Kamery v práci a monitorování zaměstnanců s otazníky

Problematika monitorování zaměstnanců v práci prostřednictvím kamer a sledování jejich pracovní činnosti prostřednictvím počítačů z pohledu Víta Samka, vedoucího právního oddělení ČMKOS.

Jak se díváte na monitorování lidí v práci a jejich e-mailové korespondence? Například hry na počítači stály zaměstnance středočeského hejtmanství místo...

Dívám se na to stejně jako Úřad pro ochranu osobních údajů, který konstatoval, že kamerové systémy se mají používat jen v nezbytných případech, a to restriktivním způsobem: záznamy mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost pro využití záznamů pro jiný účel musí mít významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě. Zákon o ochraně osobních údajů totiž ukládá, že správce je povinen shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu. Zneužití shromážděných osobních údajů k pracovněprávním účelům je tedy zjevným excesem ze zákona.

V případě středočeského hejtmanství je jasné, že zaměstnavatel neměl souhlas zaměstnanců ke zpracování jejich osobních údajů (obrazových dat), takže porušil zákon o ochraně osobních údajů a podle § 45 tohoto zákona mu hrozí pokuta.

Myslíte si, že monitorování motivuje pracovité zaměstnance, nebo má odstrašující účinky na ty méně pracovité?

Nemám pocit, že by existovala úzká vazba mezi monitorováním na pracovištích a výkonností zaměstnanců či kvalitou práce instituce. Za efektivnost práce zaměstnanců odpovídají výhradně vedoucí na všech stupních řízení a mají k tomu potřebné ekonomické i právní nástroje. Odpovídají za to, že zaměstnanci dodržují právní a statní předpisy vztahující se k jejich práci, že řádně hospodaří se svěřenými prostředky a nejednají v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Samozřejmě postup, který je rozporu se zákonem, nemůže chod úřadů a firem zefektivnit.

Doporučil byste monitorování počítačů i dalším úřadům a firmám, které k němu dosud nepřistoupily?

To není záležitost pro paušální postup. Jsou nepochybně pracoviště, kde je monitorování na místě, zejména kvůli bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ale obecně bych je neprosazoval s ohledem na možná rizika zneužití získaných dat.

Ubírá monitorování nějakým způsobem na právech zaměstnanců?

Do určité míry narušuje soukromí zaměstnance a podle okolností i jeho integritu a lidskou důstojnost, může vytvářet prostor pro vznik stresu a nežádoucího napětí na pracovišti či šikanování. Užití kamerového systému bez souhlasu subjektu údajů je možné jen výjimečně s využitím ustanovení § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. Obecně je proto také zpracování osobních údajů provozováním kamerového systému přípustné jen v rámci plnění úkolů uložených zákonem (např. o Policii ČR) nebo na základě řádného souhlasu subjektu údajů, což je prakticky realizovatelné tam, kde je možné jednoznačně vymezit okruh osob nacházejících se v dosahu kamery.

ZDROJ:
Kamery v práci a monitorování zaměstnanců s otazníky. In Týdeník Sondy [online]. Praha: ČMKOS, 2007 [cit. 20-03-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/index.php?tid=n&cislo=200708&clanek=2007080101>.