Nad školským zákonem a jeho změnami ve prospěch zvýšení BOZ

Význam problematiky je podtržen i přístupem vlády, která usnesením č. 920  z 23. 7. 2008 (schválením dokumentu „Národní politika BOZP ČR na období 2006–2012“) vyjádřila v této oblasti konkrétní priority a cíle.  Mimo jiné je v dokumentu konstatováno, že důležitou úlohu ve vzdělávání k BOZP má základní školství, neboť návyky, jak předcházet rizikům, se získávají již v dětském věku. Součástí základního vzdělání je i získání povědomí  o důležitosti ochrany zdraví a principech prevence před úrazy. Stanoveným cílem (bod 4.1) je zařadit do výuky dětí, žáků a studentů na školách a školských zařízeních základy BOZP způsobem a formami odpovídajícími věku a zaměření školy, s využitím již existujících výsledků výzkumu.

Ing. Miloš Paleček, CSc., vědecký tajemník z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., uvedl konferenci i jednotlivé příspěvky přednášejících. Upozornil na fakt, že úrazovost u věkové skupiny 20–24 let není ani nižší, ani stejná, ani dvojnásobná, ale trojnásobná než v jiných věkových kategoriích a zamýšlel se nad důvody, proč tomu tak je. Mladí lidé přicházejí do pracovního procesu bez zkušeností, třetina podniků tyto zaměstnance nezaučuje, neplní základní povinnosti, ani škola neučí své studenty základním přístupům v oblasti rizik. Jestliže chceme efektivně zlepšit stav BOZP, musíme přejít od slov k činům a zabývat se problematikou mladých lidí. Ing. Paleček navrhl zavedení obdobné soutěže jako je Bezpečný podnik i pro školy!

O tom, že se na konferenci jednalo o závažnou problematiku, svědčila i  účast dalších významných hostů. Jedním z nich byl JUDr. Petr Šimerka, státní tajemník z Ministerstva práce a sociálních věcí se svým příspěvkem Bezpečnost a ochrana ve školách v intencích Národního programu BOZP ČR 2008 – 2012. Poděkoval organizátorům za vhodně zvolené téma i účastníkům, kteří se v předvánočním shonu sešli v tak hojném počtu. Zdůraznil, že se jedná o problematiku, která nespadá pouze do resortu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), ale týká se úplně každého člověka po celý život. Nikdo nemůže říct, že je jeho záležitostí, zda-li bude dodržovat bezpečnost nebo ne. Velmi často porušováním předpisů jednoho člověka, utrpí například při požáru, výbuchu či jiných katastrofách nevinní lidé. Aby si dítě osvojilo principy bezpečného chování, musí se začínat s výukou BOZ už v mateřské škole. Rodiče musí děti učit chovat se bezpečně, role státu by měla být v oblasti legislativy. JUDr. Šimerka vyzdvihl význam Rady vlády pro BOZP, která má ve svém programu zabývat se i problematikou BOZ ve školství. Úkolem do budoucna bude začlenit BOZ do výchovných a vzdělávacích programů, zkvalitnit úroveň vzdělávání v této oblasti při přípravě na budoucí povolání a věnovat zvýšenou pozornost specifickým skupinám osob,  které jsou vystaveny rizikům spojeným s výkonem povolání a přípravou na něj a mladistvým.

MUDr. Anežka Sixtová vedoucí Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství z Ministerstva zdravotnictví přednášela na téma Ochrana veřejného zájmu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení. Děti a mladí lidé jsou skupinou, u které je třeba klást zvýšený důraz na kvalitu prostředí a správné návyky. Organismus dětí a mladých lidí je ve fázi vývoje, proto je vzhledem k této nezralosti náchylnější k ohrožení riziky. MUDr. Sixtová seznámila přítomné s  legislativními změnami, které se plánují do budoucna. V právních předpisech se například objeví, že nejen před zařazením na praktickou přípravu bude sledován zdravotní stav žáka, ale i v průběhu přípravy. Péči a posuzování by měl provádět závodní lékař toho pracoviště, kde budou žáci praktickou přípravu absolvovat. Výskyt nemocí z povolání u mladistvých (1991 – 2007) má klesající tendenci. Zdá se, že prevence je účinná, v posledních letech téměř žádný výskyt není. Hlavní příčinou úmrtí českých dětí a mladých dospělých jsou úrazy a násilí. Každý šestý úraz zanechává trvalý následek. Pokud bychom u nás snížili úrazovost na úroveň státu s nejnižší úrazovostí, zachránili bychom 153 dětí do 19 let ročně. Nejvíce úrazů se stává v domácnosti, dále  při sportu a na školách.

Prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc., vedoucí katedry Personalistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze nás ve svém příspěvku stručně seznámila s přípravou vysokoškolsky vzdělaných specialistů BOZP. Každý student VŠE si s nástupem na magisterské studium musí zvolit vedlejší specializaci. BOZP je otevřena pro prezenční formu (na zimní semestr) a distanční formu studia (kdykoliv, když je zájem). Studenti mohou volit tyto předměty: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Prevence rizik v BOZP, Hygiena práce, Management BOZP, od příštího roku Krizový management. Absolvent je připraven pro výkon funkce manažer BOZP junior. Škola spolupracuje z Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., odkud vzešel návrh na přípravu specialistů vysokoškolské úrovně, a s Českou společností pro jakost. V plánu je realizace programu pro učitele středních škol. Na Vysoké škole báňské probíhá podobné vzdělávání zaměřené na technickou bezpečnost.

JUDr. Petr Novák, ředitel odboru kanceláře úřadu z České školní inspekce (ČŠI) se věnoval bezpečnosti a ochraně zdraví ve školském zákoně. O problematice BOZP pojednává § 29 školského zákona, kde je zakotvena povinnost ověřovat, zda při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech jsou zajištěny podmínky pro BOZP, jestli existují informace pro žáky a  pedagogické pracovníky  v této oblasti, povinnost vést evidenci úrazů a vyhotovovat záznamy o úrazech. ČŠI má svůj vlastní inspekční postup – neveřejný dokument – sloužící pro vnitřní kontrolu problematiky BOZP. ČŠI kontroluje, zda-li existuje školský vzdělávací program, vnitřní řád, jestli je tam zařazena problematika BOZ a tzv. materiální publikaci, to znamená, jestli všichni byli s tímto seznámeni, zda-li je pořádáno školení apod. Hodnotí konkrétní možné nebezpečí zdraví u dětí a studentů, zda-li byla podniknuta konkrétní opatření k mimořádným událostem, školení pedagogů atd. Tam kde probíhá praktická výuka, kontroluje, jestli proběhlo řádné poučení, periodické prohlídky, OOPP v souvislosti s odborným výcvikem, třídy, tělocvičny, hřiště.

Nová zpráva s výsledky inspekční činnosti bude publikována v průběhu ledna na webových stránkách ČŠI. Přestože bylo zjištěno, že 98 % škol vyhodnocuje zdravotní a bezpečnostní rizika  a zpracovalo svoji preventivní strategii, úrazovost ve školách neklesá. Nejvyšší je v základních, pak na středních školách, velký nárůst na vyšších odborných školách, naopak velmi nízká v školách mateřských. Podle krajů se nejvíce úrazů objevilo na Vysočině a Pardubickém kraji, nejmenší úrazovost v Praze.

PaedDr. Pavel Skácelík, Ph.D. se také věnoval školním úrazům. Upozornil na nejdůležitější právní předpisy, které musí být realizovány, aby škola z hlediska BOZ fungovala. Je jich spousta, často se mění, a situace je značně nepřehledná. Metodický pokyn k zajištění  bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů se vztahuje pouze na školy, které zajišťuje MŠMT. Není to závazný pokyn, proto může dojít k nejednotnosti a kontroverzním situacím. S Ing. Romaněnkem z Českomoravské konfederace odborových svazů usilují o to, aby se školský zákon rozšířil o vyhlášku, o zajištění BOZ ve školách, a o novelizaci vyhl. č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Doufejme, že tento návrh bude realizován. 

