Kontrola zaměstnance v pracovní neschopnosti

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Vzhledem ke změně v zákonu o nemocenském pojištění vydal náš zaměstnavatel nové nařízení ohledně dočasných pracovních neschopností. Konkrétně se jedná o to, že požaduje, aby každý zaměstnanec, který je lékařem uznán dočasně práce neschopným, oznamoval zaměstnavateli telefonem nebo sms zprávou, že opouští svůj byt a jde např. k lékaři, do lékárny, atp. V případě, že zaměstnanec svůj odchod předem nenahlásí, bude zkontrolován zaměstnavatelem a nebude-li doma, bude mu nemocenské kráceno o 100 %. Naši zaměstnanci pracují v dělnických profesích a nemají služební telefony. Jedná zaměstnavatel v souladu se zákonem?

Z toho je vidět, že zaměstnavatel si přečetl pouze ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce o svém právu kontroly dodržování léčebného režimu zaměstnance, ale že se neseznámil s ostatními bezprostředně souvisejícími předpisy, se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a se zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Tak předně. O tom, jestli zaměstnanec má povoleny lékařem vycházky nebo ne, ví zaměstnavatel z dokladu o pracovní neschopnosti. Tam je rubrika, kde lékař vypíše, kde se zaměstnanec po dobu pracovní neschopnosti zdržuje (v případě, že mu povolil odlišné místo pobytu po dobu pracovní neschopnosti od místa trvalého bydliště) a pak tam lékař uvádí vycházky od do. Podle zákona č. 187/2006 Sb. má ošetřující lékař povinnost oznámit zaměstnavateli, že vycházky povolil. To je praktické v případě, kdy např. první týden nemoci vycházky nepovolí a povolí je až v druhém týdnu nemoci. Tiskopisy pracovní neschopnosti vydávala ČSSZ a lékaři měli dostat pokyn, aby zaměstnavateli nějakým způsobem sdělili (nejlépe asi telefonem) povolení vycházek, pokud povolují vycházky později, než vyplňují doklad o pracovní neschopnosti. Ošetřují lékař má zákonnou povinnost sdělit povolení vycházek zaměstnavateli. Podle zákona č. 187/2006 Sb. si totiž musí zaměstnavatel s ošetřujícím lékařem poskytovat vzájemnou součinnost.

A nyní kontrola. Tu provádí zaměstnavatel nebo v případě, kdy neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů, i orgán nemocenského pojištění. A v zákoně č. 187/2006 Sb. je o kontrole více než v zákoníku práce. Tam je nejdůležitější ustanovení o povinnosti dočasně práce neschopného zaměstnance v § 65 zákona č. 187/2006 Sb. a jeho odst. 1 písm. f): „pojištěnec je povinen oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, popřípadě zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly, dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl“. Z toho vyplývá, že zaměstnavatel nemůže předem zavázat zaměstnance na pracovní neschopnosti, aby do práce posílal sms nebo telefonoval pokaždé, když půjde k lékaři nebo do lékárny. V praxi se musí postupovat tak, že zaměstnavatel přijde na kontrolu a když zjistí, že zaměstnanec není doma, tak by mu to měl dát vědět, že tam byl (např. vzkaz ve schránce), aby zaměstnanec mohl nejpozději následující den splnit svoji zákonnou povinnost a oznámit zaměstnavateli, kde v tu dobu bezprostředně byl a z jakého důvodu a pak se teprve celá záležitost vyřeší.

Stanovisko MPSV k otázkám kontroly ze strany zaměstnavatelů je takové, že by zaměstnavatelé měli postupovat šetrně a v žádném případě by neměli předem stanovit, že za každou  nepřítomnost v bydlišti bude každý  zaměstnanec postižen krácením náhrady mzdy na nulu. To není smysl a cíl tohoto ustanovení. MPSV údajně v nejbližší době zveřejní na svých webových stránkách určitý metodický pokyn pro zaměstnavatele, jak postupovat při aplikaci § 192 až § 194 zákoníku práce a hlavně taky při kontrolách.

