Pracovnělékařské prohlídky učitelů

Dobrý den pane Skřebský. Dovolil bych si ocitovat název Části páté Zákoníku práce."Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Hlava I. Předcházení ohrožení života a zdraví při práci" a "hlavu II. Povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance. § 103. (1) Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho SCHOPNOSTEM A ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI.," Tím je myslím řečeno vše. Pokud se někdo domnívá, že zdrvotní zpsoboilost zaměstnance se během prázdnin nemůže změnit ( a to spíše k horšímu) tak se hluboce mýlí. Znám mnoho případů kdy se zdravotní způsobilost učitele a dokonce ředitele školy změnila během několika vteřin. Např. ředitelé dvou škol si vyjednali přátelský zápas v kopané, při hřed jeden z ředitelů vystoupil na mez asi 30 cm vysokou pro míč a při návratu na hřiště na té mezičce sklouzl a výsledek vykloubené rameno a zlomená klíční kost. a to je dost drastický případ, ostatní ani nebyly tak drastické. Případ jsem šetřil. Takže si trochu podrobnosti pamatuji. Pokud chce některý ředitel riskovat, je to jeho volba. Já osobně bych to neriskoval.

Ještě bych to doplnil, o ustanovení "§ 101 odst. (2) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1nebo zvláštními právními předpisy je NEDÍLNOU A ROVNOCENNOU SOUČÁSTÍ PLNĚNÍ PRACOVNÍCH POVINNOSTÍ VEDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ NA VŠECH STUPNÍCH ŘÍZENÍ V ROZSAHU PRACOVNÍCH MÍST, KTERÁ ZASTÁVAJÍ." A vzpoměňte si na případy poraněných dětí nebo usmrcených dětí při vyučování. Ve všech případech šel k soudu ředitel nebo učitel školy, ani v jednom případě nešel k soudu úředník ministerstva, který zpracoval vyhlášku nebo návrh zákona, či nějaký jiný metodický pokyn.

Pane Syrový, to je velmi zajímavý výklad a s tímto přístupem bychom museli posílat zaměstnance před každou směnou na prohlídku ... to je přeci nesmysl. Zaměstnavatel nemá jinou možnost jak ověřit ZZ než provedením pracovnělékařské prohlídky. Posudek má platnost po určitou dobu. Má-li zaměstnavatel pochyby o ZZ má možnost poslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, stejně tak má zaměstnanec povinnost oznámit pokud má pochyby o své ZZ a má právo na provedení mimořádné prohlídky. Tedy přijde-li mi na kontrolu státní dozorový orgán je pro mě důležité mít platnou prohlídku.

Dobrý den, pane Skřebský, máte podobný pohled jako já. V aktuálních diskuzích o pracovnělékařských službách na těchto stránkách mi jeden z diskutujících řekl, že výstupní prohlídka (bez ohledu na odst. (2) § 13 vyhl. č.79) se provádí jen na žádost zaměstnance nebo.atd. Údajně dle nějakého výkladu. Důležitá je v našem případě ta žádost zaměstnance. Domnívám se, že mělo-li by tomu takto být, tak by v § 13 vyhl. měl být uveden § 13 odst. (1) písm a) a b), nikoliv odst. (1) a (2)? Nevím, jak toto z právního hlediska vnímat? Těch nejasností je více a výkladů a polemik také. Dle mého názoru, je to v popisovaném případě nesmysl a učitel by na výstupní prohlídku jít nemusel, včetně toho, že by v daném případě vstupní prohlídku absolvovat nemusel, a snad to takto i bude? Zřejmě jste se překlepl a měl být uveden § 59, nikoliv 69 zák.? Je třeba si počkat na fundovaná stanoviska, která se jistě z různých zdrojů dozvíme, mj. i na těchto stránkách.

