Má zaměstnanec ohrožený nemocí z povolání nárok na gelovou podložku pod myš?

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová

Pracuji v americké firmě celý den na počítači. Začaly mě bolet ruce, došla jsem k lékaři a bylo zjištěno, že mám na obou rukou zánět karpálních tunelů. Na jedné ruce je postižení středně těžké na druhé středně lehké. Napsala jsem si požadavek na gelovou podložku pod myš a klávesnici, žádost mi byla zamítnuta. Je to tak správně? Existuje zákon, který by zaměstnavateli nařizoval tyto podložky zakoupit, pracuji cca 10 hodin denně. Jaký bude postup při pracovní neschopnosti, lékař mě upozornil na možnost operace, léčení je dlouhodobé. Jak je to s nemocí z povolání a ohrožením?

Ano práce se zobrazovacími jednotkami je vysoce riziková právě z důvodu možného vzniku zánětu karpálních tunelů a potíží zrakových. Z toho důvodu i země Evropských společenství přijaly směrnici č. 90/270/EC o minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavcích na práci se zobrazovacími jednotkami a ta byla transponována do nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně do ustanovení § 11 a 12 a do přílohy č. 6. Podle ustanovení § 12 platí, že práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami vykonávaná zaměstnanci jako pravidelná součást jejich obvyklé pracovní činnosti musí být během pracovní doby přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, jejichž účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající z povahy práce se zobrazovací jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce. V příloze č. 6 nařízení vlády jsou pak uvedeny požadavky na vybavení pracoviště. O tom, že zaměstnavatel musí vybavit pracoviště gelovou podložkou se v předpise výslovně nehovoří, ale obecně se tam stanoví, že hodnocení rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a vyhodnocení možnosti nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možnosti vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost výsledného působení. Z provedeného vyhodnocení rizik při práci u počítače pak musí vyplynout opatření, která zaměstnavatel přijme. Nakonec gelová podložka pod myš není dnes již takový náklad, který by zaměstnavatel finančně neunesl a nemohl vynaložit, i když právní předpis mu to neukládá. Je to třeba chápat jako opatření k prevenci rizik, zejména když u vás lékaři již avizovali počátek nemoci z povolání. Pokud se týká ohrožení nemocí z povolání tak dnes (podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb.) platí, když zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává (rozuměj závodní preventivní péče), dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, je zaměstnavatel povinen jej převést na jinou práci (ustanovení § 41 zákoníku práce) a platit mu doplatek do výše průměrného výdělku podle § 139 odst. 1 zákoníku práce („Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, než je sjednána, za niž přísluší nižší mzda nebo plat, z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 4, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě nebo platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.“). Doplatek do průměrného výdělku poskytovaný zaměstnanci převedenému na jinou práci z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) přísluší i tehdy, jestliže ukončil pracovní poměr a nastoupil práci v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele, protože dosavadní zaměstnavatel pro něj nemá jinou vhodnou práci. Dnes to znamená, že stejně tak jako zaměstnanci ohroženému nemocí z povolání, tak zaměstnanci, který má již nemoc z povolání, přísluší doplatek a tento přísluší i při skončení pracovního poměru, když zaměstnanec ukončí pracovní poměr a nastoupí k jinému zaměstnavateli. Tento doplatek se poskytuje po neomezeně dlouhou dobu. Podle staré právní úpravy platilo, že doplatek se poskytoval pouze zaměstnanci převedenému na jinou práci pro ohrožení nemocí z povolání. Zaměstnanci, kterému byla již uznána nemoc z povolání, příslušela tzv. náhrada za ztrátu na výdělku z titulu nemoci z povolání. Rozdíl mezi doplatkem a náhradou za ztrátu na výdělku byl v tom, že doplatek se nevalorizuje (tedy pravidelně nezvyšuje), ale náhrada za ztrátu na výdělku se pravidelně každý rok valorizuje. Technická novela, která by měla odstranit některé legislativně technické nedostatky zákoníku práce, by měla provést také úpravu ustanovení § 139 zákoníku práce o doplatku s tím, že by doplatek příslušel zase jen v případě ohrožení nemocí z povolání a v případě nemoci z povolání by příslušely jednotlivé druhy náhrady škody z titulu pracovního úrazu a nemoci povolání, které za zaměstnavatele hradí příslušná pojišťovna, neboť zaměstnavatel je pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání ze zákona pojištěn. Zatím je však návrh technické novely zákoníku práce v připomínkovém řízení a předpokládá se, že by novela měla nabýt účinnosti 1. července 2008.