Navíc zaměstnavatel musí o kontrole provést záznam a jedno vyhotovení musí prokazatelně doručit zaměstnanci. Tento záznam je stejná písemnost jako např. výpověď,  takže nelze to obejít a zaměstnanci bez dalšího zkrátit náhradu mzdy. Zde je malá potíž v tom, že u pracovních neschopností, které nejsou delší 14 kalendářních dnů, se jedná vysloveně  o záležitost mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, o náhradu mzdy nebo platu z titulu překážky v práci a tam by o důvodnosti krácení náhrady nebo dokonce jejího odnětí z titulu porušení léčebného režimu rozhodoval soud, to nejsou dávky nemocenského, to je náhrada mzdy. Na druhou stranu však v případě, když by zaměstnavatel bez podrobnějšího vyšetření případu zaměstnanci např. náhradu mzdy odejmul zcela, mohl by zaměstnanec tvrdit, že mu nevyplatil řádně mzdu a měl by důvod k okamžitému skončení pracovního poměru ze strany zaměstnance podle §  56 zákoníku práce, takže to je dvojsečná zbraň.

 

Autor článku: 

Komentáře

Proč stále chybí metodika?

15.04.2009 - 10:18 Martin
http://www.bozpinfo.cz/rozbal_diskusi_2.html?diskuse=28674 ... již v této diskusi pan "surovec" upozornil na několik sporných bodů a doporučil vypracovat metodiku. Uběhl půlrok a nic.

Re: Proč stále chybí metodika?

17.04.2009 - 10:19 surovec
Děkuji, že se najdou čtenáři, kteří si vzpomenou na dřívější diskuzní příspěvky. Pro doplnění a upřesnění jenom uvádím, že Vámi citovaný příspěvek jsem psal v listopadu 2008 (tedy v době před zavedením "nového" sytému, kdy stačily jenom čtyři listy tiskopisu pracovní neschopnosti). Takže ke dnešními dni se postupuje skutečně trochu jinak. V zásadě má ale JUDr. Dandová pravdu v tom, že postavení a pravomoci zaměstnavatele v prvých dvou týdnech trvání PN nejsou totožné s pravomocemi OSSZ v průběhu dalšího trvání PN. Také je pravdou, že náhrada mzdy není totožná s vyplacenými dávkami nemocenské. Ještě je ale jedna pravda, že totiž došlo ke změně limitu čerpání tzv. podpůrčí doby, které bylo PRODLOUŽENO práve o těch 14 dnů, kdy pacient pobírá náhrady od zaměstnavatele. Musím ale potvrdit, že se s vaším závěrem zcela ztotožňuji, protože METODIKA skutečně chybí a těch různých výkladů co jsem již vyslechl......... Přeji hezký den Surovec