Dobrý den, v jaké kategorii jsou učitelé zařazeni? Ještě jednou, §13 odst. 2 říká, že výstupní prohlídka se provádí PŘI ... odst. 1 říká na základě čeho se provádí. Tedy odst. 2 říká, že nebudu provádět výstupní prohlídku v polovině trvání pracovního poměru, ale při jeho ukončení. K §59 - ještě je zde §44 odst. 6 písm. d, který říká, kdy končí platnost posudku. Tedy pokud do tří měsíců uzavřete znovu pracovní poměr se stejným zaměstnavatelem a stejným výkonem práce, pak je posudek platný a nevidím důvod pro znovu poslání zaměstnance na vstupní prohlídku ... Pokud nenastanou okolnosti jak psal výše p. Syrový, tedy budu vědět, že se něco stalo nebo zaměstnanec nahlásí, že měl nějaký úraz. Zdravotní způsobilost zaměstnance prokazuje zaměstnavatel platným posudkem ... Samozřejmě je otázka kolik máte ve školství peněz a jak moc si budete "jistí v kramflecích" v případě kontroly. Jedna z možností, kdy se zaměstnavateli vyplatí OZO by měla být např. v tom, že nebude vynakládat zbytečné peníze navíc, které lze investovat jinde a bavíme-li se dnes o pracovnělékařské péči, nejde zrovna o malou částku ... Ale konečné rozhodnutí je na Vás, osobně když nevím, zavolám a konzultuji problém s daným správním orgánem.

Dobrý den, s Vaším názorem se ztotožňuji, vcelku asi každá škola se potýká s financemi, ale 2 měsíce v létě je opravdu dlouhá doba ..... vím, že smlouvy jsou ve školách do června a pak od konce srpna. Přemýšlela jsem nad tím, jak ochránit ty ředitelé škol a plně souhlasím, že na novou vstupní prohlídku bych zaměstnance neposílala, ale co třeba v tom přijímacím týdnu na konci srpna nechat podepsat zaměstnancům nějaké "čestné prohlášení" že v období od 1. 7. do 24. 8. neutrpěli žádný úraz případně kolaps s bezvědomím ......... chtělo by to důkladně promyslet, ale viděla bych to jako větší ochranu ředitelů .... lepší než nic. Zaměstnanci jsou různí, samozřejmě tak i zaměstnavatelé, ale kdyby podepsali to čestné prohlášení (i přesto, že bude další papír navícú, pokud by se něco stalo .... snad by to ředitelé ochránilo .... co vy na to?

Vím, že jsme kolegové a jako jedni z mála tady bezpečnostní technici i OZO. Samozřejmě u případu v dole asi nebude diskuse, tam je to jasné. Jak jsem psal výše, dle mého názoru platí u učitele "starý" posudek, protože zákon řeší platnost posudku, vizte výše. U toho řidiče, pokud přešel o patro níže a uzavřel smlouvu s novou s. r. o. pak se jedná o nový pracovní poměr u jiného zaměstnavatele a to se vším všudy. Tady vstupní prohlídka jednoznačně má být, nejedná se o uzavření pracovního poměru u stejněho zaměstnavatele, byť jsou to různé společnosti "jen naoko".  Převedení na jinou práci - pokud nám šel zaměstnanec z "rizika" do "nerizika" a prohlídka nebyla v takovém rozsahu jako jeho v té době platná a nebylo tam nic navíc, pak nevidím důvod posílat znovu na prohlídku. Pokud ale součástí nové pozice bylo "něco navíc" šel na prohlídku. Dnes bych řekl to bude ještě jasnější, protože víte co je v žádosti pro obě profese jako obsah prohlídky, vyhláška jasně říká obsah prohlídek a nemoci které nesmí být, takže se kouknete jestli prohlídka pro novou profesi je pokryta tou prohlídkou stávající ... Takže z mé strany cupování nebude já s Vámi souhlasím :-) Já osobně vidím největší problém v různém výkladu úředníků státního dozoru. To je problém ... opravdu co úřad to názor (a teď nemluvím jen o PLP) a nikdo s nimi nehne. Dokážu si představit, že přijde KHS okresu X a bude vše v pořádku a pak přijde z okresu Y a ten stejný přístup zaměstnavatele bude všechno šptně. Takto např. jedna KHS donutila laboratoř naší mateřské společnosti dělat protokol o měření hluku na 30 stránek, místo původních 6ti :-( ostatní hygienici jen kroutí hlavou proč máme takové protokoly :-/

