BOZP zaměstnanců ve školství v praxi

BOZP ve školství není věnována odborně ani mediálně dostatečná pozornost. BOZP ve školství zahrnuje nejen bezpečnost žáků, ale i bezpečnost všech zaměstnanců školy. Pod pojem zaměstnanci školy zahrnujeme učitele, vychovatele, uklízečky, školníka, kuchařky, ale také hospodářku, účetní, mistry odborné výchovy, psychologa a další zaměstnance podle zaměření a typu školy. Bezpečnost dětí, žáků, učňů, studentů je vždy upřednostňována před bezpečností ostatních zaměstnanců školy. Je to sice logické, školy nesou za převážně nezletilé děti či dospívající zodpovědnost, ale správné to jistě není. Škola je povinna podle zákoníku práce dodržovat bezpečnostní pravidla a chránit  zdraví nejen žáků, ale všech svých zaměstnanců. Škola je přece zaměstnavatelem stejně jako soukromá firma nebo továrna a měla by dodržovat stejná legislativní nařízení, především zákoník práce v platném znění jako ostatní zaměstnavatelé, a pečovat o bezpečnost a zdraví svých zaměstnanců. Bezpečnost zaměstnanců ve školství a její dodržování nepatří mezi priority škol. Pokud se školy hlouběji zabývají bezpečností a ochranou zdraví vždy kladou důraz na žáky či studenty.

Chtěla bych neutěšenou situaci BOZP ve školství dokumentovat na příkladu, se kterým jsem se setkala ve své praxi. Byla jsem pověřena vést bezpečnostní audit na základní škole a spolupracovat na návrhu opatření a odstranění závad v oblasti BOZP. Jednalo se o základní školu sídlištního typu, která zaměstnávala 35 učitelů, 22 provozních pracovníků (vychovatelky, hospodářka-ekonom, školník, kuchařky, uklizečky), ředitele a zástupce ředitele. Škola měla cca 425 žáků v 17 třídách. V oblasti BOZP měla škola formálního zaměstnance.

Na základě mého auditu byly v oblasti BOZP zjištěny tyto základní nedostatky: 
      
Organizace BOZP ve škole nebyla řešena koncepčně, nebylo prováděno školení o BOZP dle platné legislativy, zaměstnanci nebyli seznamováni s riziky jejich práce, a tím nebyla ani navrhována vhodná opatření - porušen ZP § 133 odst.1. Na začátku školního roku prováděla ředitelka školy formální školení zaměstnanců, ale záznam (osnova) nebyla aktualizována a neodpovídala platné legislativě. Školení vedoucích zaměstnanců dle záznamů proběhlo naposledy v roce 2000 bezpečnostním technikem obecního úřadu (v roce 2005 již neplatné).

Zaměstnavatel nevěnoval BOZP dostatek času a prostoru, bylo prováděno nekvalitní a formální školení o BOZP - porušen  ZP § 133odst.1 b).

Nebyl zajištěn smluvní lékař závodní preventivní péče, nebyly hodnoceny konkrétní zdravotní potíže - porušen ZP § 133c. Škola uváděla jako důvod nemožnost takového lékaře najít, a případné velmi vysoké finanční zatížení školy.

Identifikace a hodnocení rizik byly velmi všeobecné a zachycovaly jen některé části, zejména technický stav budov, prostředí, bezpečnost žáků, bezpečnost jen určité profese ve škole. Profese učitele byla vynechána - částečně porušen ZP § 132a.

V oblasti OOPP byla identifikace  provedena, byl ale zpracován přehled  rizik k vydání OOPP jen pro některé profese - školník, uklízečka, kuchařka. Ostatní profese a zaměstnanci OOPP nedostávají, např. pro učitele tělesné výchovy sportovní výstroj není OOPP. Chybělo také poučení zaměstnanců, že pokud OOPP neplní ochranou funkci, bude bezplatně vyměněn. Zaměstnanci měli pocit, že nedostanou OOPP dříve než za určitou pevně stanovenou tzv. vynášecí dobu (nejčastěji 2 roky). Porušen ZP § 132a  NV 495/2001.

Záznamy o úrazu byly zapisovány nedbale a nesplňovaly všechny požadavky NV 494/2001 Sb. Evidence pracovních úrazů byla vedena za poslední školní rok 2003/2004. Byly evidovány  4  pracovní úrazy bez PN  (v jednom případě poskytnuta náhrada za bolestné) a 1 registrovaný pracovní úraz (14denní pracovní neschopnost). Řezná rána kuchařky, úraz byl odškodněn v plné výši.

Z hlediska BOZP byly v pořádku prováděny kontroly a revize technických zařízení. Všechny revize (plyn, elektro, hromosvod, hasicí přístroje, hydranty) byly platné a zjištěné závady odstraněné. Byly také prováděny kontroly školy, zaměřené na funkčnost, závady na komunikacích, závady elektrospotřebičů s ohledem na možné nebezpečí žáků. 

Závěrem lze konstatovat, že řízení bezpečnosti práce je všeobecně ve školství věnována velmi malá pozornost. Chybí především koncepční řešení. Častým argumentem ředitelů škol je nedostatek finančních prostředků a malý zájem zřizovatele o problematiku BOZP. Přednostně se řeší bezpečnost dětí, žáků a studentů, poté bezpečnost školníka, uklízeček, kuchařek apod. a teprve na posledním místě pomyslného žebříčku stojí učitelé. Učitelé jsou ale specifickou profesí z hlediska BOZP. Pracují ve vysokém psychickém napětí (neustálá komunikace se žáky, agresivita žáků, obavy o svoji bezpečnost, vysoká odpovědnost za žáky atd.), v hluku (jídelny,chodby, tělocvičny,mateřské školy aj.), v různých pracovních polohách především v předklonu, např. nízké lavice a stolečky v mateřské škole a na prvním stupni ZŠ.
Přitom práce učitelů není uznávaná jako velmi náročná.