Musí mít firma písemné zpracování rizik,

<p>V současné době žádný právní předpis nevyžaduje písemné zpracování rizik (myslím tím nejen papírové, ale i elektronické), ALE jak by jste pak prokázal, že tuto povinnost plníte. Sám část písemné dokumentace uvádíte - zápisy z prohlídek.</p> <p>Avšak ve vámi naznačeném řešení chybí jeden podstatný článek. Podle uvedeného neprovádíte hodnocení rizik, což je velmi důležitá součást, o níž též musí být doklad. Proto doporučuji vždy zpracovat protokol o vyhledání a vyhodnocení rizik včetně stanovení návrhů opatření k jejich odstranění nebo snížení jejich vlivu. </p> <p>Z vámi uvedeného se domnívám, že provádíte kontrolu, nikoliv vyhledání a vyhodnocení rizik. To je něco jiného. Vyhledávání a hodnocení rizik není pouhé vyhledávání nedostatků proti požadavkům předpisů, ale oproti opimálnímu stavu. U zjištěných rizik se musí stanovit jejich míra - pravděpodobnost vzniku nežádoucí události a nejhorší následek. Na základě míry rizik se stanoví opatření a jejich důležitost.</p>

Chtěla bych upozornit, že zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který vstoupí v platnost dne 1. ledna 2007 již má v paragrafu 102 odstavci 4 zakotvenou povinnost vést dokumentaci o hodnocení rizik. Cituji: "O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních vede zaměstnavatel dokumentaci."

Děkuji za odpověď a doplňuji: přirozeně, že, tak jak jsem naznačil v dotazu, provádíme kontrolu již nalezených nedostatků , ovšem zároveň s tím vyhledáváme případná další rizika, která na místě hodnotíme, odstraňujeme nebo zmírňujeme. Čili nemohu souhlasit s tím, že v naší činnosti chybí jakýkoliv podstatný článek. Není to jenom pouhé vyhledávání rozporu mezi skutečností a předpisem. Podle mne je to způsob nejjednodušší, administrativně nejméně náročný a hlavně - účinný. Velmi záleží na zkušenosti osoby (odborně způsobilé), která tuto činnost provádí.

Vycházel jsem s informací, které jste uvedl. V nich nebylo uvedeno, že rizika hodnotíte, a proto jsem uvedl, že vám tento článek chybí. Pokud provádíte hodnocení rizik, např. bodováním od 1 do 5 u závažnosti a zároveň od 1 do 5 u četnosti, což je nejjednodušší metoda, je vše v pořádku.

Vážený pane, mohl byste obci bezpečáků a podnikatelů, zde na tomto místě sdělit, k čemu bodování od x do y bude sloužit a jaký to má pro nás pro všechny praktický význam? Mě osobně smysl předmětných bodů jak u závažnosti tak u četnosti rizik nějak uniká.

<p>Metod hodnocení rizik je celá řada. Nemusí se jednat o bodovou metodu, i když ty jsou&nbsp;pro vyjádření míry rizika&nbsp;nejjednodušší a asi i nejrozšířenější. Můžete využít např. metodu ZHA, která nepatří mezi bodové metody a přitom je velice jednoduchá, případně její alternativy.</p> <p>Vyhodnocení rizik slouží k stanovení jejich nebezpečnosti a tím i k nutnosti přijetí opatření a stanovení potřebnosti jeho realizace z hlediska časového.</p> <p>Pro přiblížení uvedu příklad - ozbrojené přepadení přepážkové zaměstnankyně bankovního úřadu. Jako následek vyhodnotíte např. smrt, jako četnost vyhodnotíte např. jedenkrát za 10 let a na druhém pracovišti následek ublížení s&nbsp;psychickou újmou&nbsp;a četnost jedenkrát za rok. Tyto výsledky musíte nějak srovnat, aby jste mohl příjmout odpovídajicí opatření a stanovit náléhavost jejich splnění. K tomu slouží vyhodnocení rizik, které požaduje zákoník práce v §&nbsp;132a odst. 4. Hodnocení rizik je též potřebné pro zpětné ověření působnosti přijatých opatření.</p>

Není jednou z uznávaných metod periodická prohlídka pracovišť etc....?

<p>V rámci periodické prohlídky pracovišť se provádí vyhledání rizik, nikoliv jejich vyhodnocení. Většinou se provádí pomocí Check listu. Avšak i prostá prohlídka pracovišť je pro vyhledání rizik nutná. Nejlépe, je-li provedena na začátku etapy vyhledání rizik a poté na jejím konci. Srovnání obou výsledků mnohdy přináší zajímavé informace.</p> <p>Teprve po shromáždění všech vyhledaných rizik z různých zdrojů (úrazy a nemoci z povolání, případně i skoronehody; výsledky externí i interní kontrolní činnosti včetně prověrek BOZP; připomínky zaměstnanců a odborových orgánů, příp. zástupců pro BOZP; výsledky jiných a předcházejících hodnocení rizik - např. posouzení pož. nebezpečí nebo kategorizace prací; další informační vstupy - např. obecné databáze rizik) následuje jejich vyhodnocení pomocí některé z metod (např. ZHA, JBM, BOMECH).</p>