Článek se zabývá školením zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce. Nezaměřuje se na školení požární ochrany (přestože většina obsahu je použitelná i pro tuto oblast), odborná školení, školení první pomoci, odborný výcvik apod. Povinnost školit zaměstnance BOZP ukládá zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Systém školení již ale nechává na něm.
Cílem školení BOZP je poskytovat zaměstnancům a dalším osobám, které se vyskytují na pracovištích zaměstnavatele (dále jen „školeným“) informace o hrozícím nebezpečí a o způsobu ochrany proti němu. Jedná se o průběžný a neustále se opakující proces. Chráněným zájmem jsou životy, zdraví a také majetek.
Cílovou skupinou jsou podle § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce zaměstnanci (ZP), zejména zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou; zaměstnanci agentury práce dočasně přidělení k výkonu práce k jinému zaměstnavateli; mladiství zaměstnanci; zaměstnanci jiného zaměstnavatele při společné práci na pracovišti (zde je nutná vzájemná výměna rizik a vždy podle § 103 odst. 1 písm. g) ZP přiměřené informace a pokyny k zajištění BOZP a o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace fyzických osob v případě mimořádných událostí); těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu [musí obdržet informace o riziku, které ohrožuje plod, nebo o nepříznivých účincích na jejich zdraví a o ochranných opatřeních proti nim – § 103 odst. 1 písm. h) ZP]; fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích – § 101 odst. 4 ZP.
Obsah, zaměření a způsob školení se musí aktualizovat současně s měnícími se podmínkami na pracovištích a technickými a organizačními změnami. Důležité je školení o změnách právních předpisů a výsledcích průběžné identifikace a hodnocení rizik.
Zaměstnanci mají právo na srozumitelné informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením – § 106 odst. 1 ZP.
Zaměstnanci jsou povinni:
Zájem a motivace – vzbuďte zájem o problematiku a přesvědčte školené zaměstnance o důležitosti BOZP. Zapojte je do celého procesu řízení BOZP tak, aby se o něj nejen zajímali, ale stali se i jeho aktivními účastníky (návrhy na zlepšení, oznamování nevyhovujícího stavu, vlastní bezpečné chování apod.). Bez podpory vedoucích zaměstnanců včetně vrcholového managementu a osoby odborně způsobilé v prevenci rizik to není možné.
Srozumitelnost – informace se poskytují srozumitelnou formou. Je třeba vzít do úvahy možné odlišnosti a schopnosti jednotlivců i skupin (zdravotní omezení, etnické, kulturní a sociální skupiny, jazykové, počítačová gramotnost při použití e-learningu apod.). Samozřejmostí je školení v jazyce, kterému školený rozumí.
Dosažitelnost – je třeba zajistit přístup k informacím i následně potom, co školení proběhne. Informace musí být neustále snadno a okamžitě přístupné v listinné nebo elektronické formě.
Zpětná vazba – školený musí mít možnost dotazů, konzultací, vznesení návrhů a připomínek a vědět, jakou formou a komu je směřovat (vedoucí pracovník, zaměstnanec odpovědný za BOZP, osoba odborně způsobilá v prevenci rizik).
Aktuálnost – je třeba poskytovat vždy aktuální a korektní informace, které odrážejí skutečný stav na pracovištích, popřípadě plánovaný stav.
Obsah a rozsah informací – obsah musí být stručný, snadno srozumitelný a poskytnutý v nezbytně nutném rozsahu, pokud možno poutavou formou. Na druhou stranu je ale třeba se vyhnout zábavným prvkům za každou cenu a ve velkém rozsahu.
Žádný právní předpis nestanovuje, kdo je oprávněn školit a vzdělávat v oblasti BOZP. Vzhledem k tomu, že základem školení je především seznámení zaměstnanců s konkrétními riziky a ochrannými opatřeními proti jejich působení, je logicky tím nejpovolanějším osoba odborně způsobilá v prevenci rizik ve smyslu § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Významnou roli při nástupním školení a seznámení s pracovištěm zastává nejbližší nadřízený vedoucí zaměstnanec.
