Pouze málo výtahů určených pro dopravu osob a nákladů bylo dosud modernizováno tak, aby odpovídaly současným požadavkům na bezpečnost. Výsledkem je vysoké procento vzniku nebezpečné situace. Na příkladech jsou uvedeny důsledky podceňování stavu výtahů, zejména v bytových domech.
V Evropě se dnes používá kolem tří milionů výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů, které denně převezou množství osob rovnající se celé evropské populaci. Více než polovina z nich je starých dvacet let nebo více. Pouze málo výtahů bylo do této doby modernizováno a odpovídá současné úrovni bezpečnosti.
Životnost výtahů je delší než u většiny jiných dopravních systémů a zařízení budov, což znamená, že konstrukce výtahu, jeho provedení a bezpečnost zaostává za moderní technikou. Nebudou-li existující výtahy upravovány podle současných bezpečnostních požadavků, počet úrazů a škod na majetku poroste (zvlášť ve veřejně přístupných budovách).
Vzhledem ke skutečnosti, že dopravovaná osoba nemá po uzavření dveří žádný vliv na řízení tohoto zařízení a u zastaralých výtahů nemá ani žádný kontakt s "vnějším světem", musí mít absolutní důvěru v bezpečnost výtahu. Výtah je zcela bezpečný jen tehdy, pokud jeho konstrukce a použité technologie neobsahují žádná provozní rizika vysoké a střední úrovně uvedená v dokumentu SNEL, která mohou vyvolat nebezpečné situace pří provozu výtahů
Technické požadavky
Současný stupeň technického poznání pro nové výtahy je v obecné poloze jasně vymezen technickými požadavky uvedenými v příloze I. směrnice 95/16/ES (v ČR nařízení vlády č. 27/2003 Sb., v platném znění) a v oblasti konkrétních technických řešení dále požadavky devíti harmonizovaných evropských norem (EN 81-1, EN 81-2, EN 8128, EN 81-58, EN 81-70, EN 81-72, EN 12016, EN 12385-5 a EN 13015), které jsou převzaty do soustavy českých technických norem.
Dříve instalovaným výtahům určeným pro dopravu osob nebo osob a nákladů je technicky vyspělými státy věnována zvláštní pozornost vyjádřená v Doporučení Evropské komise 95/216/ES z 8. 6. 1995 (požaduje na území členských států odstranění deseti největších provozních rizik výtahů a přijetí pravidel pro provádění řádného udržování výtahů, jako základu zajištění jejich bezpečnosti), nyní konkrétněji rozpracovaným do evropské normy EN 81-80 ratifikované' 3. 11. 2003. Tato evropská norma obsahuje základních 74 provozních rizik (jako výsledek analýzy přibližně 1000 havárií) a do soustavy českých technických norem byla zavedena jako ČSN EN 81-80 s národní přílohou obsahující dalších jedenáct provozních rizik. Technickými požadavky uplatňovanými v rámci provádění nápravných opatření k odstraňování zjištěných provozních rizik jsou technická řešení uvedená ve výše uvedených harmonizovaných normách.
Bezpečnostní norma
Norma SNEL EN 81-80 je v členských státech EU zaváděna nejen jako technická norma do soustavy národních norem, ale dále jsou použitím metody "National filtering" analyzována nejzávažnější provozní rizika výtahů na územích jednotlivých členských států. Vytvořené kategorizace rizik jsou pak v posloupnosti vysoká, střední, nízká odstraňovány ve zvolených časových intervalech na základě příslušných právních předpisů jednotlivých členských států. Cílem této politiky je, aby na území EU byly používány pouze výtahy s podobnými nebo shodnými technickými charakteristikami, nedovolujícími výskyt situací nebezpečných pro dopravované osoby a servisní nebo inspekční pracovníky.