JUDr. Eva Dandová

Autor článku: 

Komentáře

gelová podložka pod myš

24.04.2007 - 12:12 TOMAS ZEDNIK
<P>Vážení čtenáři,</P> <P>z příspěvku, který jsem si pročetl, si nejsem zcela jistý, zda se jedná o ohrožení nemocí z povolání, které&nbsp;tazatelka vykonává.&nbsp;Zde je asi třeba ověřit v seznamu nemocí z povolání.Takovéto postižení vykazuje mnohem více profesí. Základním problémem asi bude nemoc z povolání z této profese prokázat. Pokud bude prokázáno, pak je snad možno postupovat dle zbývajících instrukcí.</P> <P>s pozdravem T.Zednik</P>

může to být i jinak

26.04.2007 - 14:17 Surovec
<P>Protože ovládání "myši" vyžaduje jednak dlouhodobé polohování zápěstí a prstů v semiflexním držení a oporou v zápěstí je nutno použít vždy dva pohledy.</P> <OL> <LI>Zda vykonávaná práce má negativní dopad na zdraví člověka (ke změně zdraví tedy dochází vlive vykonávané práce). Toto působení tedy musí být kauzálně identifikováno a pro označení případné profesionality změn zdravotního stavu je nutné bezpečně prokázat nepříznivý vliv práce na jinak zdravého zaměstnance - tedy stanovit expozici.</LI> <LI>probíhající zdravotní změny osoby v průběhu trvání pracovního poměru postupně vedou k omezení zdravotního potenciálu zaměstnance (přirozené zhoršování zdraví - například věkem- vede k omezení, až i ztrátě, zdravotní způsobilosti k vykonávané práci. Tento přirozený proces vylučuje profesionalitu vzniklých změn zdravotního stavu. Pro tzv. karpální tunely mohu pouze potvrdit, že se stávají "civilizační chorobou", protože jejich incidence v populaci závratně stoupá, aniž by úměrně stoupala míra fyzické zátěže dnešních zaměstnanců.</LI></OL> <P>Je tedy jasné, že musí být nejprve vyloučen přiozený proces, který vedl ke změně zdravotního stavu. Teprve následně je možné uvažovat o profesionalitě těchto změn a o způsobu jejich odškodnění.</P> <P>Závěrem jenom glosu.</P> <P>Zcela jistě má dotčená osoba platné prohlídky závodní preventivní péče provedené určeným lékařem, který má osobní znalost pracovních podmínek a to se závěrem "zdravotně způsobilá bez omezení".&nbsp; Od 1.4.2007 musí mít tyto posudkové závěry dokonce lékařem uvedeno výsledné hodnocení zdravotních rizik!!! Doporučuji&nbsp;všem čtenářům&nbsp;(z důvodů ryze preventivních) seznámit se s platnou vyhláškou MZdČR č. 385/2006 Sb., včetně novelizací 479/2006 Sb a 64/2007 jaké&nbsp;zavádějí <STRONG>obligatorní náležitosti vydaného lékařského posudku</STRONG> pro potřeby pracovně-právní.&nbsp;Jedná se o přílohu č. 1, kapitolu 8., odstavce A. a B. V případě soudních sporů se asi velice brzy začně operovat i s těmito parametry.</P> <P>Pro ty kteří nemají k dispozici citované vyhlášky připojují znění inkriminovaných pasáží : &nbsp;</P> <P><STRONG>8. LÉKAŘSKÝ POSUDEK<BR>A. Lékařský posudek obsahuje vždy<BR>a) identifikační údaje<BR>1. posuzované osoby v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození,&nbsp;<BR>2. zdravotnického zařízení, jehož jménem posuzující lékař lékařský posudek vydal, v rozsahu název zdravotnického zařízení, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, adresa sídla nebo místa podnikání zdravotnického zařízení, razítko zdravotnického zařízení,&nbsp;<BR>3. lékaře, který posudek jménem zdravotnického zařízení vydal, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis lékaře,<BR>b) účel vydání posudku,<BR>c) posudkový závěr,<BR>d) poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání,<BR>e) datum vydání posudku.<BR>&nbsp;<BR>B. <EM><U><FONT color=blue>Lékařský posudek, pokud je vydáván pro účely pracovněprávních nebo obdobných vztahů, dále obsahuje<BR></FONT></U></EM>a) identifikační údaje zaměstnavatele, a to<BR>1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla podnikatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,&nbsp;<BR>2. adresu místa podnikání, jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného přechodného pobytu na území České republiky nad 90 dnů nebo adresu místa trvalého pobytu cizince na území České republiky nebo bydliště v cizině, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba,&nbsp;<BR>3. název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec,</STRONG></P><STRONG> <P><BR>b<U><EM>) <FONT color=blue>údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, druhu práce, režimu práce a zdravotních a bezpečnostních rizicích práce, za kterých je vykonávána, a míře těchto rizik,<BR></FONT></EM></U></P> <P>c) označení nemoci z povolání podle zvláštního právního předpisu, 12) a to pokud se jedná o lékařský posudek ve věci nemoci z povolání.</STRONG></P>

