Za Michalem Stibitzem

Abstrakt

Vzpomínka RNDr. Stanislava Malého na odborníka a kolegu RNDr. Michala Stibitze, který v letošním roce zemřel.

Abstract

Remembrance of RNDr. Stanislav Malý on expert and colleague RNDr. Michael Stibitz, who died this year.

Vážené kolegyně a kolegové,

když jsem se dozvěděl onu smutnou zprávu, nechtěl jsem jí nejprve věřit. Zemřel kolega, dlouholetý člen České ergonomické společnosti, spolupracovník, a hlavně kamarád a přítel RNDr. Michal Stibitz ve věku nedožitých a nespravedlivě nízkých 53 let.

S Michalem jsem se seznámil v roce 1995, kdy přišel do ústavu v rámci porevoluční spolupráce se Švýcarskem na problematice závažných havárií, která se postupně stala jedním z nosných témat ústavu. Když se zde objevil, vypadal jako právě odmaturovaný gymnazista, i když za sebou měl již krátkou emigraci těsně před revolucí, návrat zpět, rozjetí podnikatelských aktivit v poradenství a další aktivity. Zaujalo mě hlavně jeho excelentní jazykové vybavení, které jsem mu upřímně záviděl. Bez problémů přecházel mezi angličtinou a němčinou a nebylo mu zatěžko promluvit ve španělštině nebo francouzštině.

Michal původně vystudoval hydrogeologii na Karlově univerzitě, kde také získal malý doktorát. Jeho pozdější odborný záběr byl mnohem širší od geologie, přes environmentální management a management kvality, prevenci pracovních rizik, systémy řízení bezpečnosti a havarijní plánování, stochastické simulace a geografické informační systémy pro hodnocení rizika podzemních vod, až po statistiky, deterministické a stochastické metody v hydrogeologii a také specifické ergonomické přístupy a pracovní prostředí. Věděl jsem, že Michal hodně cestuje a pracuje v zahraničí, což umožňovalo jeho již zmíněné jazykové vybavení. Takže byl často na Jamajce, kde jeho firma Geomedia měla zajímavé zakázky. Vím, že byl hydrogeologem Ústavu pro hydrauliku na Technické universitě ve Vídni a později asistentem a výzkumným pracovníkem na Montanuniversität Leoben v Rakousku, kde jsem ho navštívil a strávil u něj krásnou dovolenou. Ještě předtím těsně po studiích pracoval jako hydrogeolog a vědecký aspirant na Ústředním ústavu geologickém v Praze. Vím, že dbal na svoje stálé vzdělávání v daných oblastech, takže prošel různé typy postgraduálních kursů mimo jiné u Det Norske Veritas, TÜV Süddeutschland, u nás na VÚBP, na PricewaterhouseCoopers, na Colorado School of Mines, Golden v USA. Osobně jsem s ním strávil dva nezapomenutelné pobyty v Austrálii na Edith Cowan University Perth a v Sydney na různých organizacích OSH. Vzpomínám v této souvislosti na návštěvu známého ostrova Rottnest v Indickém oceánu nedaleko pobřeží Austrálie západně od Perthu, kde jsme o víkendu sportovali při jízdě na kole a Michal kolem nás projel v otevřeném autobuse-kavárně, a kynul nám při labužnickém popíjení své oblíbené kávy. Myslím, že i to ho charakterizovalo, tedy pohoda, úsměv, stálé pozitivní naladění, gurmánství a klid. Říkali jsme si po druhé návštěvě Austrálie, že se chceme ještě jednou vrátit a i jsme o tom v posledních letech uvažovali, zvláště při kontinuální komunikaci s profesorem Milošem Nedvědem, dalším velkým kamarádem z Cowan University v Perthu. Bohužel už se nám to nikdy nepodaří.

V posledních letech jsme úzce spolupracovali na různých zahraničních úkolech, kde jsme využívali jeho jazykové výbavy, ale také na různých projektech vědy a výzkumu v ČR. To vše nyní končí a mně a myslím, že i našim společným kamarádům, bude Michal moc chybět. Především jeho pohodový smích a pozitivní přístup i ke zdánlivě nepříjemným a nepřekonatelným záležitostem, které se po usazení v kavárně a chvilkovém rozhovoru s Michalem jevily jako nicotné a člověk odcházel nabit jeho energií. Mohl bych dál a dál vyprávět o společných zážitcích pracovních i gurmánských, ale život a osud opět jednou ukázal svou nespravedlivou tvář a vzal Michala tak strašně brzo. Přesto ho máme a budeme mít pořád před sebou, jak mezi řečí odchází telefonovat a vyřizovat různé firemní záležitosti.

Michale dals nám moc, čest tvojí památce.

Tvůj Standa Malý