Kategorizace prací - Jak řešíte problémy?

Ve svém článku na oborovém portálu BOZPinfo z 13. ledna 2014 jsme publikovali téma “KATEGORIZACE PRACÍ A PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY – NEROZLUČNÁ DVOJKA“. V tomto pojednání jsme se zamýšleli nad aktuálními problémy kategorizace prací ve spojitosti s  “novou“ legislativou v oblasti pracovnělékařských služeb. Dnešním článkem bychom na tuto problematiku navázali, avšak výlučně se zaměřením na kategorizaci prací jako takovou.

a) Práce v administrativě není vždy kategorie první

Zarazili jste se? Představte si konstruktéra účelového stroje, budeme mu říkat František. Pracuje v jednosměnném provozu, v klasickém režimu 8,5 hodinové směny. František převážnou část pracovní směny projektuje na počítači, avšak občas nastane situace, kdy potřebuje zajít do montážní dílny, aby konkrétní součástku upravil, případně pracoval na určitém prototypu. V montážní dílně pracuje na kovoobráběcích strojích a s ručním (elektrickým) nářadím, kde je exponován rizikovým faktorům hluk, vibrace přenášené na ruce, pracovní poloha. Zaměstnavatel zařadil práci Františka do kategorie první, jelikož se jedná převážně o práci v kanceláři a montážní dílna je pouze příležitostným pracovištěm. Co myslíte – je postup zaměstnavatele správný?

b) “Dáme to do dvojek – ušetříme na prohlídkách“

Zaměstnavatel ZAJÍMAVÁ SPOLEČNOST, s.r.o. se rozhodl všechny své práce v údržbě zařadit do kategorie druhé. Vždyť se přece jedná “jen“ o údržbáře, kteří se motají po provoze a tu a tam něco opraví apod. “Výhody“ tohoto “řešení“ zaměstnavatel spatřil zejm. v tom, že se sníží četnost periodických prohlídek (o rizicích ohrožení zdraví neuvažuje). Navíc při zařazování prací do kategorie druhé KHS nevyžadovala nákladná měření. Zaměstnanec (budeme mu říkat Karel) vykonává práci údržbáře, a jelikož je moc šikovný, zaměstnavatel si ho udržuje již po dobu 15 let. Karel však jednoho dne začíná pociťovat občasnou bolest na přední ploše ramenního kloubu, a to zejm. při vzpažení končetiny. Omezená hybnost u pana Karla působí nástup na PN. Rovněž jeho spánek není úplně ideální (zvýšená bolest ramene v noci, ztuhlost). Po vyšetřeních je diagnostikován tzv. impingement syndrom (subakromiální dekomprese). Tento příběh končí uznanou nemocí z povolání, neboť objektivizací pracovních podmínek ze strany KHS bylo zjištěno překročení hygienických limitů pro nepřijatelnou pracovní polohu pravé horní končetiny (statické vzpažení pravé paže větší než 60° překračující průměrný hygienický limit 30 minut za 8 hod. směnu). Karel nebyl totiž jen běžný údržbář (jak se tamní tvůrci kategorizace domnívali), ale specializoval se v údržbě na složitější opravy, povětšinou spojené se svařováním. Místně příslušná KHS zařadila jeho konkrétní práci do kategorie třetí ve faktoru pracovní poloha a zaměstnavatel byl odměněn pokutou ve správním řízení. Pojišťovna následně vyzvala krajskou hygienickou stanici, aby se k přiznané nemoci z povolání vyjádřila. Předmětné vyjádření mělo obsahovat výčet činnosti zaměstnavatele k ochraně zdraví pana Karla – jiným slovy “co zaměstnavatel udělal pro to, aby u pana Karla nemoc z povolání nevznikla?“. Jak myslíte, že to dál pokračovalo? Co poskytovatel pracovnělékařských služeb – jaká úroveň dohledů (hodnocení zdravotních rizik) a poradenství tady asi panovala?

c) Lokální svalová zátěž aneb pracuje zaměstnanec správně?