Dobrý večer, nad podobnou variantou jakéhosi prohlášení jsem také uvažoval a asi by to jako doplněk k tomu co jsem psal nebylo špatné. Ředitel by potom mohl říct, že i bez tohoto prohlášení postupoval v souladu se zákonem a pro jistotu se dotázal zaměstnanců jestli během období prázdnin přeci jen nedošlo k nějaké skutečnosti pro kterou by je musel poslat na mimořádnou prohlídku (protože toto bych řešil jako mimořádnou prohlídku). Samozřejmě nejsem soudce, nejsem ani zástupce státního dozorového orgánu, abych vykládal jedině správně zákon s vyhláškou. Jen zde píšu svůj názor který nesdílí např. p. Chalupa. To je v pořádku a o tom diskuse je, každý máme svůj pohled a názor druhého nám občas pomůže vidět věci v jiných souvislostech. My máme na jednom listě pozvánku, žádost a posudek. Pokud bych řešil obdobný problém ve školství, možná bych do tohoto listu nějak formuloval větu o nutnosti informovat zaměstnavatele v případě, že dojde ke změně zdravotního stavu ... ale v rámci přípravného týdne učitelé mají různá školení a podepisují jistě "stohy" papírů, takže možná to jen k nějakému vhodnému školení připíchnout :-)

Jsem rád, že se poněkud posunul názor na provádění lékařských prohlídek. Kdysi jsem pracoval jako vedoucí důlního úseku, míval jsem až 260 lidí na úseku, nikdy jsem člověka po dovolené neposílal na lékařskou prohlídku, ani jsem nikoho neposílal k lékaři denně, ale když někdo přišel do práce a viděl jsem po něm, že není v pořádku, tak jsem se jej zeptal, není Tě něco? a budzavrtěl hlavou nebo kývnul, a když kývnul tak jsem jej poslal k lékaři, nebo jsem m u navrhnul dovolenou jeden dva dny a pod. A bylo to vyřešené. Ale tady je trochu rozdíl. Ten pan učitel, měl totiž skončený pracovní poměr před prázdninami, a od začátku nového školního roku má uzavřený pracovní poměr NOVÝ. Platí ta lékařská prohlídka pro NOVÝ pracovní poměr stejně jako pro starý? Nebo ne? Sám jsem řešil podobný problém začátkem měsíce. Jeden majitel vlastní celkem čtyři firmy ( kždá je sam. s.r.o.) (dohromady asi 250 lidí). Jedna z firem prodávající nákladní auta a soupravy má problémy s prodejem, tak snížili počet zaměstnanců, jeden ze zaměstnanců prodejce vozidel, který jezdí jako s osobním vozidlem jako součást práce, ale má profesní průkaz a lékařskou prohlídku k profesáku, přešel ke druhé firmě, o patro níže.Bez výstupní a vstupní prohlídky. Tak jsem na to upozornil personalistku, je to manželka majitele firmy a dělá personalistku pro všechny čtaři s.r.o. a pro jednu firmu ještě účetní. Tem bývalý prodejce začal jezdit s autobusem a několik dnů jezdil bez vstupní prohlídky. Pto mém upozornění si zajel za lékařem když měl bezpečnostní přestávku tu prohlídku si udělal, a jezdil dál. Jenomže dispečer střediska onemocněl a je to na dlouhou dobu a řidič, protože už tam kdysi dělal, tak dělá dispečera. A lékařskou prohlídku jako dispečer nemá. A co teď s takovou eventualitou nepočítá ani Zákoník práce, ani z.č.372,ani 373, ani vyhl. č 79.Samozřejmě jej na prohlídku nebudeme posílat. Ale pro příště až půjde na prohlídku znova, tak jej necháme prohlédnout také jako dispečera. Bohužel šedivé jsou všechny teorie, ale zelený je strom života. Ty výstupní prohlídky také ve všech případech neděláme, s vědomím, že kdyby se něco stalo, tak holt firma (kterákoliv ze čtyřech) ponese důsledky. Tak a teď mě mohou všichni v diskuzi rozcupovat, jak to dělám všechno špatně. Děkuji předem za připomínky jakékoliv.

U čestného prohlášení vidím jeden problém. Jedná se o zdravotní laiky, takže by mohlo dojit k zpochybnění. Osobně bych doporučil formu dotazníku směřující k zjištění stavu, jež by byl vypracován ve spolupráci s lékařem poskytujícím pracovnělékařské služby.

