České předsednictví a jeho přínosy pro evropský výzkum a vývoj

České předsednictví a jeho přínosy hodnotila též konference „Sedmé české dny pro evropský výzkum“, která byla uspořádána 26. října Technologickým centrem Akademie věd ČR a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Tato akce, již sedmá v pořadí, byla zaměřena na téma efektivní politiky výzkumu a vývoje pro Evropu a zabývala se jak hodnocením akcí během našeho předsednictví, tak informovala o procesu přípravy střednědobého hodnocení 7. rámcového programu a o přípravách 8. rámcového programu.

Akce, uspořádané během tohoto období, přinesly mnoho cenných podnětů pro další vývoj, ovšem k jejich realizaci je ještě třeba vyvinout dlouhodobé úsilí. Na konferenci zazněla hodnocení především šesti nejdůležitějších akcí:

EUFORDIA 2009

Toto evropské fórum se konalo v únoru 2009 a přispělo k evropské debatě o hodnocení národních a evropských dopadů rámcových programů výzkumu a vývoje. Vyzdviženy byly především nové impulsy ke skutečnému hodnocení výsledků rámcových programů a jejich vlivu na konkurenceschopnost Evropy. Závěry z konference se staly podkladem pro další vývoj evropské výzkumné politiky, ze které vycházejí závěry i pro jednotlivé členské státy.

INFRASTRUKTURY VÝZKUMU A REGIONÁLNÍ ASPEKTY EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

Tato konference byla organizovaná v březnu 2009 MŠMT a nyní byly především hodnoceny její dopady na politiku evropského výzkumného prostoru (ERA), podporu rozvoje velkých infrastruktur výzkumu a jejich vliv na konkurenceschopnost EU. Její výstupy byly přepracovány do Závěrů Rady, bylo dokončeno projednávání a přijetí právního rámce ERIC a implementována část z Lublaňského procesu týkající se Vize 2020 ERA v oblasti infrastruktur výzkumu.

ROLE ZÁKLADNÍHO VÝZKUMU V PROCESU STRUKTUROVÁNÍ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU

Cílem mezinárodní konference, konané v dubnu 2009 Akademií věd ČR, bylo podnítit diskusi o Evropském výzkumném prostoru, jehož utváření je jedním z prioritních cílů Evropské unie, podpořených např. Zelenou knihou Evropské Komise – Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy, Ljubljanským procesem a Vizí 2020 Evropského výzkumného prostoru. V závěrech z konference bylo konstatováno, že koncept ERA tvoří konsolidovaný základ rozvoje a konkurenceschopnosti EU. Evropa se má soustředit především na otázky skutečně evropské dimenze a má poskytnout pouze lehké řízení a koordinaci aktivitám k dosažení společných cílů. Důraz musí být kladen na udržení vysoce vzdělaných a motivovaných vědců v Evropě a soustředit se na opatření, která podporují skutečnou výměnu zkušeností a excelenci výzkumu.

FET09 - S vědou za hranice představ

Konference byla pořádána v dubnu 2009 v Praze Akademií věd ČR ve spolupráci s Evropskou komisí a Českým vysokým učením technickým v Praze. FET09 se stal novým fórem věnujícím se hraničnímu výzkumu na poli budoucích a vznikajících informačních technologií. Vědci, experti, politici, zástupci průmyslu a médií vedli dialog o roli hraničního výzkumu v dnešní vědě, technologiích zítřka a jejich vlivu na budoucí společnost. Programový výbor a zástupci velkých výzkumných pracovišť Evropy formulovaly své představy o dalším vývoji.

VÝZKUMNÍ PRACOVNÍCI V EVROPĚ BEZ BARIÉR

Konference se konala v dubnu 2009 a hodnotila stávající mechanismy podpory rozvoje lidských zdrojů a mobility výzkumných pracovníků jak na úrovni členských států, tak na celoevropské úrovni. Byly konzultovány možné cesty pro větší informovanost a efektivnější využití stávajících nástrojů. V rámci tří workshopů byla diskutována témata, která mají bezprostřední vliv na zlepšení výzkumných kariér v Evropě a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

EURONANOFORUM 2009

Technologické centrum AV ČR pod záštitou Evropské komise a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR zorganizovalo v červnu 2009 v Praze EuroNanoForum 2009. Formou přednášek, prezentací, workshopů a panelových diskuzí řešili účastníci témata zaměřená na „nanotechnologie pro udržitelnou ekonomiku“. Fórum nabídlo návštěvníkům kompletní přehled současného stavu výzkumu i průmyslových aplikací nanotechnologií, zvláště těch, které se orientují na trvalou udržitelnost, efektivitu výroby a snižování její energetické náročnosti, výrobu a uskladnění elektrické energie, čištění vody a vzduchu, medicínu nebo elektroniku. Hovořilo se i o takových tématech, jako jsou například standardizace, bezpečnost, vzdělávání, výzkumné infrastruktury nebo integrační aktivity v rámci Evropského výzkumného prostoru.

Konference takto podala přehled o současném stavu ERA a seznámila s dalšími perspektivami na poli evropského výzkumu. Současně zde zazněly informace o procesu přípravy střednědobému hodnocení 7. rámcového programu během našeho předsednictví a o přípravách na 8. rámcového programu (8. RP). Výsledky hodnocení stále více ovlivňují další průběh rámcového programu. Na národní úrovni se přípravné práce zaměří na určení priorit 8. RP. Současně byly představeny jednotlivé etapy před jeho spuštěním.

V červenci převzalo Švédsko předsednictví v Radě EU po České republice a přebírá iniciativu v formování strategie příprav 8. RP, především velkých výzev (Grand Challenges), které se zaměřují zejména na životní prostředí, klimatické zněny, stárnutí populace, zdraví a migraci. V příštím roce zveřejní Evropská komise střednědobé hodnocení 7. RP.

Priority švédského předsednictví jsou založeny na osmnáctiměsíční spolupráci tří po sobě jdoucích předsednictví Francie, České republiky a Švédska. Švédsko definovalo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací tři priority. Jsou jimi:

• správa Evropského výzkumného prostoru - zde chce švédské předsednictví iniciovat jednání o strukturách, které jsou nezbytné pro řízení, plánování a rozvoj různých iniciativ na podporu ERA,
• budoucí směřování programů na evropské úrovni - byla zahájena debata o společném programování (Joint Programming), o výzvách (tzv. Grand Challenges) a hodnocení 6. rámcového programu, které iniciovala Komise a které bylo zveřejněno na začátku roku 2009; je důležitým příspěvkem ke konsensuální výměně názorů o podobě budoucích rámcových programů a
• proinovační výzkumné politiky - technické i netechnické inovace ovlivňují různé oblasti politiky; závěry Evropské rady z prosince 2008 vyzývají Komisi, aby v souvislosti s rozvojem ERA definovala tzv. Evropský inovační plán, který bude relevantní také pro post-2010 Lisabonskou strategii; švédské předsednictví proto přebírá iniciativu v poskytnutí vstupů do tohoto inovačního plánu.