Boj proti stresu i do kolektivních smluv

Rozhovor s Miroslavem Kosinou, Centrum BOZP a životního prostředí ČMKOS.

Koncem září se uskutečnila v Praze konference Evropské odborové konfederace, která završila úsilí odborových organizací o uznání stresu spojeného s prací jako problému, který je nutno řešit a zahrnout do sociálního dialogu. Co je náplní Rámcové dohody?

Cílem je zvýšit u zaměstnavatelů a pracovníků povědomí o stresu spojeného s prací a zaměřit jejich pozornost na řešení uvedených problémů na pracovištích. Pražská konference byla završením dvouletého úsilí národních odborových konfederací při uplatňování Rámcové dohody, která byla podepsána evropskými sociálními partnery po ročním vyjednávání na podzim roku 2004. Dohoda uznává stres spojený s prací jako součást prevence a obecně předkládá postupy pro eliminaci nebo snižovaní stresu na pracovišti.

O stresu se hovoří zejména v posledních letech stále častěji v souvislosti se změnami v chování pracovníků, snížením efektivnosti jejich práce a vznikem nejrůznějších nemocí.

Jakou má souvislost stres spojený s prací s často zmiňovanou psychickou zátěží pracovníků? Nejedná se o jedno a totéž?

V podstatě ano. Psychická zátěž stejně tak jako stres vychází z faktorů, které jsou dány charakterem práce, její organizací, prostředím, tempem práce, fyzikálními faktory apod. Podle určitých rizikových faktorů se dá naprosto jasně identifikovat a zátěž lze změřit. Z pohledu odborů je důležité, že Rámcová dohoda hovoří více o dopadech špatné organizace práce a dalších stresorů, kterým jsou zaměstnanci na pracovišti zatíženi, než o individuálních problémech jednotlivce. Zaměřuje se na zlepšení situace na pracovišti, na vyhledání a odstranění stresorů. Vše dohromady představuje prevenci pracovních úrazů a zajišťuje nezbytné podmínky pro vysokou produktivitu podniku. Toto je přímo ukázkový námět pro sociální dialog, probíhající ve společném zájmu.

Dá se poznat podle některých příznaků, že na pracovišti nějaké stresové faktory působí?

Určitě. Existují indikátory, které přítomnost stresu spojeného s prací naznačují. Existenci stresu na pracovišti signalizuje například vysoká míra absence či fluktuace pracovníků, časté mezilidské konflikty, stížnosti apod. Pokud tyto faktory představují obecné riziko pro zdraví a bezpečnost, pak je nutné je řešit jako součást komplexních opatření BOZP zaměstnavatelem.

Existují nějaká obecná opatření, jak stres spojený s prací eliminovat?

Opatření mohou být kolektivní, individuální nebo kombinovaná. Záleží na výsledku analýzy a identifikovaných stresorech. V tuto chvíli je na základě závěrů výše zmíněné konference nejdůležitější, abychom zahrnuli jednání o stresu spojeného s prací jako součást přípravy kolektivních smluv a podařilo se identifikovat stresory v jednotlivých odvětvích a na specifických pracovištích. Na základě toho můžeme zavést účinná protistresová opatření a popřípadě navrhnout i vhodná legislativní opatření.

Byly už z hlediska stresu spojeného s prací definovány nejohroženější sociální skupiny?

Celkově stres spojený s prací působí na všechny kategorie zaměstnanců. Příčinou je zejména intenzifikace a tlak na zvyšování produktivity práce, který je často bezuzdně hnaný bojem o konkurenceschopnost firmy. Stresory existují ve větší či menší míře u všech kategorií pracovníků a jsou spojeny s mírou pracovní jistoty či nejistoty. Rámcová dohoda o pracovním stresu nám poskytuje nástroj k tomu, abychom se ve vzájemně shodě se zaměstnavatelem mohli rostoucím problémem zodpovědně zabývat.

ZDROJ:
Franta, Miroslav. Boj proti stresu i do kolektivních smluv. In Týdeník Sondy [online]. Praha : ČMKOS, 2006 [cit. 12-10-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/index.php?tid=n&cislo=200639&clanek=2006390101>.