dopověď

21.04.2009 - 12:25 ave
Zdravím, co se týká tohoto článku - kontroly zaměstnance ........ - je ze strany zaměstnavatele a tedy toho, kdo zaměstnance platí - krok k tomu, aby zaměstnanci nevyužíváli prac. neschopnosti k tomu, že si udělají volno, jak se jim chce, protože lékaři nemocenské píší kdykoliv, kdy si pacienti usmislí - tedy i když jsou zdraví......... a pak si chodí třeba venčit psa, když mají být doma a léčit se......... takže tím, že zaměstnavatel nechá ve schránce papír, že tam byl - co udělá každý vychytralý člověk - urychleně si zajde k lékaři, aby měl aliby, které pak doloží nebo si jde rychle do lekárny koupit acylpirin - aby doložil účtenkou, že byl v lekárně - takže zaměsntavatel opět zas jen platí a platí těm, co se ulévají a nemá pak třeba na odměny těm, co pracují za ty, kteří systém využívají a užívají si placeného volna. Takže systém je nedokonalý a opět dává možnost zaměstnancům, aby se chovali tak, jak se většina z nich chová - využívají jen systém - bohužel, zaměstnáváme většinou lidi, kteří moc pracovat nechtějí a je jim jedno, že když se "hodí marod" tak za ně pracují poctivý zaměstnanci........ Pokud je někdo nemocný, tak do lekárny určitě zajde ihned po napsání receptu od lékaře a pak se doma léčí a pokud je nucený díky svému špatnému zdravotnímu stavu opět navštívit lékaře, tak to určitě nedělá každý den, takže jedna SMS zpráva není zas tak velká finanční zátěž s tím, že zaměstnavatel může toto zohlednit v jeho odměnách........nebo může zaměstnanec po návštěvě lékaře navštívit zaměstnavatele s tím, že o sobě podá informace, jak se léčí a jak probíhají jeho případné kontroly - ale toto je jen v lidech a nikdo nemá potřebu spolupracovat se zaměstnavatelem tam, kde je to potřeba. Samozřejmě, že všichni nejsou nezodpovědný a opravdu nemocnéské využívají jen k tomu, aby se léčily, Ti nemají problém být doma nebo se zaměstnavateli ozvat.Každý člověk, který je zodpovědný k sobě ví, že vše je vzájemná domluva a pokud se zaměstnanci budou chovat tak, jak zákoník práce a ost. zákony a vyhlášky umožňují a nezneužívá je, tak i zaměstnavatel se nebude bránit a bude všem vycházet vstříc. Je to jako v rodině, když se rodiče špatně chovají k dětem, tak ty děti jim to jednou vrátí a naopak. Ten, kdo chce dohodu najít, ji vždy najde......takže odpověť zní - samozřejmě že si zaměstnavatel vše přečetl a ví co může a co nemůže - pokud zaměstnananec doloží vše jak má, zaměstnavatel si může nařídit cokoliv, ale pokud zaměstnanec neporuší léčebný režim a nebude doma i když neposlal SMS nebo o sobě nedal vědět, tak zaměsntavatel bude vždy jednat podle daných zákonů a vyhlášek.....

Re: dopověď

05.05.2009 - 14:17 Stanislav Otava
S tak neuvěřitelným množstvím hrubých chyb jsem se nesetkal snad ani na základní škole. Kdo Vás proboha učil česky? S hrubek zaměňujících tvrdé a měkké y a i se mi dělá nevolno.

Re: dopověď

15.05.2009 - 14:39 češtinář
Hlavně že vy píšete bez chyb "S" hrubek zaměňujících... atd. - na dvou řádcích no potěš...každý by měl začít u sebe a pak kritizovat ostatní !

Dobrý den, je moc hezké, že

21.04.2009 - 21:22 Jitka
Dobrý den, je moc hezké, že když už má prvních 14 dní pracovní neschopnosti hradit zaměstnavatel, že svého zaměstnance také může zkontrolovat, zda je opravdu nemocný, nebo je plný zdraví a neschopenka mu byla vystavena neoprávněně. Ale co když je zaměstnavateli (personální agentuře) neschopenka doručena př. až 12. den po vystavení pracovní neschopnosti, nebo až po uplynutí celých 14-ti dní. Tím pádem agentuře nebylo umožněno nemocného zaměstnance zkontrolovat. Jak se má v takové situaci zaměstnavatel (agentura) zachovat. Náhradu mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnanci zaplatit musí, i když mu zaměstnanec doklad o pracovní neschopnosti pošle pozdě?