Podobné problémy

27.04.2007 - 08:53 Petr Markl
<P>Vážená tazatelko,</P> <P>měl jsem podobné potíže se zápěstím pravděpodobně spojené s dlouhodobým zatěžováním prací u počítače. Problémy však postupně odezněly po zakoupení ergonomické klávesnice (rozdělená napůl a nakloněná tak, aby osy dlaní byly co nejvíce v ose předloktí). Po pár měsících problém zmizel a již se neobjevil, i když dnes mnohem častějí píšu na klávesnici notebooku, která zase tak moc ergonomická není, ale zápěstí lze pohodlně opřít o jeho základnu).</P> <P>Jinak pokud pracujete 10 hodin denně, pak během tří měsíců vyčerpáte penzum přesčasů, které Vám může zaměstnavatel nařídit. Další práce nad 40 hodin týdně už dále nelze nařídit, leda že by jste s tím písemně souhlasila (v pracovní smlouvě např.).</P> <P>Přeji brzké uzdravení</P> <P>Petr Markl<BR>konzultant BOZP<BR><A href="http://www.markl.cz">www.markl.cz</A><BR><A href="http://www.riscon.cz">www.riscon.cz</A><BR></P>

karpální tunel při práci s PC

04.06.2007 - 12:15 Manoušková Marta
<P>Doporučuji, abyste se obrátila na místně příslušné středisko pro hlášení nemocí z povolání, kde Vám bude provedeno řádné vyšetření v předepsaném rozsahu, a pokud se bude jednat o nemoc z povolání, pak zahájí příslušné řízení. Z uvedeného vyplývá, že stupeň onemocnění patrně již dosáhl úrovně, kdy lze nemoc z povolání hlásit. Pokud se jedná o onemocnění z jednostranného nadměrného dlouhodobého zatěžování, což není vyloučeno, pak nesmíte především vykonávat takovou práci, která představuje lokální přetěžování malých svalových skupin, ale ovlivňuje to i způsob přípustné léčby. Z hlediska&nbsp;omezení rizika&nbsp;je nutné, pokud vykonáváte myší časté a přesné pohyby, abyste je vykonávala před trupem, což vyžaduje především bezdrátovou myš.</P>

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail