Je nutný podpis zraněného zaměstnance na záznamu o úrazu?

Je podpis na záznamu o úrazu pro zraněného právně závazný? Vyskytl se případ, že zraněný zaměstnanec údajně po poradě s právníkem odmítá podepsat tento záznam, kde jako jedna z příčin úrazu je uvedeno porušení pracovní kázně, konkrétně čištění zařízení za jeho chodu. Zraněný s touto interpretací nesouhlasí.

Podpis na záznamu o úrazu není třeba za každou cenu vyžadovat. Samo ustanovení § 105 zákoníku práce hovoří o tom, že zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu. Proto také i ve vzoru záznamu o úrazu v nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu je uvedeno „datum a podpis postiženého (podle možnosti)“. Proto také doporučuji, aby se za každou cenu podpis postiženého (zejména v případech, kdy je postižený v pracovní neschopnosti či dokonce např. hospitalizován) nevyžadoval.

Smysl a účel záznamu o úrazu je rychlá a poctivá evidence tohoto úrazu (včetně řádného vyšetření úrazu ze strany zaměstnavatelů, a to jak zaměstnavatele, u kterého k úrazu došlo, tak zaměstnavatele, který je zaměstnavatelem postiženého zaměstnance) a ne záznam jednání se zaměstnancem, jestli porušil nebo neporušil bezpečnostní předpisy. Záznam úrazu má skutečně především význam evidenční. Neměli bychom se v praxi nechat mást např. Kooperativou a.s., která při odškodňování úrazu tento záznam vyžaduje, ona ho však vyžaduje z praktických důvodů, že jsou v něm poctivě zapsány všechny okolnosti případu. To je ale jen otázka praxe pojišťoven, to žádný předpis neurčuje, že zaměstnavatel musí pojišťovně doložit k žádosti o odškodnění pracovního úrazu záznam o úrazu.

Jestli byly nebo nebyly v souvislosti se vznikem pracovního úrazu porušeny bezpečnostní předpisy je otázkou deliberace neboli vyvinění se zaměstnavatele (plného nebo částečného, podle ustanovení § 367 zákoníku práce) z objektivní odpovědnosti za pracovní úraz je otázkou právní a ta se řeší se zaměstnancem až v souvislosti s projednáním odškodnění úrazu. Tím neříkám, že se má projednání odškodnění úrazu oddalovat, ale v žádném případě nedoporučuji, aby se tak dělo v souvislosti se zpracováním záznamu o úrazu, zejména v době, když zaměstnanec je bezprostředně po úrazu v určitém „poúrazovém šoku“.

Z toho vyplývá, že zaměstnavatel může odeslat záznam o úrazu i bez podpisu postiženého zaměstnance, důležitější bude, že bude odeslán včas a že v něm budou přesně zachyceny příčiny a okolnosti úrazu. Pokud se zaměstnanec bude bránit (a tak se děje ve všech případech, když zaměstnavatel se alespoň částečně deliberuje ze své odpovědnosti), bude se třeba i případ řešit soudní cestou a tam se ukáže pravda – jestli zaměstnanec skutečně porušil bezpečnostní předpisy, nebo jestli je neporušil. V judikatuře soudů nejsou tyto případy ojedinělé.