Stav výtahů v bytových domech
Odhadovaný počet výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů instalovaných na území ČR před 1. 1. 1993 (zavedení základních konstrukčních norem pro výtahy EN 81-1, 2 do soustavy ČSN) je kolem 65 tisíc. Ke zjišťování jejich skutečného stavu bylo od roku 2001 zavedeno provádění inspekčních prohlídek výtahů inspekčními orgány jako třetí nezávislou stranou (ČSN 27 4007). Majitel výtahu by měl být nejen informován o jeho skutečném stavu z hlediska možnosti výskytu nebezpečných situací, ale současně i o potřebných nápravných opatřeních, po jejichž provedení by se výtah opět pohyboval v oblasti bezpečného provozu. Do současné doby byly provedeny inspekční prohlídky přibližně u 90 % výše uvedených výtahů instalovaných před rokem 1993, i když finální termín jejich provedení byl březen 2006. Výsledky výskytu provozních rizik nejvyšší úrovně jsou uvedeny v tabulce.
TABULKA – Nebezpečné situace s přímým ohrožením zdraví dopravovaných osob (jako první je vždy uvedeno číslo rizika podle ČSN EN 81-80)
3 – Systém pohonu se špatnou přesností zastavování / vyrovnávání – 59 %
27 – Nevyhovující sklo ve dveřích – 50 %
29 – Chybějící nebo nedostatečné osvětlení u šachetních dveří – 82 %
31 – Nebezpečné zajišťovací zařízení u šachetních dveří – 80 %
32 – Odjišťování šachetních dveří bez zvláštního nástroje – 54 %
39 – Neodpovídající délka prahové desky – 90 %
40 – Klec bez dveří – 52 %
71 – Chybějící nebo nevyhovující zařízení pro nouzovou signalizaci – 92 %
77 – Zařízení určující polohu klece umístěné ve strojovně výtahu – 54 %
Přehled a příklady nejčastějších havárií
Mezi stále se opakující havárie výtahů patří:
Nebezpečné zajišťovací zařízení u šachetních dveří (slouží teenagerům k provádění adrenalinových sportů na výtahu a tito provedené úpravy nevrací do původního stavu)
3/1997 - Praha
Popis: otevření šachetních dveří výtahu ve 3. patře a vstup muže do prostoru šachty v okamžiku, kdy v příslušné stanici nebyla za šachetními dveřmi klec výtahu.
Následek: smrt 441etého muže v důsledku pádu do prohlubně šachty výtahu.
9/1997 - Most
Popis: pád muže do šachty výtahu Z úrovně 6. patra v okamžiku, kdy chtěl vstoupit do klece a ta zde nebyla.
Následek: smrt 481etého muže v důsledku pádu do šachty výtahu.
8/1998 - Kladno
Popis: v rámci ukázky jízdy na střeše klece výtahu svým kamarádům přemostil mladík spínač SV 4, sjel při otevřených šachetních dveřích klecí výtahu pod úroveň nástupiště 5. patra tak, aby mohl z klece vylézt a nastoupit na střechu klece výtahu. V okamžiku vylézání z klece, po odlehčení podlahového spínače, byla klec přivolána z jiného spodního podlaží.
Následek: smrt 141etého mladíka v důsledku vtažení jeho těla mezi podlahu nástupiště5. patra a strop klece výtahu.
Klec bez dveří (ohrožující zejména malé děti)
4/1997 - Litoměřice
Popis: v osobním výtahu bez klecových dveří přepravovali dva chlapci dětské jízdní kolo, které se při jízdě výtahu vzpříčilo o stěnu šachty a zasáhlo jednoho z chlapců.
Následek: smrt 91etého chlapce v důsledku zlomení vazu po střetu s kolem v kleci výtahu.
12/1998 - Brno
Popis: v osobním výtahu bez klecových dveří přepravoval chlapec boby na sáňkování. Při nastupování došlo k nepozorovanému zaklínění provazu bobů, který měl chlapec omotán kolem těla, v prostoru mezi šachetními dveřmi a konstrukcí klece výtahu s následným vtažením chlapcova těla mezi čelní stěnu šachty a konstrukci klece při rozjezdu klece výtahu.
Následek: smrt 61etého chlapce v důsledku uškrcení.
3/1999 - Liberec
Popis: při přepravě skříně v kleci výtahu bez klecových dveří došlo k zachycení rohu skříně rámem šachetních dveří s následnou destrukcí skříně a zachycením muže rozkládajícími se díly skříně.
Následek: smrt 461etého muže v důsledku jeho přimáčknutí ke stěnám klece výtahu.
