Digitalizace, robotizace a bezpečnost práce nejen z pohledu psychosociálních rizik

Narůstá zavádění nových technologií – zejména rychlost internetového připojení, 3D tisk nebo využívání robotů hlavně v podnicích, které se zabývají zpracovatelským průmyslem. Digitalizace se rozvíjí nejvíce ve velkých nadnárodních podnicích. Je spojena s vysokou mírou nejistoty, s pocity napětí a nepohodlí, které nazýváme digitalizační úzkost.

Úvodního slova a moderování workshopu se ujal Mgr. et Mgr. Josef Senčík z VÚBP, který představil projekt BOZP v transformující se společnosti řešený v letech 2022-2024. V roce 2022 byl zaměřen na oblast klimatické změny, v loňském roce na oblast digitalizace – práce s novými technologiemi a v letošním roce se bude věnovat zelené ekonomice, se kterou se pojí změna životního cyklu výrobků s důrazem na jeho prodloužení.

Informace ohledně výzkumu na téma Vnímání digitalizace pracovního prostředí v podnicích přinesl Ing. Marek Nechvátal z VÚBP. Průzkumu formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů ve vybraných podnicích se zúčastnilo 54 mužů a 12 žen z podniků zpracovatelského a automobilového průmyslu a jednoho zemědělského podniku. Průměrný věk účastníků byl 36 let, doba strávená na pracovišti od 1 roku až po 54 let (služebně nejstarší respondent na témže místě). Téměř všichni potvrdili, že používají nějaký typ digitálních technologií – počítačové systémy, nástroje virtuální komunikace apod. Respondentům byly kladeny následující otázky: jaká je při práci s digitálními technologiemi podpora od zaměstnavatele; na koho se mohou v případě problému v podniku obrátit; jaký je dopad zaváděných technologií na respondenta – na jeho duševní zdraví, výkon v práci, na osobní život; jestli je vnímá tak, že mu pomáhají, nebo ho naopak stresují, má obavy, případně čeho se bojí; jestli má zaměstnanec návrh na zlepšení; co by očekával v tomto směru od svého zaměstnavatele apod.

Z průzkumu vyplynulo, že většina (53 respondentů) vnímá digitální technologie pozitivně, a vidí to tak i zaměstnavatel. Kladně odpovídali i v otázce dalšího vzdělávání v této problematice, nástupu nových digitálních technologií, mají představu o školících programech ve svém podniku. Rovněž respondenti (59) byli spokojeni s BOZP.

Jak tedy eliminovat negativní dopady v souvislosti se zaváděním nových technologií, pokud se vyskytnou? Napomáhá tomu:

• kvalitní vzdělávání, příprava;
• dobrá komunikace;
• vlastní zaujetí;
• vlastní zkušenost – například navštívit na veletrhu dodavatele, vše si vyzkoušet.

Podniky si uvědomily, že bez nové technologie budou mít velký problém z hlediska konkurenceschopnosti. Zaměstnavatelé počítají s velkým zaváděním nových technologií do konzervativnějších částí, mají problém shánět pracovní síly, potřebují je nahradit, mají možnost i díky dotačním programům nasměrovat podnik k novým technologiím.

Při hledání konkrétních odpovědí na přístup zaměstnanců k práci je vhodné sledovat i dlouhodobé nálady zaměstnanců (sledování kvality pracovního života). Již od r. 2011 se každoročně provádí měření kvality života, kterému jsme se na BOZPinfo věnovali již v dřívějších článcích. Více informací najdete na webových stránkách Pracovní pohoda. Poslední měření proběhlo v říjnu 2023. Projekt představil Mgr. Ing. Martin Štěpánek, který ve VÚBP vede projekt Kvalita pracovního života a spolupracuje při tom se Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i. Ve spolupráci s agenturou Median oslovují cca 2000 respondentů, kteří odpovídají na 36 otázek na škále od 0 do 10. Hodnotí se 6 domén pracovního života – odměňování, seberealizace, vztahy, čas, podmínky, jistota – každá je zastoupena 3 otázkami, a zároveň se tyto domény posuzují z hlediska důležitosti pro respondenta.

Hodnocení i důležitost je velice stabilní napříč časem, hodnocení vždy vychází o něco nižší než důležitost; nejvíce lidé oceňují stabilitu výdělku, naopak samostatnost a další vzdělávání a osobní rozvoj jsou pro ně nejméně důležité. Výše výdělku, která je prioritní, je v hodnocení na předposledním místě. Hlavní rozdíly nejsou zaznamenány napříč věkem nebo pohlavím, ale spíš typem pracovní pozice, typem zaměstnání – zaměstnanci vs. živnostníci apod. Například důležitost jistoty u zaměstnanců zůstala nezměněna, ale u OSVČ výrazně poklesla. Oproti tomu hodnocení jistoty u OSVČ zůstalo relativně stabilní a u zaměstnanců výrazně stouplo.

Sledování kvality pracovního života v ČR je unikátní, ale existují podobné projekty, například v Německu, Rakousku. Můžete se o nich informovat na webu Pracovní pohoda, sekce Odkazy, stejně tak si můžete vyplnit dotazník a porovnat se statistikami či získat další informace.