BOZP zaměstnanců v obrobnách

Jaké ochranné pomůcky musí používat pracovníci v obrobnách? Je například nutné používat ochranu dýchacích cest z důvodu prašnosti a vdechování jiných škodlivých látek jako olovo apod.? Pokud pracovníci nemusí respirátor nosit, jak je tato problematika řešena? Dnes je celkem jednoduché narazit na články o škodlivosti různých prvků při výrobě a zpracování kovů, tak mi přijde, že se toto musí značně řešit i na pracovištích. A musí zaměstnanci pracující v obrobnách podstupovat častější zdravotní prohlídky?

V souladu s § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP), je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.

Dále v § 102 odst. 3 a 4 ZP se uvádí, že zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

A dále v § 104 odst. 1 a 5 ZP se uvádí, že „není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). OOPP přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce“.

Jak je patrné z výše uvedených požadavků zákoníku práce, zaměstnavatel je povinen chránit zaměstnance před riziky spojenými s prací, která vyhledává, hodnotí a přijímá příslušná opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci. Poskytnutí OOPP je až tou poslední možností, kterému předchází, pokud je to možné, přijetí příslušných technicko-organizačních opatření.

Poskytování OOPP, dle výše uvedeného požadavku zákoníku práce, je prováděno na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, a není tak možné „od stolu“ definovat, které OOPP Vám musí být přiděleny. Je povinností zaměstnavatele vyhodnotit rizika spojená s prací zaměstnanců a přidělit jim na základě tohoto hodnocení adekvátní OOPP. Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s tímto hodnocením rizik a sdělit jim, které OOPP musí a za jakých podmínek při práci používat, a zaměstnanci, v souladu s § 106 odst. 4 písm. d) ZP, jsou pak povinni tyto stanovené OOPP používat.

Součástí hodnocení „zdravotních“ rizik jsou i příslušná měření, kdy v § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že „jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru“. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost).

Pro posouzení expozice a stanovení míry rizika v případě expozice prachu a chemickým látkám na pracovištích je v příloze č. 2 tohoto nařízení uveden seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace, kde v případě expozice olovu je zaveden biologický expoziční test v moči nebo krvi.

V § 13 tohoto nařízení se pak dále uvádí, že při práci s olovem, při které může dojít k absorpci olova do lidského organizmu, musí být posouzen způsob a míra expozice zaměstnance olovu a musí být vyhodnocena z toho vyplývající zdravotní rizika. Pro hodnocení expozice zaměstnance olovu je rozhodujícím ukazatelem biologický expoziční test pro stanovení koncentrace olova v krvi. Příkladný seznam činností, při kterých může docházet k expozici zaměstnance olovu, je upraven v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

Zdravotní prohlídky jsou stanoveny zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, vše ve znění pozdějších předpisů.

Opět je tak nutné konstatovat, že je to právě zaměstnavatel, který má povinnost stanovit, zda a jakým rizikovým faktorům je zaměstnanec při své práci exponován, zajistit příslušná měření a sdělit zaměstnancům jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit a jaké OOPP jsou povinni používat.