<p>Vezmu to z opačného konce. Obecně výstupní prohlídka nemusí být provedena, neboť ta se provede pouze "na základě žádosti zaměstnance, nebo pokud tak stanoví jiný zákon". Tedy pokud o to nepožádá sám zaměstnanec, nemusí být ve školství provedena výstupní prohlídka, neboť neznám zákon, který by její&nbsp;provedení&nbsp;nařizoval (pokud se mýlím, opravde mne). To, že je uveden její rozsah v příloze č. 2 vyhlášky není v tento okamžik podstatné.</p> <p>V uvedeném případě opravdu není nutné opět provést vstupní prohlídku, pokud je splněn požadavek, že "v době od jeho ukončení (míněno pracovního poměru) nedošlo ke změně nebo vývoji zdravotního stavu posuzované osoby". Otázkou je, jak naplnění tohoto požadavku ošetřit. Nejsem si zcela jist, zda bude dostačující vyjádření posuzované osoby, neboť se v drtivé většině případů jedná o laika, který není dostatečně kompetentní k tomuto výjádření. To opravdu asi přinese až praxe.</p>

Vaše stanovisko je správné. Jen chci pro jasnější&nbsp;objasnění problému doplnit, že ustanovení § 13 odst. 2 je nutné vykládat v souvislosti s ustanovením § 13 odst. 1 vyhlášky. Odstavec jedna uvádí, v kterých případech se provádí výstupní prohlídka (v ostatních ne!). Odstavec dva uvádí, v kterém časovém&nbsp;období se provádí, avšak pochopitelně už jen v těch případech, které jsou definovány v odstavci&nbsp;prvním. Tedy na ustanovení odstavce druhého (sekundárního) je nutné nahlížet jako na podmnožinu ustanovení odstavce prvního (primárního).

Děkuji za příspěvky, kterými jste potvrdil co jsem psal diskutujícím dříve. Zaměstnanci jsou sice laiky, ale každý ví, jestli byl s nějakým problémem u doktora nebo jestli měl nějaký úraz ...&nbsp;ale souhlasím s tím, že dotazník ve spolupráci s lékařem by byl určitě vhodnější.

Dobrý den pane Jindra. Děkuji za odpověď. Pokud jde o toho řidiče ( nyní dispečera) tak on má lékařskou prohlídku na řízení autobusu k profesnímu průkazu, t. zn. podle zákona č. 361/2000 Sb., myslím že je to § 87. Pochopitelně má posudek od lékaře podle přílohy č. 2(3) vyhlášky 277/2004 Sb., ale to není prohlídka , která by nahrazovala prohlídku podle ZP § 103 odst. 1 a), ani podle z.č. 373/2011 a vyhl. 79/2013 Sb. Ale nebudeme jej posílat na další prohlídku, to nějak přežijeme.Ale do budoucna to musíme nějak lépe promyslet a provést. Musím končit, přijede nám návštěva, syn doveze vertikutátor, musím trochu vylepšit trávníky. Teď píši nahonem, teď jsem dopekl perník. Žena si před týdnem zlomila zápěstí levé ruky (tříštivě).Pokud se týká šetření peněz ve školství, tak na to mám jednoduchý recept, domluvit s lékařem paušál roční a mohu si dovolit poslat člověka na prohlídku jedenkrát navíc. A u těch výstupních to máme řešeno tak, pokud jde o seriózního člověka, tak jsme výstupní nedělali a nebudem je dělat ani teď . Pokud jde o nějakého vyčůránka, tak půjde na výstupní prohlídku i teď vyhláška nevyhláška. POstup jak jej tam dostat Vám poradím po telefonu. Nejsem zvědav, aby firma která mě platí kvůli nějakému vyčůránkovi a mojí blbosti platila nějaké nehorázné sumy. Zažil jsem toho už taková kvanta, že bych o tom mohl psát romány. Přeji pěkné odpoledne.

