Na dotaz odpověděl Ing. Antonín Dušátko ze Stáního úřadu inspekce práce.
Obracím se na Vás s dotazem ohledně proškolování řidičů motorových vozíků. Školení provádíme 1x ročně, na vystavení nového průkazu byl nutný alespoň řidičský průkaz skupiny T. Byla mi sdělena informace, že již od roku 2000 může zaškolit kterákoli osoba pod dohledem a nový průkaz již nemusí být vystaven a nedělá se ani periodické školení. Prosím o sdělení, kde najdu tuto informaci.
Vydáním stávající ČSN 26 8805 přestal k 1. 8. 2000 existovat řadu let budovaný jednotný systém výchovy řidičů motorových vozíků, jehož součástí byly též požadavky na školitele – instruktora řidičů uvedených vozíků. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl vydán právní předpis, který by stanovil kvalifikační předpoklady pro řízení a obsluhu uvedených vozíků, postupují orgány Státního úřadu inspekce práce při sledování kvalifikace obsluh vozíků podle následujících zásad:
Podle ustanovení § 103 odst. 2 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (předpisech BOZP), které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, a vztahují se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na svém pracovišti – v posuzovaném případě obsluha vozíku při jeho řízení a ovládání na konkrétním pracovišti zaměstnavatele.
V rámci prevence rizik podle ustanovení § 102 odst. 2 zákoníku práce jsou zaměstnavatelé současně povinni vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění, resp. minimalizaci, mj. i v souvislosti s provozem vozíků. Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajistit zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce, dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP), zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními před působením rizik, týkajících se jejich práce a pracoviště – a to taktéž v souvislosti s provozem vozíků na konkrétních pracovištích zaměstnavatele.
V rámci prevence rizik, podle výše uvedeného ustanovení zákoníku práce, s přihlédnutím k ustanovení § 103 odst. 3 téhož předpisu, a v návaznosti na znění čl. 3.3.2 písm. b) ČSN 26 8805, je zaměstnavatel ve vazbě na provoz vozíků povinen zejména:
a) stanovit rozsah a hloubku školení z předpisů BOZP, včetně rozsahu seznámení se souvisejícími riziky, které vyplývají z provozu vozíků, a případně též z používání přídavných zařízení na příslušných pracovištích zaměstnavatele – pro získání kvalifikace (kvalifikačních požadavků) obsluh, resp. budoucích obsluh vozíků,
b) zajistit proškolení obsluh, resp. budoucích obsluh vozíků v rozsahu dle písm. a),
c) stanovit periodu ověřování znalostí předpisů BOZP dle písm. a),
d) zajistit u obsluh vozíků ověřování znalostí předpisů BOZP v periodách dle písm. c,
e) u obsluh vozíků stanovit periodu, rozsah a hloubku opakovaného školení,
f) zajistit u obsluh vozíků ověřování znalostí předpisů BOZP v periodách dle písm. c).
Součástí kvalifikace – kvalifikačních požadavků obsluh vozíků by, vedle výše uvedených teoretických znalostí, měly být i praktické dovednosti v obsluze konkrétního vozíku na příslušných pracovištích, popřípadě i práce s přídavným zařízením, a to v potřebném rozsahu. Při určování kvalifikačních požadavků je zaměstnavatel povinen vycházet také z místního provozního bezpečnostního předpisu, vydaném zaměstnavatelem podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 168/2002 Sb., a z průvodní dokumentace – návodu k používání, dodávané s vozíkem v současnosti podle nařízení vlády č. 24/2003 Sb., resp. v dřívějším období podle nařízení vlády č. 170/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato dokumentace v případě vozíků, jakož i vyměnitelných přídavných zařízení, obsahuje i rozsah požadovaného výcviku obsluhy – ve vazbě kupř. na ustanovení čl. 7.2.2 ČSN EN 1726-1.
Při provozu vozíků na pozemních komunikacích podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nutno respektovat též kvalifikační předpoklady dané zákonem č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnavatel provozující vozíky – provozovatel má možnost zajistit proškolení svých řidičů – obsluh, resp. budoucích řidičů – obsluh:
1) interní formou – vlastními silami, a to buď přímo (osobně), je-li sám dostatečně kvalifikován, nebo prostřednictvím pověřeného dostatečně kvalifikovaného zaměstnance,
2) externí formou prostřednictvím dostatečně kvalifikovaného školitele, např. pomocí instruktora řidičů vozíků, a to jak s osvědčením podle dřívější praxe, tak s certifikátem vydávaným v současné době příslušným akreditovaným certifikačním orgánem. V současné době nabízejí možnost proškolení řidičů – obsluh též někteří výrobci (dodavatelé) vozíků.
V obou případech za kvalitu provedeného školení zodpovídá podle ustanovení § 103 odst. 2 a odst. 3 zákoníku práce s přihlédnutím ke znění § 103 odst. 1 písm. f) téhož předpisu BOZP příslušný zaměstnavatel se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Tuto skutečnost by si měli zaměstnavatelé uvědomit zejména při zajišťování školení externí formou.
Bližší podrobnosti k této problematice jsou uvedeny na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.