Měření a ukazatele BOZP

<p>Na úvod je zcela nezbytné uvést, že úrazovost by měla být vždy řízena, tedy bez ohledu na její míru. Je nutné si uvědomit, že vznik pracovního úrazu je vždy důsledek chybného řízení rizik. Proto i Zákoník práce stanovuje povinnost přijmout opatření proti opakování pracovního úrazu. Cílem každé firmy by měla být minimálizace vzniku pracovních úrazů.</p> <p>Nyní již k jednotlivým statistickým ukazatelům. Tyto ukazatelé mají umožnit sledovat vývoj úrazovosti ve firmě (většinou porovnáním výsledků dosažených v jednotlivých kalendářních rocích), jakož i zjištění, zda stanovená opatření jsou účinná. Zjištěné výsledky jsou jedním z podkladů pro řízení rizik ve firmě. Zanedbatelné též není ekonomický efekt. Pracovní úrazovost významně působí do ekonomiky firmy. I když některé náklady spojené s jejich vznikem hradí pojišťovna, přibližně 80&nbsp;% přímých nákladů vzniklých v důsledku pracovního úrazu hradí zaměstnavatel. Tedy v jeho ekonomickém zájmu je shledávat příčiny vzniku pracovního úrazu a vytvářet podmínky pro snížení míry úrazovosti. K tomu mimo jiné slouží i statistické údaje.</p>

<p>Kromě počtu smrtelných pracovních úrazů, pracovních úrazů podléhajících sepsání záznamu o úrazu a celkového počtu vzniklých pracovních úrazů (případně i skoronehod) se sleduje počet pracovních úrazů na 100 zaměstnanců (počet pracovních úrazů x 100/průměrný počet zaměstnanců); počet dnů absence pro pracovní úrazy; průměrné procento pracovní neschopnosti (počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti x 100/počet nemocensky pojištěných zaměstnanců x 365); počet pracovních úrazů, za které byly vyplaceny náhrady škod; výše vyplacených náhrad škod a průměrná doba trvání pracovní neschopnosti (kalendářní dny pracovní neschopnosti/počet případů pracovní neschopnosti).</p> <p>Na závěr je nutné podotknout, že se nejedná o ukazatele BOZP, jak je uvedeno v názvu, ale pouze o ukazatele úrazovosti, což není totéž, neboť cílem BOZP není pouhé snížení vzniku pracovních úrazů nebo nemocí z povolání.</p>