Neustále diskutovaná problematika, co je vhodnější, zda e-learning či prezenční školení. Obě formy mají své zapřisáhlé zastánce i odpůrce. Úroveň školení je především dána jeho obsahem a způsobem prezentace. Důležitá je osobnost lektora, popř. autora e-learningového kurzu. Zajímavým řešením je kombinovaná forma e-learningu a prezenčního školení – blended learning.
E-learning i prezenční školení musí vždy obsahovat konkrétní informace, které se týkají školeného, jeho pracovní činnosti a pracoviště. Zásadní jsou především informace o rizicích, faktorech pracovního prostředí a ochranných opatřeních proti jejich působení.
Vyhýbejte se univerzálnímu e-learningu i prezenčnímu školení.
Výchova zaměstnanců v oblasti BOZP je stejně jako samotné BOZP průběžný a nikdy nekončící proces. Samotné školení je jen jeho částí.
Nástupní školení
Nástupní školení se provádí, jak název napovídá při uzavření pracovního poměru a před zahájením vlastní pracovní činnosti. Nesmí dojít k situaci, kdy zaměstnanec zahájí pracovní činnost před provedením nástupního školení.
Periodické školení
K opakování školení uvádí zákoník práce v § 103 odst. 3: „Pokud to vyžaduje povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení pravidelně opakováno.“ Zde je opět rozhodnutí na zaměstnavateli, jak systém školení nastaví. Je dobrým zvykem školení BOZP pravidelně opakovat. Rozhodující pro určení lhůty je výše rizika. Ve firmách se zvýšeným rizikem (především výrobní organizace) se školení opakuje cca 1 x za rok pro manuálně pracující a 1 x za 2 roky pro vedoucí a administrativní zaměstnance.
Často se termíny školení BOZP sjednocují s termíny školení požární ochrany tj. 1 x za 2 roky pro zaměstnance a 1 x za 3 roky pro vedoucí zaměstnance.
Mimořádné školení
Provádí se po mimořádných událostech – haváriích, závažných pracovních úrazech, zásadní změně legislativy nebo při významných organizačních, technických nebo technologických změnách.
Pro ověření toho, zda školení zaměstnanci vstřebali a pochopili předávané informace, máme několik možností:
Zaměstnavatel vede podle § 103 odst. 1 ZP dokumentaci o informacích a pokynech a podle § 103 odst. 3 ZP také dokumentaci o provedeném školení.
Zpracujte Směrnici pro školení a výcvik, nebo problematiku začleňte do jiného druhu dokumentace, např. do Organizační směrnice BOZP.
Dokumentace obsahuje registr všech školení pro organizaci a pro každé školení:
Dokumentace o provedeném školení:
Uložení dokumentace o školení
Dokumentaci o provedení školení ukládejte. Právními předpisy není doba uložení stanovena. Všechny záznamy o zaměstnancích doporučuji uchovávat po celou dobu trvání pracovněprávního vztahu a následně archivovat po dobu 5 - 10 let. Hrozí, že i po skončení pracovního poměru budete muset prokazovat splnění svých povinností (orgánům SOD, pojišťovnám, odborům, bývalému zaměstnanci žádajícímu náhradu škody atd.). Běžná promlčecí lhůta je tři roky – § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Seznámení s riziky a faktory pracovního prostředí
Seznamte školené zaměstnance:
Seznámení s právními a ostatními předpisy
Podle § 103 odst. 2 ZP musí být zaměstnanec seznámen s právními a ostatním předpisy, které se týkají jím vykonávané práce a jeho pracoviště.
Právní a ostatní předpisy vymezuje § 349 ZP: „Jsou to předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.“
V dokumentaci o školení by měl být uveden seznam právních a ostatních předpisů, které se přímo týkají pracovních činností a pracoviště zaměstnance. Jejich rozsah je ale tak velký, že je nemožné je při standardním průběhu poctivě probrat. Doporučuji seznámit zaměstnance s tím nejdůležitějším a umožnit mu snadný přístup k těmto předpisům nejlépe v elektronické formě.
