V zákoně 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví práci, se v paragrafu 5 odst. 1 písm e) píše, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby na pracovišti se z v ý š e n ý m rizikem nepracovali zaměstnanci osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak. Zajímalo by mě, co je myšleno tím zvýšeným rizikem? Je tím myšleno např. pracoviště zařazené do III. kategorie např. kvůli hluku, nebo fakt, že je tam vyhrazené zdvihací zařízení - ze země ovládaný jeřáb?
Toto ustanovení tvoří zákonný rámec pro organizaci práce a pracovní postupy tak, aby nedocházelo k rizikům poškození zdraví zaměstnanců. Věcně a obsahově přebírá právní úpravu ustanovení § 134e zákona č. 65/1965 Sb. Ustanovení ukládá zaměstnavateli povinnost organizovat práci a provádět pracovní postupy tak, aby nedocházelo k rizikům příkladně zde uvedeným pod písm. a) až f). V podstatě se dá říci, že rizika vyjmenovaná v tomto ustanovení jsou rizika pracovních úrazů. Ve srovnání s ustanovením § 7 tohoto zákona, který v odstavci 1 vyjmenovává rizika chorob z povolání, je toto ustanovení koncipováno jako prevence před rizikem pracovních úrazů. I z toho důvodu výčet rizikových faktorů zde uvedených není taxativní, ale pouze demonstrativní, neboť není možno v právní normě zachytit všechna možná rizika všech prací za různých situací. Z toho pohledu je třeba brát tento výčet jen jako základní minimum prevence pracovních úrazů, které musí dodržet každý zaměstnavatel a také každý zaměstnavatel by si jej měl přizpůsobit vlastním podmínkám. Pod písm. a) se ukládá zaměstnavateli u jednotvárných činností a činností jednostranně zatěžujících organismus, aby zajistil přerušení práce bezpečnostními přestávkami. Jedná se především o práce ve stavebnictví, řidičů, zaměstnanců pracujících se zobrazovacími jednotkami, zaměstnanců pracujících v hlučných provozech a na pracovištích, kde se pracuje s motorovými pilami.
Písmeno e), aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, je důležité např. pro práci v lese (kácení dříví, ošetřování zvířat, práce u strojů obecně apod.). Není tedy možné jednoznačně říci, že se jedná o práci zařazenou v III. a IV. kategorii, kategorie - to jsou hygienická rizika z pohledu prevence nemocí z povolání, v tomto ustanovení se jedná o prevenci pracovních úrazů, aby zaměstnanec, když pracuje sám s motorovou pilou, neutrpěl pracovní úraz.
K provedení tohoto ustanovení byla již za starého zákoníku práce vydána tato nařízení vlády:
Tato nařízení vlády budou platit až do vydání nových nařízení vlády podle příslušného zmocnění v zákoně č. 309/2006 Sb. Takže v těchto nařízeních vlády je asi tak zhruba obsažen okruh prací, které jsou pracemi podle § 5 odst. 1 písm. e) – tedy pracemi, kde zaměstnanci nesmí nepracovat osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud zaměstnavatel nezajistí jejich ochranu jinak. Obecně však platí, že zaměstnavatel si musí podle ustanovení § 102 zákoníku práce vyhledat rizika sám a zjistit, jestli zaměstnanci nepracují osamoceně a jestli zde není zvýšené riziko pracovního úrazu.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.