Dobrý den, pane Syrový, jen reaguji na Váš názor, že pokud máte řidiče profíky dle § 87, tak mají pouze prohlídku k profesáku ...... pravda je, že státní kontrolní orgány tuto prohlídku neberou, protože tam zaměstnanec není seznámen se vším, jak to má být dle zákoníku práce (kategorie .... apod.), proto když posíláme řidiče profíky na prohlídku, nesou si sebou dva papíry .... jednak ten pro profíky a druhý papír, který splňuje zákoník práce. Zatím to lékaři nebojkotují, udělají jednu prohlídku, ale potvrdí dva papíry. Spokojení jsou všichni. Přeji krásný víkend.

Dobrý večer paní Šíbová. Děkuji za radu. Děláme to přesně tak mě radíte. Posíláme ty řidiče s dvěma žádostmi. a aby se to nepletlo, tak řidiče "referenty" kteří nemají profesák podle § 87, tak jde se žádostí o prohlídku s tiskopisem podle vyhl. 277/2004 Sb.,přílohy č. 2., a za slovo řízení jsme u všech řidičů doplnili "obsluhu a údržbu", takže se nám tyto dvě činnosti v lékařských posudcích částečně překrývají. Bohužel ale toho dispečera jsme s personalistkou nepředpokládali. Ještě, když jsem vysvětloval majiteli firem, že skoro každý zaměstnanec bude muset chodit k lékaři s dvěma žádostmi, tak nás vypoklonkoval ( mě si nedovolil vyhodit protože jsem o 25 let starší než on) i se svojí paní dá se říci že nám to nepřímo zakázal ale zaměstnanci tam stejně chodí i přes ten zákaz. Pokud se týká toho šetření těch financí, tak ono se dá ušetřit, ale chce to myslet. Již loni po přečetení zákona, jsem se s panem ředitelem a paní dohodli, a všechny zaměstnance kteří mají 2. kategorii tak jsme poslali k lékaři ke kterému chodili doposud, tak aby všichni měli do 31.3 provedeny lékařské prohlídky u něho, a nemuseli jít k lékaři s atestatcí pracovně lékařskou. Na to teď máme čas než to dáme vše do latě. Přeji dobrou noc.

Dobrý večer pane Neugebauere, souhlasím s Vámi. Výstupní prohlídka u učitele se provádí na jeho žádost (zaměstnance). jen aby to tak bral i slavný kontrolní orgán ve vztahu k příloze 2 vyhlášky. Jinak chápu, že pokud je po rozvázání pracovního poměru do 3 měsíců uzavřen nový pracovní poměr (již zmiňovaný učitel po letních prázdninách) na stejnou pozici u stejného zaměstnavatele tak posudek nepozbývá platnosti a tudíž bych novou vstupní prohlídku nedělal...nemá to logiku. Ale co § 59 zákona?...vstupní prohlídka při uzavření pracovního poměru??Docela jsem zvědav jak z toho vybruslí např. práva znalé osoby.

Dobrý den, pane Syrový, trochu to teď zlehčím, .... a pak že chlapi nemají výhodu a lehčí život a ještě ti, co jsou zkušení (leckterý majitel firmy ze začátku byl ke mně nedůvěřivý .... úplně to z nich čišelo, ženská ... ááách jo :-) ). Zarazilo mě, jak píšete, že jste do 31. 3. poslali všechny zaměstnance k lékařce, ke které chodili doposud. Proč by k ní nemohli chodit i nadále, pokud by jste s ní měli uzavřenou smlouvu o PLS a byla z oboru všeobecného praktického lékařství (aspoň tak je to psáno v zákoně 373/2011 § 54? Domnívám se, že od 1. 4. nemusí všichni chodit k lékaři s atestací pracovního lékařství. Hlavní je uzavřená smlouva o PLS a buď jeden nebo druhý popsaný obor poskytovatele/lékaře. Přeji sluníčkovou neděli.

Pracovnělékařské služby, včetně prohlídek mohou provádět jak lékaři pracovního lékařství, tak "praktičtí". Obor pracovního lékařství se u nás prý&nbsp;nevyučuje, existují jen jakési kurzy (dle mého praktického lékaře, s kterým dané téma v poslední době diskutujeme). Skutečných pracovních lékařů máme na našem okrese 2, z toho jeden dělá vedoucího na KHS. Pak je zde ještě několik s výše uvedenou "nástavbou".

