BOZP v případech ohrožení veřejného zdraví: Příručka pro ochranu zdravotnických pracovníků a složek první reakce

Musí existovat jasné důsledky pro veřejné zdraví. Kromě toho je podle Mezinárodních zdravotních předpisů přijatých Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 2005 nouzová situace v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu definována jako „mimořádná událost, kde je, jak je stanoveno v těchto předpisech: (i) riziko pro veřejné zdraví pro jiné státy v důsledku mezinárodního šíření choroby a ii) nutné potenciálně vyžadovat koordinovanou mezinárodní reakci“. Tyto události mohou mimo jiné zahrnovat ohniska infekčních chorob, nebezpečné chemické úniky nebo úniky záření.

Mnoho událostí v posledních letech představovalo vysoké riziko zranění a infekcí a v některých případech vedlo ke smrtelným úrazům mezi zdravotnickými pracovníky a složkami první reakce. Incidence infekcí mezi zdravotnickými pracovníky byla pozorována během vypuknutí SARS a respiračního syndromu na Středním východě - koronaviru (MERS-CoV). Během vypuknutí virové choroby Ebola v západní Africe však vysoká nemocnost a úmrtnost zdravotnických pracovníků v nejvíce postižených zemích vedla k vážným negativním dopadům na celkové fungování zdravotnických služeb.

V návaznosti na tyto události čelí řada zemí v současnosti humanitárním krizím a konfliktům, které stále více zahrnují znepokojující trend útoků na zdravotnická zařízení. Tyto útoky ovlivňují nejen zdraví a bezpečnost poskytovatelů zdravotní péče, ale také vážně ovlivňují schopnost zdravotnických systémů čelit humanitárním mimořádným událostem. Podle zprávy WHO bylo například během dvouletého období od ledna 2014 do prosince 2015 hlášeno 594 útoků na zdravotnické pracovníky, jejichž následkem bylo v 19 zemích s mimořádnými událostmi 959 úmrtí a 1561 zranění.

S ohledem na všechny tyto události musí být bezpečnost a ochrana zdraví při práci pohotovostních pracovníků stále více uznávána za hlavní prioritu.