Česká republika se znovu připojila k Mezinárodnímu vzpomínkovému dni na oběti pracovních úrazů, nemocí z povolání a na zraněné při práci

Akci zahájil a moderoval Mgr. Miroslav Kosina z ČMKOS, který uvítal hosty a seznámil je s následujícím programem. Na něj navázal předseda ČMKOS, Jaroslav Zavadil, který připomněl tragickou havárii na Dole Pluto před devětadvaceti lety, při které zemřelo 65 horníků. Nejen za ně, ale za všechny oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání potom zapálil pietní svíci a vyzval účastníky k minutě ticha. Pan Zavadil zakončil svou řeč myšlenkou, že by politici měli alespoň jednou během svého funkčního období sfárat, aby si uvědomili nutnost řešení situace v oblasti BOZP. Na optimistickou notu pak účastníky naladilo ujištění, že ve srovnání s úrovní bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zahraničí se Česká republika rozhodně nemá zač stydět.

První přednášky se ujal RNDr. Jaroslav Mráz, CSc. ze Státního zdravotního ústavu, jehož obsáhlý příspěvek nastínil stále diskutovanější fenomén nanotechnologie. V necelých čtyřiceti minutách tak mohla velká zasedací místnosti Domu odborových svazů vyslechnout definici nanočástic, jejich charakteristiku, oblasti využívání, výhody, ale i možná rizika. I přes všeobecné nadšení z nové technologie je totiž třeba jednat opatrně, a to i navzdory faktu, že v ČR podle průzkumů prozatím nebyl zjištěn žádný nežádoucí dopad na zdraví pracovníka, vystavenému vlivu nanočástic.  Není bez zajímavosti, že ani česká, ani světová legislativa prozatím s nanomateriály nepočítá.
 
Za Český báňský úřad promluvil JUDr. Pavel Dvořák, který pozitivně zhodnotil vývoj spolupráce s jednotlivými právními subjekty a ČBÚ, díky kterému se daří snižovat počet pracovních úrazů v daném odvětví. Právě úrazům v hornictví se ve své prezentaci věnoval Ing. Martin Malíř z ČBÚ, který pohovořil o vývoji situace. Vyhlídky na splnění požadavku Evropské unie snížit do roku 2012 počet pracovních úrazů o 25% vypadají pro ČBÚ příznivě, neboť se v posledních deseti letech podařilo snížit úrazovost z 3063 případů (rok 1999) na současných 898. Z nich připadá největší podíl (389 úrazů) na hlubinnou těžbu uhlí, stejně jako v případě smrtelných úrazů, kterých bylo vloni celkem 7. Pan inženýr Malíř rovněž seznámil plénum s putovním oceněním „Zlatý Permon“, které se uděluje bezpečným provozům v několika kategoriích, a s jeho držiteli za rok 2009. Závěrem pak varoval před tendencemi snižovat v době ekonomické recese finanční náklady na úkor BOZP, kterým by se mělo zabránit.
 
Jako první z hostů se ujal slova Ing. Miloš Paleček, CSc. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v v. i., který dodal, že je na pokles pracovních smrtelných úrazů třeba nahlížet v souvislosti s obecným snižováním počtu zaměstnanců. Tuzemskou situaci na poli BOZP pak označil za lehce stagnující, zejména kvůli fixnímu počtu inspektorů OIP a pomalému vývoji preventivního pojištění v ČR. Zlepšení by pak podle pana inženýra Palečka mohlo přinést působení přímo na změnu postojů u mládeže a studentů vzděláváním v této oblasti, prosazováním programů a kampaní, motivujících podniky ke zvýšení pozornosti vůči BOZP a podobně.

Hlavní hygienik České republiky, MUDr. Michael Vít, Ph.D, se ve svém příspěvku vrátil k přednášce pana doktora Mráze a vyjádřil opatrnější postoj k nanotechnologii a souvisejícímu ekonomickému optimismu. Jako varující příklady z historie zmínil podobné nadšení z DDT, které (původně jako lék na malárii) dosud přežívá v potravním řetězci, stejně jako dříve opěvovaný azbest či polychlorované bifenyly, které se zpětně ukázaly velmi nebezpečnými. Zároveň ale dodal, že rozhodně nepatří k odpůrcům této technologie, pouze doporučuje přistupovat k nim obezřetně a zodpovědně. 

Za Ministerstvo práce a sociálních věcí promluvil Ing. Jiří Stonawský, který omluvil absenci ministra Petra Šimerky. Ten se nemohl setkání zúčastnit z důvodu pracovních povinností, jakkoliv je oblast BOZP jeho koníčkem. Pan inženýr také zmínil potřebu šířit osvětu, zejména mezi OSVČ, které nejsou do celkových statistik pracovních úrazů a nemocí z povolání zahrnuty. Podle odhadu by se totiž počet smrtelných pracovních úrazů započítáním osob samostatně výdělečně činných jen v EU zvýšil až 1,5krát (celosvětově dokonce 4krát). 

Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. ze Státního zdravotního ústavu se podělil o počet nemocí z povolání, hlášených v uplynulém roce. Těch bylo 1313, z nichž dva případy skončily úmrtím pacienta (rakovina plic, mezoteliom důsledkem působení azbestu). Ve srovnání s předchozím rokem sice došlo k poklesu o devadesát případů, jak však pan docent upozornil, jen těžko lze nemoci z povolání hodnotit v rámci jediného roku, neboť mívají nezřídka několikaletý průběh.

Posledního diskusního příspěvku se ujal PaedDr. Pavel Skácelík, Ph.D, který přednesl, že dlouhodobý trend vývoje úrazovosti ve školství stagnuje a na rozdíl od úrazů pracovních nijak dramaticky neklesá. Situaci by mohl zlepšit nově zaváděný systém elektronického sběru dat. Problémem však zůstávají vysoké školy, které nemají zákonnou povinnost úrazy hlásit, a proto se jedná o oblast z tohoto hlediska absolutně nezmapovanou a nesledovanou.

Seminář u příležitosti Mezinárodního vzpomínkového dne ukončil Mgr. Miroslav Kosina vyjádřením naděje na příznivý vývoj snižování pracovní úrazovosti. I když podle předběžných údajů došlo v loňském roce k celkovému poklesu o 69 smrtelných pracovních úrazů, je toto číslo (105 smrtelných úrazů) stále vysoké.

Fotografie poskytla Českomoravská konfederace odborových svazů - děkujeme.