BOZP v technické novele zákoníku práce

V našem dnešním článku se zaměříme na změny, které přináší tzv. technická novela zákoníku práce (neboli zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to nejen v zákoníku práce, ale i v zákonu č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

První důležitou změnou je záměna termínu „pracovnělékařská péče“ za termín „závodní preventivní péče“ odpovídající platnému právnímu stavu, tedy ustanovení § 18a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Připomeňme si, že vzhledem k tomu, že se předpokládalo přijetí zákona o zdravotní péči, zavedl se v celém zákoníku práce na místo termínu „závodní preventivní péče“ a „posudek závodní preventivní péče“ termín „pracovnělékařská péče“ a „posudek pracovnělékařské péče“.  Zákon o zdravotní péči však přijat nebyl a neví se, zda-li někdy přijat bude, takže je třeba ctít platný právní stav.

Další významná změna je připravena v ustanovení § 139 zákoníku práce, které do výčtu činností vkládá i údržba upravuje tzv. doplatek při převedení. Podle tohoto ustanovení platí, že když byl zaměstnanec převeden na jinou práci, než je sjednána, z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 4 zákoníku práce, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě nebo platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením.

Doplatek dokonce přísluší zaměstnanci, který byl převeden na jinou práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání nebo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice i tehdy, jestliže ukončil pracovní poměr a nastoupil práci v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele. Tento právní stav značně převyšoval starou právní úpravu, která znala doplatek při převedení pouze v případě ohrožení nemocí z povolání. V roce 2007 měl právo na doplatek i zaměstnanec, který je převeden na jinou práci pro obecnou chorobu. Navíc tato právní úprava způsobovala např. u pracovních úrazů a nemocí z povolání to, že postiženým zaměstnancům nevzniklo právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, neboť zaměstnavatel měl povinnost přednostně jim hradit doplatek do průměrného výdělku, takže u nich žádná škoda z titulu převedení na jinou práci nevznikala.

Z toho důvodu se v technické novele omezuje poskytování doplatku do průměrného výdělku pouze na případy, kdy je zaměstnanec převeden na jinou práci z důvodu

• z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice podle zvláštního právního předpisu,
• podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před přenosnými nemocemi,
• k odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků,
• pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

V části páté zákoníku práce týkající se BOZP kromě záměn pojmu „pracovnělékařská péče“ je hlavní změna v § 102 odst. 3 zákoníku práce. Zde, protože se nepředpokládá vydání prováděcího právního předpisu ve smyslu § 102 odst. 3 věta poslední, bylo nezbytné nahradit pojem „prováděcí právní předpis“ pojmem „zvláštní právní předpis“. S cílem odstranit možné nejasnosti se ze stejných důvodů  v § 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek ochrany zdraví při práci, pojem „zvláštní právní předpis“ nahradil pojmem „prováděcí právní předpis“. V obou případech se jedná o nové nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, které nahradilo nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Toto nařízení vlády nabývá účinnosti od 1.1.2008.

V ustanovení § 107 a § 108 odst. 2 písm. c) bod 4 a odst. 3 písm. c) zákoníku práce dochází k drobné legislativně technické úpravě, slova „zvláštního právního předpisu“ se nahrazují slovy „zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ s odkazem pod čarou na zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) dochází k těmto změnám:

V § 2 se nahrazují slova „poskytujícím pracovnělékařskou péči“ se nahrazují slovy „ závodní preventivní péče“. Důvody této úpravy viz výše.
V § 3 odst. 2 se vypouští odkaz na odstavec 1, aby text ustanovení byl důslednou transposicí  článku 6 směrnice 92/57/EHS, kde je stanoveno, že povinnost dodržování požadavků na zajištění pracoviště a pracovního prostředí se vztahuje na všechny zhotovitele (zaměstnavatele), kteří se podílejí na realizaci stavby a nejen tedy na zaměstnavatele, kteří provádí jako zhotovitelé stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, jak je uvedeno v odstavci 1.
V § 7 odst. 1 se text upravuje v návaznosti na § 102 odst. 3 zákoníku práce (viz výše).
V § 11 odst. 1 se zpřesňuje definice pojmu „zvlášť odborně způsobilý zaměstnanec“ - do výčtu jeho činností se vkládá i údržba.
V § 11 odst. 3 se opravuje legislativní chyba, ustanovení pojednává o zvlášť odborně způsobilém zaměstnanci a ne o odborně způsobilém zaměstnanci
V § 14 odst. 1 dochází ke zpřísnění textu ustanovení v návaznosti na požadavky směrnice, z textu ustanovení se vypouští slovo „současně“, aby stanovená povinnost platila ve všech případech, kdy na staveništi působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.
V § 20 odst. 1 je drobná legislativně technická změna.

Důležitější je pak změna závěru ustanovení § 20, kam se vkládá nový odstavec 6, obsahující ustanovení o tom, kdo a kdy platí poplatek za akreditaci.
Nakonec se pak upravuje i § 21písm. b) bod 4, aby bylo věcně konformní s ustanovením § 20.