Dobrý den paní Šíbová. Děkuji za dopis a za připomínku. Přiznávám, že jsem udělal obrovskou hloupost, že jsme ty lidi tam posílali k lékaři, ale bohužel jsem dal na na kolegu který mi takový postup poradil a sám jsem si neověřil správnost toho postupu. Včera jsem několikrát četl z.č 373/2011 i vyhlášku 79 a bylo to zcela zbytečné ty lidi tam posílat. Bude to asi časovou tísní. V úterý jsem byl na kontrole v jednom KD, kvůli jevištním tahům, jak mají řešené jejich používání, obsluhu, údržbu a kontroly. Bohužel nijak. Revize jedenkrát za pět let a to je vše. Při tom jsem si všiml že v sále je šest zavěšených lustrů, na ocelových lankách. Ty se každý rok dvakrát spouští dolů, kde se čistí. ke spouštění se leze počtyřech (35 let), po fošně široké asi 30 centimetrů bez zábradlí, pod fošnou jsou pouze dekorační podhledy které prorazí šroubovák. Ve čt. jsem se ptal lidí z TS, kteří tam chodí ty lustry spouštět a čistit a ti mě potvrdili že je to tak jak jsem to popsal. No a co teď. V úterý tam jedu znova, tak do KD, udělat kontrolu podrobnou, napsat zápis se zjištěním, předat jej řediteli KD proti podpisu, navrhnout řešení a doporučit lustry nespouštět dokud nebude zajištěn bezpečný přístup. A to je každý týden někdy i častěji podobný problém. Zkuste to neřešit. Takže potom člověk převezme i nějakou radu která není zrovna košer.

To je docela zajímavé a i já to tak zprvu chápal, ale... Ale po rozhovoru s KHS vyplynulo, že všichni, kromě kat. 1, budou teď chodit na výstupní prohlídky. Že ta povinnost byla dokonce doposavad dána směrnicí MZ č. 49/1967 a bylo to pro organizace závazné.

<p>Ja pravda, že Směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd obashovala požadavek na provádění výstupních prhlídek (§ 17). V některých případech byly tyto prohlídky stanoveny v rámci kategorizace prací.</p> <p>Není však pravda, že nyní budou muset všichni, kromě kategorie 1., chodit na výstupní prohlídky. Čím vám to KHS dokladovala? Nik to nestanovuje.</p>

Ono šlo o nezávazný rozhovor na toto téma hned po vyjití této vyhlášky, kdy se s ní všichni teprve seznamovali (a seznamujeme dodnes). Ale hned bych využil příležitosti a zeptal se Vás, jestli zmíněná stará směrnice MZd byla právně závazná, či nikoliv, protože nevím o nikom, kdo by dělal výstupní prohlídky, pokud je neměl nařízeny u rizikových prací od KHS. Ani, že by tuto povinnost někdo kontroloval (vyjma nařízených od KHS). Proč vyhláška mluví v § 13 u výstupních LP jen o zaměstnanci a jiném zákonu, proč tam není uveden zaměstnavatel? On tedy nemůže vyslat (nad rámec vyhlášky) zaměstnance na ověření zdravotního stavu při odchodu ze zaměstnání? Nebo to může vyřešit formou mimořádné lékařské prohlídky? Dále je psáno, kdy se výstupní LP neprovádějí a mimo jiné je zmíněno, je-li zam. v kat. 1. Pokud mi zaměstnanec, sice v kat. 1 - např. kanc. práce, zažádá o výstupní LP, musím ho na ní vyslat, dle odst. 1 § 13, nebo nemusím s odkazem na odst. 3 stejného paragrafu? Nemohu si pomoct, ale § 13 je napsán opravdu zmatečně. A poslední dotaz. Jak je to teď s nařízenými výstupními prohlídkami od KHS u rizikových prací (v rozhodnutích), před účinností těchto právních předpisů? Dnes se u rizikových prací budou od KHS (§ 14 vyhlášky) nařizovat LP následné, nikoliv výstupní. Možná to někde definované je, ale já to tam zatím nevyčetl. Vím, že jsem Vás zahltil dotazy, ale tak nějak od toho ty diskuze jsou, že. :-) Hezký víkend.