Velmi důležité je pro zaměstnance znát vnitřní předpisy zaměstnavatele – dokumentaci BOZP. Ty stanovují (popisují) systém BOZP v organizaci (pokud jsou správně zpracovány).
Zásadní je seznámení s místními provozně bezpečnostními předpisy (místní provozní řád skladu, dopravní řád, provozní řády technických zařízení – především vyhrazených), které stanovují pravidla pro činnosti a procesy přinášející větší míru rizika.
Seznámení s pracovištěm
Je součástí nástupního školení. Seznámení s pracovištěm by měl provádět nejbližší nadřízený nebo zkušený pracovník, který pracoviště dobře zná. Obsahuje seznámení s režimovými opatřeními na pracovišti, postupy při mimořádných událostech, umístěním prostředků pro první pomoc, hlavních uzávěrů energií, ovladačů a hlavních vypínačů strojů a technologií atd. Vhodné je spojit současně s problematikou požární ochrany – umístění hasících přístrojů, hlásičů požárů, požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků a vyvěšenou dokumentací požární ochrany pro pracoviště, jako požární poplachová směrnice, evakuační řád, požární řád apod.
Technická zařízení, stroje a technologická zařízení
Pro používání a ovládání technických zařízení, strojů a technologických zařízení (dále jen „technických zařízení“) musí být zaměstnanec zdravotně a odborně způsobilý. Požadavky na odbornou způsobilost až na výjimky (např. řidiči a svářeči) stanovuje zaměstnavatel.
Před vlastním zahájením pracovní činnosti musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen s průvodní dokumentací technických zařízení od výrobce (návodem) a zaškolen pro jejich ovládání a používání Zaškolení se provádí pod dohledem vedoucího pracoviště nebo zkušeného pracovníka v závislosti na náročnosti obsluhy a riziku, které z obsluhy a používání vyplývá. O seznámení a zaškolení se vždy zpracovává a ukládá dokumentace.
Psychosociální rizika
Oblast, která si získává stále více pozornosti. Psychosociální rizika jsou zdrojem pracovního stresu a je třeba je řídit stejně jako ostatní rizika. Nejčastějšími příčinami jsou nadměrné pracovní zatížení, šikana nebo obtěžování na pracovišti, jednání s problémovými zákazníky, pacienty, žáky a časová tíseň.
Školení vedoucích zaměstnanců se zaměřuje na to, aby byli schopni se aktivně zapojovat do systému BOZP v organizaci, což je jejich povinností podle § 101 odst. 2 ZP: „Péče o BOZP je nedílnou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců v rozsahu pracovních míst, na kterém působí.“
Školení vedoucích zaměstnanců se provádí ve stejném rozsahu jako školení zaměstnance, pro všechna pracoviště a pracovní pozice (profese), které jim podléhají, a dále se musí důkladně seznámit s následujícím:
Vedoucí zaměstnanci mohou provádět v určitých případech školení podřízených zaměstnanců.
Zaměstnanci externích firem
Zaměstnanci externích firem jsou „cizí“ zaměstnanci, kteří na pracovištích organizace provádějí nějakou pracovní činnost. Ti musí před zahájením práce obdržet podle § 103 odst. 1 písm. g) ZP přiměřené informace a pokyny zejména ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuace v případě mimořádných událostí.
Pokud vykonávají současně práci na společném pracovišti se zaměstnanci organizace, musí být ještě provedena oboustranná písemná výměna hrozících rizik vyplývajících z jejich pracovní činnosti včetně opatření proti jejich působení.
Návštěvníci
Návštěvníci by se měli po pracovištích, a především po pracovištích, kde je zvýšené riziko, pohybovat v doprovodu některého ze zaměstnanců organizace. Doporučuji základní poučení z hlediska BOZP před vchodem na vlastní pracoviště, které podepíší.
Autor článku - Miloš Eichler - je z firmy G U A R D 7 zabývající se BOZP a požární ochranou.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.