8/2003 - Zlín
Popis: Při převážení skládacích schůdků
v kleci výtahu bez klecových dveří směrem dolů došlo ke vzepření schůdků o výstupek v místě zapuštění drátoskla do okolní konstrukce šachetních dveří, následnému zachycení dívky převážející schůdky a jejímu odhození proti zadní stěně klece, jejíž horní polovina byla po tomto nárazu vražena do šachty výtahu.
Následek: smrt 191eté dívky v důsledku zlomení vazu po nárazu do zadní stěny klece.
5/2006 - Vlašim
Popis: Při závěrečné fázi jízdy matky s kočárkem a 31etého chlapce výtahem nosnosti 250 kg bez klecových dveří do 3. patra zakopl chlapec při přesouvání se k výstupu Z .klece o kolečko kočárku, upadl na podlahu klece a obě jeho ruce byly vtaženy do mezery mezi prahem klece a čelní stěnou šachty. Naštěstí výtah záhy ukončil jízdu ve 3. patře. Chlapce vyprostili hasiči až po použití rozpínacího vaku, neboť vtažené ruce nešly nijak vyprostit.
7/2006 – Praha
Popis: Při jízdě 21etého chlapce stojícího před kočárkem rovněž dopravovaným jeho matkou v kleci výtahu nosnosti 250 kg bez klecových dveří, došlo ve třetím patře ke vtažení chlapcovi nohy mezi čelní stěnu šachty a konstrukci klece. K vyproštění chlapce došlo až zásahem hasičů s použití rozpínacích prostředků.
Následek: těžké zranění 21etého chlapce s otevřenou zlomeninou nohy a naštípnutým kotníkem
Neodpovídající délka ochranné prahové desky - pozor při vyprošťování
6/2003 - Brno
Popis: po násilném otevření šachetních dveří výtahu v rámci vyprošťování ženy uvězněné v kleci výtahu, která nebyla vybavena odpovídající prahovou deskou a stála v horní polovině otvoru šachetních dveří mezi 4. a 5. patrem. došlo po vyproštění ženy z klece výtahu k následnému propadnutí jak zachránce, tak uvězněné ženy do šachty výtahu.
Následek: těžká zranění 40leté ženy a 651etého muže v důsledku přibližně 15metrového nekontrolovatelného pádu do prohlubně šachty výtahu.
Chybějící nebo nevyhovující zařízení pro nouzovou signalizaci - zatím český rekord
7/1997 - Pardubice
Popis: v důsledku poruchy výtahu zůstali uvězněni v kleci výtahu o užitné ploše necelé 2 m2 50letý muž a 571etá žena celkem 52 hodin.
Následek: silný traumatický zážitek obou s přetrvávajícími pocity úzkosti z pobytu v kleci výtahu.
Bez odstranění konstrukčních rizik vyvolávajících popsané nebezpečné situace přímo ohrožující zdraví dopravovaných osob nelze o bezpečných výtazích hovořit. Uživatelé očekávají od výtahů obecně přijatelnou úroveň bezpečnosti. O používání a provozu výtahu však bez ohledu na skutečnost, zda vyhovuje novým normám z pohledu bezpečnosti, nebo ne, rozhoduje výhradně majitel objektu/provozovatel, a rizika přepravovaných osob tak silně rostou.
Skutečnost, že do současné doby není znám precedentní případ rozsudku náhrady škody způsobené v souvislosti s provozem výtahu, ale neznamená, že tomu tak nebude i v nejbližší budoucnosti spolu s požadavky na vyplacení různých pojistných krytí.
Podle dostupných informací je řada právních domů připravena hájit osoby poškozené provozem výtahů a liknavost českých soudů se v případě cizinců dá efektivně obejít žalobou ve státě bydliště, pokud se jedná o zemi EU. Je zjevné, že první soudní spory vyvolají nejspíše
cizinci, kteří se budou domáhat náhrad, a poroste i riziko z pojistek. Tuto lavinu může odstartovat jediný případ, kde se bude jednat pouze o výši náhrady a nikoliv o vinu, neboť tyto případy se budou zřejmě soudit jako porušení obecné odpovědnosti podle § 415 občanského zákoníku.
ZDROJ:
Dvořák, Jan. Bezpečnost výtahů z pohledu analýzy rizik. Stavitel, č. 8, 2006, s. 50 – 51.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.