<p>V otázce výstupních prohlídek zastávám&nbsp;stejný názor jako p. Neugebauer a v naší společnosti to takto budeme aplikovat. Věstník MZd byl závazný (vyšel ve sbírce zákonů), i proto je uvedena v §19 zrušovací ustanovení. U nás jsme výstupní prohlídky dělali vždy, tedy snažili jsme se, ve spoustě případů máme papíry, že zaměstnanec odmítá. Vyhláška je v tomto ohledu dobrá změna a zbaví nás zbytečných papírů k výstupní prohlídce. Jako zaměstnavatel bych opravdu řešil výstupní prohlídku jako mimořádnou. V praxi bude §13 ještě zajímavý. Dokážu si představit zaměstnance v kategorii 1, který bude chtít ještě udělat zaměstnavateli nějaký ten náklad k odchodu a zažádá o výstupní prohlídku. Popravdě&nbsp;nevím jak bych se zachoval, asi bych oslovil právní oddělení a příslušnou KHS.&nbsp; </p> <p>KHS bude prý hlavně na kategorizaci a nebude už ani nařizovat rozsah prohlídek, maximálně bude krátit lhůty, ale popravdě nemáme v žádném rozhodnutí lhůty kratší než jsou stanoveny vyhláškou. Kategorie 2R a 3 jsou po dvou letech a 4 po roce ... prohlídky jsme měli do současné doby tříleté (i u těch čtyřek). </p>

V posledním odstavci jste chtěl spíš psát&nbsp;o periodických prohlídkách? U výstupních termíny nejsou.

Samozřejmě máte pravdu. To se týká periodických prohlídek. Jak jsem to psal v noci, tak už jsem se ne dobře soustředil. Omlouvám se. K vašemu dotazu na výstupní prohlídky. Pokud jsou předepsány KHS v rámci kategorizace prací, tak musí být relizovány, i když je vyhláška nepožaduje (KHS má právo stanovit přísnější požadavek a ten je závazný).

<p>Směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd byla závazná, i když některá její ustanovení byla z hlediska právního distutabilní, např. řádové prohlídky. Výstupní prohlídky neplatily plošně. Podle § 17 uvedené směrnice se prováděly v případě, že došlo k rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů.</p> <p>Máte pravdu, že zaměstnavatel nemá právo vyslat zaměstnance na výstupní prohlídku, pokud se nejedná o případ uvedený ve vyhlášde, tedy nad její rámec. Nemůže ji ani nahradit mimořádnou prohlídkou - viz ustanovení § 12 osta. 1.</p> <p>Požádá-li zaměstnanec o provedení výstupní prohlídky a je v kategorii 1., je nutné nejprve posoudit, zda se na něj vztahuje ustanovení § 13 .odst. 3. Bude to opravdu jen ve výjimečných případech. Pokud ano, nemá národ na výstupní prohlídku. Domnívám se však, že ve většině případů bude nutné jej odeslat na výstupní prohlídku, neboť nebudou splněny požadavky odst. 3. Například u zaměstnance v administrativě, který bude v 1, pokud bude při své práci řídit motorové vozidlo, nebo bude dělat ozbrojený doprovod pokladní při převozu peněz či bude mladistvý, případně bude členem hasičské jednotky podniku&nbsp;musí být odeslán na výstupní prohlídku. Obdobně to platí v případě, že se praštil do kolena o vysunutý šuplík u kancelářského stolu a bylo mu to uznáno za pracovní úraz nebo mu při práci s PC byla přiznána nemoc z povolání.</p> <p>Nařízené výstupní prohlídky, které byly stanoveny v rámci kategorizace prací rozhodnutím KHS musí být dodržovány v případě, že jimi stanovené lhůty jsou kratší než uvádí vyhláška. Pokud jsou delší, platí ustanovení vyhlášky.</p>

Pane Neugebauere, děkuji za rady a čas, který jste tomu věnoval. S pozdravem MS

omlouvat se není třeba, stejně to asi většina lidí, kteří tuto diskusi sledují pochopila... jinak samozžejmě bude mít KHS právo stanovit přísnější termíny prohlídek, ale jak jsem psal, tak v praxi jsou termíny od KHS delší než stanovené vyhláškou. Zpravidla se stanovovaly periody po třech letech (u nás i u dvou profesí, které byly zařazeny do kat. 4).