Jednoho času jsme se setkali s případem objektivizace lokální svalové zátěže na montážních linkách v automotive průmyslu. Tento druh průmyslu je přímo charakteristický nefyziologickým zatěžováním horních končetin, ať už z pohledu lokální svalové zátěž nebo pracovní polohy. Konkrétně se jednalo o pracoviště rádlování. Postupným zkoumáním bylo zjištěno, že ačkoliv provádějí tutéž práci 2 různí zaměstnanci stejného pohlaví (ač řádně zapracovaní a se stejnou lateralizací), výsledky měření lokální svalové zátěže vycházejí diametrálně odlišně. Mírná odlišnost je samozřejmě naprosto běžná. V tomto případě se však jednalo o velmi vysoký rozdíl v naměřených hodnotách. Po řadě konzultací bylo zjištěno, že oba zaměstnanci provádějí stejnou operaci (rádlování) zcela odlišným způsobem.
U zaměstnance s horšími výsledky (velmi vysoký počet repetitivních pohybů) bylo zřejmé, že pracoval neefektivně a při práci vykazoval neúměrné množství až zbytečných úkonů. Na základě této skutečnosti byl proveden video záznam vzorové práce rádlování, vzhledem k co nejmenší zátěží svalů předloktí horních končetin, při zachování požadovaných norem a kvality. Tento záznam je nadále využíván prostřednictvím LCD monitorů jako instruktážní video na daném pracovišti. Práce po objektivizaci výsledků autorizovanou laboratoří odpovídala zařazení do druhé kategorie. Jaké máte Vy zkušenosti s lokální svalovou zátěží?

Výše jsme uvedli příklad 3 problémů, se kterými se můžete při kategorizaci prací setkat. Možná se i Vy při své práci potýkáte s problémy a nevíte si rady jak efektivně řešit některé případy kategorizace prací.

Po úspěšném 1. cyklu seminářů zaměřených na kategorizaci prací a pracovnělékařské služby jsme na druhé pololetí roku 2014 naplánovali nové semináře - tak nějak více pro praxi. Společnost PREVENTADO s.r.o. pro Vás připravila praktický interaktivní seminář ve formě workshopu, který bude probíhat opět ve třech městech v rámci celé ČR (Ostrava, Praha, Brno). Seminář má název: KATEGORIZACE PRACÍ V PRAXI – INTERAKTIVNÍ SEMINÁŘ a ve své podstatě se bude zabývat výše citovanými problémy a nejen jimi.

Věděli jste například, že:

• stanovení režimu práce a odpočinku vč. stanovení množství ochranných nápojů je velmi jednoduché? Poskytneme Vám nástroje, které to udělají za Vás!
• pracovní polohy si můžete zhodnotit sami, aplikovat opatření a poté finálně zadat měření autorizované laboratoři? Naučíme Vás jak!
• práce, kde je nutné rozlišit pozorovaný předmět od pozadí nebo rozlišit části pozorovaného předmětu, jsou již práce kategorie druhé ve faktoru zraková zátěž?
• při hodnocení celkové fyzické zátěže lze energetický výdej (netto) běžně vypočítat podle normy? Naučíme Vás, jak to lze jednoduše!
• starší protokoly z měření lze po správném přepočtu na nové podmínky expozice opětovně použít? Poskytneme Vám k tomu potřebné nástroje!

Co absolvováním semináře získáte?

• rozšíření znalostí a orientaci v praktickém hodnocení kategorizace prací
• automatizované výpočtové vzorce vybraných rizikových faktorů
• formuláře na tvorbu dokumentace kategorizace prací
• tištěné studijní materiály
• certifikát o absolvování semináře
• 3 měsíční bezplatné poradenství k probírané látce
• výborný coffebreak a chutný oběd ☺

Aktuální termíny:

• OSTRAVA, 23. září 2014
• PRAHA, 1. října 2014
• BRNO, 7. října 2014

Přihlásit se můžete přímo zde nebo na internetových stránkách naší společnosti www.preventado.cz (záložka vzdělávací semináře – zde si můžete stáhnout i rámcový program semináře) popř. nás kontaktujte na našem e-mailu: info@preventado.cz

Přečtěte si reakce účastníků také minulého semináře (Kategorizace prací a pracovnělékařské služby v souvislostech), který budeme pro Vás pro velký úspěch opakovat v PRAZE, dne 30. 9. 2014. Více info zde.

Nechoďte na teoretické semináře – s námi získáte přínos pro Vaši praxi!