kontrola zaměstnance v pracovní neschopnosti-reakce na uvedené

22.04.2009 - 20:11 neuvedeno
Nedá mi, než se k celé věci také vyjádřit: špatnému vše špatné a zaměstnanec, který se táže na práva svého zaměstnavatele je zřejmě ten, který má se svojí pracovní morálkou problémy. Nikdy by mě-poctivého zaměstnance nenapadlo se na něco takového zeptat, protože naprsto chápu, že když mě má někdo - v době, kdy nevykonávám žádnou činnost - za toto platit, tak má právo si mě překontrolovat, zda nařízený léčebný režim dodržuji. A pokud ne, tak musím být smířena s tím, že se vystavuji nebezpečí, že za to bude nějaký trest - protože vlastně podvádím.Další věc je, že zaměstnavatel kontrolu provádí na své vlastní náklady - pokud budu muset jet svým autem někam a ta cesta je zbytečná, tak mě asi také bude mrzet, že jsem vyhodila peníze a nic jsem tím nezískala, takže to, že zaměstnavatel vyžaduje nejprve zprávu ode mě, že nejsem z nějakého pádného důvodu doma, tak chce předejít zbytečným nedorozumněním a zbytečným nákladům na zbytečný úkon - tomu se asi také nedá nerozumět. Závěrem - vše je o poctiovosti, správné komunikaci a projevené vstřícnosti mezi dvěma subjekty, kteří se vzájemně domluvit chtějí. Pokud se někdo domluvit nechce nebo předem ví, že se háže marod, aby systém využil a vlastně svého zaměstnavatele OKRADL o jeho peníze, které si musí také nějak vydělat, tak tam je to každopádně neřešitelný problém a každá rada drahá. Ať se každý zamyslí nad svou poctivostí. Rozhodně stát měl určitě nějaký důvod hodit krátkodobé nemoci na zaměstnavatele - ten důvod je jasný: sám to nedokázal ohlídat a tak podnikatelé starejte se sami a navíc starejte se v nevyjasněných podmínkách-jaké máte k tomu nástroje, jaké máte pravomoce, co můžete a nemůžete - hlavně plaťte. Protože jak je vidět, tak je vlastně úplně na nic, že vůbec zaměstnavatel vynakládá své prostředky na to, aby zaměstnance vychoval tím, že je bude kontrolovat a vyžadovat na nich nějakou disciplínu (a vlastně supluje výchovu rodičů, státu apod.). Jsem také zaměstnavatel a tato otázka mě doslova nadzvedává ze židle, když si pomyslím, že takoví lidé, jako je zřejmě ten, kdo se dotazuje, parazitují na poctivých zaměstnancích, kteří to musí za něj odpracovat a takových bohužel v naší společnosti hrozivě ubývá - není to náhodou tím, že naši zákonodárci těm nepoctivím jdou na ruku tím, že nám zaměstnavatelům co nejvíce svazují ruce svými nesmyslnými regulemi, nařízenínimi apod.???? No ale ryba smrdí od hlavy - co chceme na dnešních zákonodárcích...Jsem zvědavá, kdo se jim postará o ty nezaměstnané, až my je začneme propouštět a nebude je mít kdo zaměstnat, protože nás doslova zlikvidují svým přístupem ke všemu - daně, zákony, nařízení, regulace, přerozdělování, luxusní sociální politika, benevolence lékařů psát neschopenku na vše a kdykoli atd. ... - uvědomuje si vůbec někdo, že každá kasička má své dno? Přeji tímto všem zaměstnavatelům poctivé a loajální zaměstnance a těmto zaměstnancům dobré zázemí u svého zaměstnavatele. A vy lékaři zamyslete se nad tím, že máte být v součinnosti se zaměstnavatelem - takového lékaře ale hledat jako jehlu v kupce sena - no není se čemu divit - oni za nic neplatí - jenom ze systému dostávají a pro ně jsou vlastně takoví lidé přínosem pro jejich kasičku, tak čemu se divit - ale to je otázka jiná - všichni se politicky hádají o nesmyslné 30,- poplatky a nikdo nepomyslí na to, že by měl zavést funkční kontrolní systém do zdravotnictví - a je to tak jednoduché - jenom chtít, ale to by bohužel nebylo příliš politicky populární opatření. Nezbývá nám všem popřát, abychom vydrželi - každý po svém, jak umí.

