Dopad faktorů prostředí na zdraví

WHO dokončila v červnu 2007 analýzu dopadů životního prostředí na zdraví, která ukazuje obrovské nerovnosti mezi zeměmi a dokazuje, že každá země by mohla zlepšit zdraví populace snížením zdravotních rizik ze znečištění, z pracovního prostředí, UV záření, hluku, ze zemědělství, klimatu a změn ekosystémů.

Ukazuje se, že na světě by se dalo předejít 13 milionům úmrtí ročně, kdyby se prostředí stalo zdravějším. Celkoví zátěž z nemocí by se zlepšením prostředí mohla v některých zemích snížit o více než třetinu. Redukcí hladin znečištění ovzduší na limity směrnic WHO AirQuality Guidelines by se zachránilo ročně 850 000 životů. Země s nízkými příjmy obyvatel jsou ohroženy faktory prostředí nejvíc a ztrácejí dvacetkrát víc let zdravého života než země s vysokými příjmy. Neznamená to, že bohaté země se o prostředí nemají starat. Přinejmenším šestině z celkové nemocnosti lze předejít účinnými intervencemi do prostředí.

V této souvislosti upozornil Roberto Bertollini z WHO Regional Office for Europe, Special Programme on Health Enviroment, že v Evropě denně zemře přes 5000 lidí na preventabilní nemoci. Řekl, že kvalitní intervence do prostředí by celkový počet v Evropě mohly snížit přinejmenším o 20 % (1,8 mil. úmrtí ročně). Ztracená léta života způsobená faktory prostředí mají v Evropě čtyřnásobné rozdíly s nejnižšími hodnotami v severní a západní Evropě a nejvyššími na východě kontinentu. V Ruské federaci je na 1000 obyvatel 54 let ztraceného života ročně a podobná čísla má Kazachstán, Turkmenistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán. V EU má tento ukazatel nejvyšší hodnotu 39/1000 v Estonsku a podobná čísla mají sousední Litva a Lotyšsko.

Zdroj:

Dopad faktorů prostředí na zdraví, Hygiena, 2008, č. 1, s. 25