Na střechu musí být zajištěn bezpečný přístup podle účelu

Název tohoto příspěvku jsem si „vypůjčil“ z ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení (dále jen ČSN 73 1901 Navrhování střech). Tato norma je jednou z mála národních norem, která obsahuje samostatnou kapitolu – bezpečnost při užívání. Požadavek na bezpečnost při užívání patří mezi základní požadavky na stavby - viz § 8 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Paragraf 25 této vyhlášky – nazvaný střechy, se ministerstvu pro místní rozvoj nevydařil. Již první věta odst. 2 tohoto paragrafu, která zní: „pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatřující zajišťující bezpečnost provozu“, není dostatečně výstižná. Může navodit dojem, že nepochůzné střechy nemusí mít bezpečný přístup a že na nich nemusí být provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu.

Pro mnoho čtenářů pravděpodobně pojem „bezpečnost provozu na střeše“ bude navozovat spojitost s provozem na pozemních komunikacích. Je však nezbytné si uvědomit, že ČSN 73 1901 Navrhování střech zavádí členění střech na střechy bez provozu a s provozem.

Střechy bez provozu plní základní funkcí. U střech bez provozu se počítá jen s pohybem poučených osob po střešní ploše zajišťujících kontrolu a údržbu samotné střechy a doplňkových konstrukcí. Střechy s provozem plní i další funkce. Provoz pak může být veřejný a neveřejný. Neveřejný provoz je na vegetačních střechách, střechách s technologickými zařízeními, konstrukcemi vyžadujícími pravidelnou kontrolu a údržbu nebo s požární únikovou cestou. Mezi střechy s veřejným provozem patří střešní terasy, pojížděné střechy, heliporty a další.

Střechy s provozem se dle ČSN 73 1901 Navrhování střech nazývají také pochůzné a střechy bez provozu se nazývají nepochůzné. Ale i na střechy nepochůzné je nutno bezpečně vstupovat a bezpečně se po těchto střechách pohybovat. Tuto skutečnost však vyhl. č. 268/2009 Sb. zcela pominula, omluvou není ani to, že vyhláška byla vydána dříve než ČSN 73 1901 Navrhování střech, která platí od února 2011. Pokud vyhláška zavedla termín pochůzné střechy, měla se vypořádat i s nepochůznými střechami. Ty však zcela opomíjí.

Východiskem, jak splnit základní požadavky na stavby, konkrétně požadavek na bezpečnost při užívání je dle mého názoru § 55 odst. 2 vyhl.č. 268/2009, který říká, že odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům a stavby uvedeným v § 8.

Bezpečný přístup na střechu i bezpečný pohyb po střeše mezi základní požadavky na bezpečnost při užívání rozhodně patří. V této souvislosti je třeba citovat z ČSN 73 1901 Navrhování střech:

• Na střechu musí být zajištěn bezpečný přístup podle účelu. Není-li jiný požadavek, musí být umožněn přístup pro provádění kontroly a údržby střechy i zařízení na ní umístěných.
• Střecha musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo záchytným systémem pro jištění pracovníků údržby a pro upevnění jejich pomůcek při provádění kontroly, údržby i oprav střechy nebo zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.
• Bezpečnost osob je třeba řešit například u volných okrajů střešních ploch, u vyústění šachet a světlíků, na plochách o velkém sklonu, v okolí nebezpečných technologických zařízení apod. Poznámka autora: označení velký sklon není v ČSN 73 1901 Navrhování střech specifikován, je však možné vycházet z nař. vl. č. 362/2005 Sb., kde v § 3 je řešena ochrana proti pádu i s ohledem na sklony pracovní plochy.

Přístup na střechu je velmi často řešen pevným kovovým žebříkem. Od února 2013 je v platnosti ČSN 74 3282 Pevné kovové žebříky pro stavby. I přesto, že tato norma nemá samostatnou kapitolu týkající se bezpečnosti při užívání, je možné konstatovat, že v oblasti ochrany před pádem znamená nemalý pokrok. Norma se v této části přiblížila harmonizovaným normám v oblasti žebříků, např. ČSN EN ISO 14122-4 Bezpečnost strojních zařízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením Část 4: Pevné žebříky a v některých částech, např. zamezení pádu skrz přístupový otvor u výstupní úrovně žebříku brankou, je řešeno odkazem právě na tuto normu. Stále je však na stavbách branka k ochraně před pádem u výstupní úrovně vidět zcela výjimečně. 

Velmi významné pro ochranu před pádem považuji řešení místa výstupu. Většina stávajících pevných žebříků, které mají místo výstupu na plochých střechách, neumožňuje bezpečně opustit žebřík. Po opuštění žebříku je pracovník bezprostředně ohrožen pádem vzad nebo u rohových pevných žebříků do strany. Nová ČSN 74 3282 Pevné kovové žebříky pro stavby požaduje zabezpečit ochranu před pádem zábradlím. I přesto, že tato norma platí již téměř rok, je toto opatření na dokončovaných stavbách spíše výjimkou. Pravděpodobně projektanti a ani zhotovitelé tuto změnu ještě nezaznamenali.

V čl. 6.1.3 ČSN 74 3282 Pevné kovové žebříky pro stavby se mimo jiné požaduje: „Nášlapná plocha příčle nebo stupadla musí mít protiskluzný povrch,…". Také tento požadavek je rovněž opomíjen. 

Mezi další prospěšné změny bych zařadil zejména:

• Ochranný koš je definován pouze jako zařízení určené k omezení pádu umožňující odpočinek.
• U žebříků s předpokladem přístupu pouze oprávněné, zacvičené a plně vybavené obsluhy a u žebříků s významnou výškou výstupu (komíny, stožáry, apod.) se dává přednost zachycovači pádu, u ostatních obecně používaných provozních žebříků se použije ochranný bezpečnostní koš. Dovolím si tvrdit, že většina žebříků navrhovaných pro stavby patří do skupiny s přístupem oprávněné, zacvičené a plně vybavené obsluhy.

Závěr

Zajištění bezpečného přístupu podle účelu neznamená vyřešit pouze případnou ochranu před pádem. Je nezbytné vždy, když je nutné vystupovat po žebříku s vybavením a předměty, které neumožňují svým rozměrem bezpečný výstup uvnitř ochranného koše, nebo rozměrem a hmotností nedovolí bezpečné použití pohyblivého zachycovače pádu, zvolit jiné řešení, například schodiště. Obecně lze konstatovat, že již pouhé naplnění norem, které jsou zde uváděny, bude znamenat značný pokrok v bezpečnosti práce v porovnání s dosavadním stavem.

www.mojmirklas.cz