Kategorizace prací a pracovnělékařské služby - nerozlučná dvojka!

Je to již pár měsíců (duben 2013), kdy začala v plné míře a bez výjimek platit “nová legislativa“ v oblasti pracovního lékařství. Konkrétně se jedná o dobře známý zákon č. 373/2011 Sb., v platném znění a vyhlášku č. 79/2013 Sb. Právě v souvislosti s novou legislativou se začal klást zvýšený důraz na kategorizaci prací. Důvodů je hned několik.

Od 1. května 2013 vešla v účinnost novela vyhlášky č. 432/2003 Sb. (ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb.). Dalším důvodem zvýšeného zájmu o kategorizaci prací byla přímá souvislost mezi kategorií práce a četnostmi preventivních prohlídek a pravidelných dohledů pracovišť. Náklady na úhrady preventivních prohlídek zaměstnavatelům značně vyrostly, což v mnoha firmách vyvolalo revizi současného stavu kategorizace prací s cílem redukovat rizikové práce na minimum.

I přesto, že již uběhlo více jak 10 let od vzniku legislativního pojmu kategorizace prací, stále se setkáváme se zpracováním kategorizace, které je doslova odfláknuté. Tento fakt se poté negativně zrcadlí v celkových nákladech zaměstnavatele, a to z důvodu zbytečně navýšené četnosti preventivních prohlídek a nesmyslně indikovaných odborných vyšetření. Je však potřeba zmínit i opačnou stránku nekvalitně vypracované kategorizace. Mám na mysli populární větu: „dejte to do dvojek“. Zde opět můžeme počítat finanční ztráty z podhodnocené kategorizace prací ve smyslu incidence nemocí z povolání. Případ podhodnocené kategorizace prací pak může znamenat krescentní tendenci nemocí z povolání, zvláště v položkách 6. až 11. kapitoly II. nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění. Samozřejmě tím nevylučuji fakt, že také u prací zařazených do kategorie druhé (někdy dokonce i první) může u vnímavějších jedinců nemoc z povolání vzniknout. Dovolím si uvést ještě jeden problém nefundovaně provedené kategorizace prací. Tímto problémem jsou zbytečně vynaložené náklady na kolikrát zbytečná měření rizikových faktorů pracovního prostředí, a to jen proto, že se změnil např. časový snímek práce.

Nejlépe je vše demonstrovat příkladem. Nedávno jsme pro jednoho zaměstnavatele v oblasti strojírenství zpracovávali aktualizaci kategorizace prací. Měli jsme k dispozici protokol z měření hluku v pracovním prostředí, který byl cca 2 roky starý a určoval proměřené práce ve výrobní hale do kategorie třetí. Pracovní podmínky (počet strojů, umístění apod.) zůstaly totožné, jako byly při měření před dvěma lety. Změnil se pouze počet pracovníků, množství zakázek a tedy kompletně časový snímek práce. Zaměstnavatel byl v domnění, že bude potřeba měření hluku opakovat na nové podmínky pro celou výrobní halu, což znamenalo nemalé náklady. My jsme mu investici rozmluvili s tím, že hodnocení provedeme výpočtem s využitím 2 roky starého protokolu. Vše jsme prokonzultovali s místně příslušnou KHS a výsledkem byly o 80 % nižší náklady na re-kategorizaci pracovišť zaměstnavatele ve faktoru hluk. Obdobná situace byla ve faktoru pracovní poloha u jiného zaměstnavatele. Výsledek neznamenal jen nižší náklady na provedenou kategorizaci prací, ale také omezení rizikových prací, což o 50 % snížilo náklady na pracovnělékařské služby.

Možná se i Vy při své práci potýkáte s výše citovanými problémy a nevíte si rady jak efektivně řešit kategorizaci prací a pracovnělékařské služby s tím spojené. Naše společnost PREVENTADO s.r.o. pro Vás připravila praktický seminář, který bude probíhat ve třech městech v rámci celé ČR (Brno, Praha, Ostrava). Seminář má název: KATEGORIZACE PRACÍ A PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY V SOUVISLOSTECH a ve své podstatě se bude zabývat právě výše citovanými problémy.

Věděli jste například, že:

• výstupní prohlídky (mimo specifické případy) nejsou povinné?
• lokální svalová zátěž je mnohdy jednoduše rozpoznatelná a přesto jde o faktor s největším počtem nemocí z povolání?
• i přesto, že jsou práce zařazeny do kategorie první, je nutné mít písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb a nestačí jen prohlídky u praktických lékařů?
• při nestandardních časových charakteristikách pracovní expozice hluku, se pro zařazení práce do kategorií vychází z průměrné expozice hluku stanovené zvláštním právním předpisem?
• pracovní polohy si můžete zhodnotit sami, a tak případně předejít muskuloskeletálním nemocem?
• práce, kde je nutné rozlišit pozorovaný předmět od pozadí nebo rozlišit části pozorovaného předmětu, jsou práce kategorie druhé ve faktoru zraková zátěž?
• při hodnocení celkové fyzické zátěže lze energetický výdej (netto) běžně vypočítat podle normy?
• střídáním zaměstnanců na jednotlivých pozicích (operacích), můžete docílit efektivního snížení pracovní zátěže?

Co absolvováním semináře získáte?

• rozšíření znalostí, lepší orientace v problematice a uplatnění v praxi
• certifikát o absolvování semináře
• tištěné studijní materiály
• praktické tabulky na tvorbu dokumentace KP v MS Excel (automatizované výpočtové vzorce jednotlivých rizikových faktorů, automatizované přepočtové tabulky, šablony dokumentace, apod.)
• šablony formulářů pracovnělékařské péče (vzorové smlouvy, zprávy o dohledu pracovišť, vzorové žádanky a posudky)
• pár postřehů o vztahu nového občanského zákoníků a BOZP
• výborný coffebreak a chutný oběd J

Aktuální termíny:

• BRNO, 22. ledna 2014
• PRAHA, 19. února 2014
• OSTRAVA, 19. března 2014

Přihlásit se můžete přímo zde nebo na internetových stránkách naší společnosti www.preventado.cz (záložka vzdělávací semináře – zde si můžete stáhnout i podrobný program semináře) popř. nás kontaktujte na našem e-mailu: info@preventado.cz.

Nechoďte na teoretické semináře - s námi získáte přínos pro Vaši praxi!