgánů, jimž se záznam o smrtelném úrazu zasílá, je oproti ustanovení § 6 rozšířen o územně příslušný útvar Policie České republiky, a to z důvodu, aby mohlo být vždy přešetřeno, zda v souvislosti se smrtelným úrazem zaměstnance nebyl spáchán trestný čin.

Jak vyplývá z tohoto ustanovení, bude v praxi nezbytné vypracovat v případě smrtelného pracovního úrazu minimálně šest vyhotovení záznamu úrazu. Jedno vyhotovení musí zaměstnavatel předat podle ustanovení § 105 zákoníku práce  rodinným příslušníkům zemřelého zaměstnance, druhé vyhotovení územně příslušnému útvaru Policie České republiky, třetí oblastnímu inspektorátu práce nebo orgánu vrchního dozoru státní báňské správy, čtvrté příslušné zdravotní pojišťovně, páté organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a šesté si musí ponechat pro svoji potřebu.

O důvodech, pro které se zasílá záznam o smrtelném pracovním úrazu zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn, a organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, viz výklad u ustanovení § 6 nařízení.

Nakonec není vyloučeno, že o jednom a témž úrazu nebudou zpracovány dva záznamy o úrazu. Taková situace může nastat v případě, kdy dojde k úrazu zaměstnance, které si vyžádá dlouhodobější pracovní neschopnost a následně (např. za dva měsíce nebo za půl roku) zaměstnanec na následky úrazu zemře. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel musí nejpozději do pátého dne následujícího měsíce zaslat záznamy o pracovním úrazu ve smyslu ustanovení § 6, zašle nejprve záznam o pracovním úrazu a následně (tj. po úmrtí zaměstnance) ve lhůtě pěti pracovních dnů od jeho ohlášení bude zasílat záznam o smrtelném pracovním úrazu.