Školní úrazovost sleduje několik institucí: ČŠI, Statistický úřad, Státní úřad inspekce práce, Ústav pro informace ve vzdělání, Ústav zdravotnických informací a statistiky. Jednotlivé úřady se hodně liší v počtech vykázaných úrazů, proto je snaha, aby kompletní problematiku úrazovosti převzala ČŠI. Za posledních 8 let úrazovost žáků vzrostla o 30 tis. evidovaných úrazů. V roce 2000 bylo vyplaceno 17 mil. Kč na odškodném, dnes 74 mil. Kč. Zajímavé je, že šestkrát nižší úrazovost je na Slovensku. Další náměty do budoucna, kterým se dosud nikdo nevěnuje – úrazovost na vysokých školách, školní úrazovost v zemích EU.

JUDr. Eva Dandová, specialistka na otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pracovněprávní problematiku upozornila na nedostatečnou úpravu BOZP ve školském zákonu. Paragraf 29 školského zákona rámcově definuje základní zásady BOZP ve školách a povinnost vést evidenci škol. úrazů, § 65 upravuje podmínky praktické výuky. K § 29 se vztahuje prováděcí vyhl. č. 64/2005 o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ale nemáme prováděcí předpis, který by upravoval BOZ ve školách. Máme pouze metodický pokyn, který MŠMT vydalo pro školy, jichž je zřizovatelem a je doporučeno, aby se jím řídily i ostatní. Řešením by mohlo být přijetí vyhlášky, která by stanovila jasná práva a povinnosti žáků a studentů. BOZ ve školách řešit pouze metodickým pokynem je příliš málo. Dále JUDr. Dandová odpověděla na dotazy publika na téma BOZ ve školství.

Lenka Charvátová, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik z firmy L+M Conzulting nám předala praktické rady a zkušenosti vyplývající z výkonu funkce odborně způsobilé osoby v prevenci rizik ve školách. Zdůraznila, že ve školském zákoně chybí stanovení zodpovědnosti rodičů za děti. Rodiče mají pocit, že za děti přebírají zodpovědnost učitelé. Když se dítěti stane ve škole úraz, škola ho musí odškodnit, ale vina mnohdy bývá na straně rodičů, kteří například nedali dítěti vhodné přezůvky.Velký problém některých škol je kouření a také piercing. Přestože je ve školním řádu zákaz piercingu, žáci ho nerespektují a stane-li se úraz, škola je povinná ho odškodnit. „Zažila jsem i situaci, kdy si paní ředitelka nechala od rodičů podepsat papír, že pokud dítě díky piercingu způsobí sobě nebo někomu jinému úraz, jsou za to zodpovědní. Nevím, jestli je to tak právně v pořádku a jak to zařídit, aby škola nebyla zodpovědná“, říká L. Charvátová. „Zdá se mi, že učitelé mají povinnosti a rodiče a děti práva. Práce učitelů je málo ceněna.“

V závěrečné diskuzi k dané problematice s referujícími a účastníky konference se otevřela řada kontroverzních témat. Na dotazy z pléna odpovídali tito odborníci a přidali i vlastní příspěvky:
JUDr. Pavel Dvořák vedoucí odboru 433 z Ministerstva práce a sociálních věcí, RNDr. Josef Novák, CSc., tajemník z Výzkumného ústavu pedagogického Praha, Ing. Zorka Husová z Národního ústavu odborného vzdělávání, Ing. Michal Ronin, vedoucí inspektor z Oblastního inspektorátu pro hl. m. Prahu , Ing. Jaromír Elbel, vedoucí inspektor z Oblastního inspektorátu pro Středočeský kraj, MUDr. Anežka Sixtová z Ministerstva zdravotnictví, Ing. Jan Romaněnko z Českomoravské konfederace odborových svazů.