Re: kontrola zaměstnance v pracovní neschopnosti-reakce na

23.04.2009 - 13:18 surovec
Chápu vaše svaté rozhořčení i argumentaci. Dovolte mi však pouze v rámci polemiky (tedy nikoliv zpochybňování, či popírání problému) se zamyslet nad realitou "našeho" světa. 1) aby vznikl problém, musí být definovaná postavení účastníků procesu (tedy zaměstnavatele, zaměstnance a posuzujícího lékaře). Pokud bude lékař závislý na příjmech, který mu přináší pacient = zaměstnanec, vyjde mu vžycky vstříc. 2) problém tzv. "neodůvodněné" pracovní neschopnosti je součástí jakéhokoliv systému úposuzování schopnosti či neschopnosti (aptibility a inaptibility) osob k práci. Aby se tento nepříznivý jev odstranil byly již v minulosti vytvořeny kontrolní a regulační mechanizmy, které jsme ale úspěšně odbourali a nahradili jsme jej absolutní svobodou lékaře. 3) PROČ SI ZAMĚSTNAVATELÉ NEČTOU JAKÁ MAJÍ PRÁVA pokud si sjednávají závodní preventivní péči ?????? Pokud by totiž četli důsledně (ÚPLNĚ STAČÍ POUZE ty nejpodstatnější předpisy) Úmluvu ILO č.161 = 145/1988 Sb., kterou jsou upraveny jejich povinnosti, ALE TAKÉ JEJICH PRÁVA, tak by vědli, že je zde článek č. 15, který mluví o "VZNIKLÉ NEPŘÍTOMNOSTI ZAMĚSTNANCE V PRÁCI ZE ZDRAVOTNÍCH DŮVODŮ" (česky krátkodobé pracovní neschopnosti) a o možnosti její kontroly právě cestrou ZPP. Že tuto kontrolu zaměstnavatelé po svých zařízeních ZPP nepožadují je potom JEN JEJICH PROBLÉM. Mohu Vás ujistit, že u zaměstnavatelů, kteří se nechali vyhecovat a začali tuto možnost důsledně využívat, došlo k enormnímu poklesu PN u zaměstnanců. Ono totiž je docela zajímavé, jak jsou lékaři vystavující PN překvapeni, když se nějaký jejich kolega začne vrtat v "příčinách a důvodech jimi vystavené PN". Jestliže MPSV potom prosadilo stávající právní úpravu, která nahrazuje dříve platné a posléze zrušené úpravy v rezoru zdravotnictví, je potom pochopitelně tristní, neboť postiženým není ten kdo z celého nešvaru profituje (lékař a pacient), ale ten třetí = zaměstnavatel !! Hezký den Surovec

dotaz

06.05.2009 - 14:36 Karel Štork
Po přečtení vašeho příspěvku bych souhlasil pouze s tím, že právo na kontrolu zaměstnavatel musí mít a že je správné ji dělat. Souhlasím s tím ,že určitě jsou zaměstnanci, kteří nejsou zrovna moc motivováni pro práci, ale proč tolik nevraživosti všeobecně. Píšete, že vás okrádá o vámi vydělané peníze. Vy skutečně peníze vyděláváte nebo jsou to právě vaši zaměstnanci, kteří je vydělávají. Uvědomujete si, že bez nich byste si možná stěží něco vydělala. Vy můžeme mít tisíce nápadů a cílů, ale bez vašich zaměstnanců nejste nic. To oni realizují vaše nápady a vše ostatní. Tak proč tolik nenávisti, která z vašeho příspěvku trčí jako vztyčená pěst. Vy mluvíte o komunikaci zatímco byste měla mluvit také o výchově a vzájemném respektu zejména ze své strany vůči zaměstnancům o tvorbě příznivých podmínek pro práci apod.. Zkuste se nad sebou zamyslet co jste vlastně chtěla sdělit ostatním čtenářům zda svůj postoj k zaměstnancům všeobecně nebo vám jenom uniklo, že každý systém má své klady i nedostatky, ale že to nebude o vzájemném vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, ale spíše o vašem direktivním řízení. Přeji vám hezký den Karel

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail